Firmy s obratem 3 miliardy řídí z kaváren. Co se nezlepšuje, to se zhoršuje, říká hoteliér

Začínal jako sedmnáctiletý číšník, dnes je jediným majitelem skupiny Czech Inn Hotels s 31 hotely v Česku i v zahraničí, zhruba 1 500 zaměstnanci a obratem přesahujícím tři miliardy korun. V pořadu Krotitel ředitelů s Jiřím Jemelkou z JPF Czech Jaroslav Svoboda vysvětluje, proč firmu neřídí odpracovanými hodinami, ale výsledky, proč je jeho podnikatelskou biblí Baťa a proč svého syna nechal roky pracovat na nejnižších pozicích.

Spotify

Jaroslav Svoboda jiný obor než hotelnictví nepoznal. „Jsem celoživotní hotelier. Začal jsem v sedmnácti jako číšník a znám jen hotely, restaurace, konference a wellness. Dělám poctivou práci, která mě baví, a dělám ji dlouho,“ říká. Vlastní podnikání rozjel ve 29 letech pronájmem malého hotelu mimo Prahu – s jasnou představou, že u jednoho nezůstane. Dnes skupina provozuje 31 hotelů včetně Vídně a Maďarska.

Všechno pod kontrolou nemá nikdo

Na otázku, jak mít pod kontrolou firmu s tisíci lidí, odpovídá Svoboda paradoxem: všechno pod kontrolou nemá nikdy nikdo. „Ani když jsem řídil jeden hotel, nevěděl jsem, co dělá paní u nádobí, když tam nejsem. Musíte zvolit metody, jak práci měřit, kontrolovat a dobře vést lidi. Je to jen o systému, který si nastavíte.“

Czech Inn Hotels proto řídí byznys přes data. „Vůbec mě nezajímá, jestli některý z našich ředitelů pracuje dvanáct hodin, nebo šest. Jsme zaměření na výsledek,“ vysvětluje. Výsledkem je spokojený host – měřitelný přes hodnocení na internetu i přes to, zda se vrací. A na konci všeho stojí hospodářské výsledky: tržby, řízení nákladů a zisk.

Bez dobře vybraných a rozvíjených lidí ale žádná data nefungují. Firma nabírá hlavně mladé mezi 18 a 25 lety, kteří chtějí pracovat, mluví česky i cizím jazykem a chtějí růst. Vstupní formulář Svoboda prosadil co nejjednodušší. „Postavte to na třech čtyřech jednoduchých otázkách, ze kterých poznáme, jestli má člověk zdravý úsudek. Číšník a recepční zásadně ovlivňují spokojenost hosta. Nemůžeme to obejít jako ve fabrice, kde výrobek zkontrolujeme a pustíme dál. Každý host je jiný a ti lidé musejí mít odvahu se sami rozhodnout,“ říká.

Proto klade důraz na silný nejnižší management – první linii, která kvalitu práce kontroluje okamžitě a lidem vysvětluje, co je dobře a proč.

Baťa jako podnikatelský zákon

Klíčovou inspirací je pro Svobodu Tomáš Baťa. Knihu Úvahy a projevy koupil v antikvariátu zhruba před pětadvaceti lety, ještě než začal podnikat, a přečetl ji několikrát. „V té knize je všechno. Je to můj podnikatelský zákon, se kterým usínám a vstávám,“ říká. Fascinovala ho Baťova ambice neustále růst. „Dnes se hodně zneužívá slovo udržitelnost. Ale když chcete něco udržet, musíte růst. Kdo chce jen udržovat, ten se zhoršuje. Co se nezlepšuje, to se zhoršuje.“

Filozofii podle něj nelze předávat příkazy, ale vlastním příkladem napříč celým managementem. I proto, po vzoru Bati, mluví raději o kolezích a spolupracovnících než o zaměstnancích.

Nájem místo cihel

Hlavním byznysem Czech Inn Hotels není nákup budov, ale provoz a řízení hotelů, které si firma většinou pronajímá. „Když hotel koupíte, rozloučíte se s prodávajícím. Když si ho pronajmete, navazujete partnerství s majitelem. Je to investice do vztahů a důvěry,“ vysvětluje Svoboda. Převzatý personál je ovšem výzva – lidé jsou zvyklí na filozofii předchozího provozovatele. Firma jim trpělivě vysvětluje svou strategii sepsanou do čtyř bodů, které začínají i končí u zákazníka: s hostem se nehádáme, nekritizujeme ho, nasloucháme mu a přizpůsobujeme se mu.

Ještě těžší disciplínou je zahraničí: jiné právo, daně, jazyk i klientela, protože v každé zemi dominuje domácí host. „Fotbalisté říkají, že domácí hřiště je dvacet procent. V byznysu je to podstatně víc,“ dodává.

Šéf, který sedí v kavárnách

Ve vlastní kanceláři stráví Svoboda zhruba dvě hodiny týdně. Důležitá rozhodnutí padají v konferenčních prostorách, většinu individuálních schůzek ale vede v kavárnách a restauracích svých hotelů – a sleduje přitom provoz. Výtky nikdy neřeší přímo s číšníkem, poznamená si je a předá manažerovi. Pochvalu naopak dává hned. Ráno před natáčením tak v hotelu Don Giovanni ocenil pianistu Zoltána, který hrál baladu od Metallicy. „Měl z toho obrovskou radost a mě to potěšilo,“ vzpomíná.

Firma má čtyři provozní divize – turistické, business a zahraniční hotely, rozdělené ještě na dvě části. Nejvyšší management se schází dvakrát týdně. Osobní jednání Svoboda omezuje na 40 až 45 minut, raději volí patnácti- až dvacetiminutové schůzky.

Syn David: bez úlev od patnácti

Zvláštní kapitolou je syn David. Po vzoru Baťovy výchovy si musel od devíti let zapisovat příjmy a výdaje, kapesné dostával jen výměnou za vedené záznamy a do školy jezdil tramvají, zatímco spolužáci auty. Od patnácti pracoval ve firmě – u nádobí, na snídaních, na noční recepci. „Kolegům jsem říkal: hlavně mu to neulehčujte. Jinak proroste do managementu a bude vás štvát, protože nebude znát provoz,“ popisuje Svoboda.

Ve dvaceti vedl recepci, o rok či dva později celý hotel. Za covidu přišel s promyšlenými nápady a dostal na starost přeměnu hotelů na nájemní bydlení. Dnes je mu třicet, sedí ve vrcholovém vedení a řídí mimo jiné zahraniční divizi. Vztah otce a syna se podle Svobody zlomil při společných rodinných večeřích: „Dnes se David hlásí na večeři každý druhý den. A není to jen tím, že má hlad.“

V jednoduchosti je síla

Malým a středním podnikatelům Svoboda vzkazuje jediné: zjednodušovat. „Schopní zjednodušují, ostatní komplikují. Lidé se často bojí rozhodnout, a tak chtějí další informace, další schůzky a další rozbory. Cesta je umět se rychle rozhodnout. I špatné rozhodnutí má výhodu – vyhodnotíte ho, poučíte se a jdete dál.“

Celý rozhovor Jiřího Jemelky s Jaroslavem Svobodou najdete v pořadu Krotitel ředitelů na FocusOn.cz. Dozvíte se v něm také:

• jak mohou mladí lidé začít v Czech Inn Hotels už od patnácti let na brigádě a jak funguje trainee program napříč všemi odděleními,
• proč Svoboda tvrdí, že recept na úspěch neexistuje, a proč podnikání definuje především jako odpovědnost,
• proč se vyhýbá online schůzkám i telefonování a co se podle něj dá efektivně vyřešit SMS zprávou,
• co se o Baťovi kdysi učilo ve škole a proč jsou podnikatelé první republiky dodnes vzorem,
• příběh podnikatele, který firmu raději předal ve 63 letech, protože by sám nepoznal, kdy začíná ztrácet úsudek.