Spojené státy pořád vedou v oblasti umělé inteligence, stále více zdrojů však uvádí, že ztrácejí náskok před Čínou v jiných sférách pokročilé výpočetní techniky.
Když jsou všichni tak fascinováni stříbřitými chatboty s umělou inteligencí, je snadné zapomenout, že většina okázalých průlomů ve vědě a technologii závisí na mnohem méně pompézním pokroku v základech výpočetní techniky – nových algoritmech, různých počítačových architekturách a nových křemíkových čipech.
USA v těchto oblastech inovací dominovaly již od počátků výpočetní techniky. Začaly se však objevovat poněkud jiné zprávy publikované uznávanými akademiky a institucemi, které se zabývají pokrokem v oblasti počítačových věd. Shodují se, že podle mnoha měřítek se náskok USA v oblasti pokročilé výpočetní techniky za posledních pět let výrazně snížil – zejména ve srovnání s Čínou. Jednou z nich je australská studie pro strategickou politiku, o které jsme psali nedávno. Nově vydali američtí vědci další varování.
Snížil se podíl na výrobě superpočítačů
Je dobře známo, že Amerika již nevyrábí mnoho nejpokročilejších počítačových čipů na světě – za pomocí procesu, který zahrnuje vyřezávání šíleně složitých vzorů do křemíku pomocí ďábelsky obtížných technik. Apple a mnoho dalších firem tuto práci zadává společnosti TSMC na Tchaj-wanu nebo Samsungu v Jižní Koreji. Proto americká vláda vytvořila zákon CHIPS Act – balíček v hodnotě 52 miliard dolarů, jehož cílem je oživit domácí výrobu čipů a souvisejících technologií.
Oblast čipů však není zdaleka jedinou, kde Amerika začíná zaostávat. Zpráva MIT, think-tanku Council on Competitiveness a investiční společnosti Silicon Catalyst ukazuje, že podíl Ameriky se za posledních pět let výrazně snížil také na výrobě nejvýkonnějších superpočítačů na světě.
A přestože USA tradičně dominují ve vývoji nových počítačových algoritmů, některá měřítka algoritmických inovací – například cena Gordona Bella, která se uděluje vynikajícím vědcům pracujícím na pokročilých počítačích – naznačují, že USA ztratily svůj náskok před Čínou. Zpráva shrnuje celkový trend ve svém výstižném názvu: „Náskok Ameriky v pokročilých počítačích je téměř pryč.“
Tato zjištění nejsou na jednu stranu nijak překvapivá. Čína v posledních desetiletích dosáhla velkého hospodářského pokroku, který podpořil její univerzity a technologický průmysl a zároveň z ní učinil pro mnoho amerických podniků pilíř inovací ve výrobě. Zároveň však přinášejí poselství o budoucnosti, které by tvůrci americké politiky měli vzít na vědomí, zvláště když pokrok v oblasti výpočetní techniky bude mít díky schopnosti modelovat neuvěřitelně složité jevy zásadní význam pro pokrok v kritických oblastech, jako je energetika, klimatologie a medicína.
ChatGPT je sice technologický hit, ale ekonomika na něm nestojí
Neil Thompson, výzkumný pracovník MIT, který se na zprávě podílel, pro server NY Times vysvětluje, že moderní umělá inteligence, jako je ChatGPT, a algoritmy vytvářející umělecká díla, jsou založeny na pokroku v určitém typu počítačového čipu – grafickém procesoru (GPU). Ty byly původně vynalezeny k provádění operací potřebných k vykreslování grafiky ve videohrách, ale ukázalo se, že se dobře hodí pro výpočty používané v technice umělé inteligence zvané hluboké učení. Společnosti navrhly a vyrobily pokročilejší verze grafických čipů a tisíce jich propojily optickými vlákny, aby z algoritmů umělé inteligence vytěžily větší výkon. Přitažlivé pokroky, jako je ChatGPT, také v podstatě vycházejí z využití stávajících algoritmů na výkonnějším hardwaru.
Ale jak říká Thompson, „tohle není jediná hra ve městě“ a neměli bychom očekávat, že nasazení více GPU za stejné algoritmy vyřeší všechny problémy. Velký pokrok v budoucnu může záviset na vynalézání různých typů algoritmů – a různých typů čipů, které z nich vymáčknou větší výkon.
Proto vědci apelují na to, aby výdaje na zákon CHIPS odrážely význam vývoje nových myšlenek v oblasti pokročilých počítačů, a ne jen podporu stávajících technologií. Kromě financování nových zařízení na výrobu čipů chtějí, aby byl podporován vývoj nových algoritmů, nových konstrukcí čipů a zásadně nových přístupů k výpočetní technice, jako jsou čipy, které využívají světlo namísto elektronů nebo které využívají podivný svět kvantové fyziky.
Čína vede v počtu patentů a výzkumném úsilí
Měřit konkurenci mezi USA a Čínou je ošidné a humbuk kolem AI může být někdy zavádějící. Již několik let se hovoří o tom, že Čína zaujímá vedoucí postavení v oblasti umělé inteligence a dalších technologických oblastech, měřeno počtem podaných patentů nebo publikovaných výzkumných prací. Někteří podnikatelé a inženýři v Číně však ChatGPT zjevně považují za vystřízlivění z reality pro průmysl, který upřednostňuje krátkodobé zisky před investicemi do nových nápadů a výzkumného úsilí. Obávají se také, že vládní politika, jejímž cílem je omezit moc největších čínských technologických společností, již možná ochlazuje čínské inovace.
Jak však ukazuje další vědecká analýza, Čína nejen předstihuje USA v celkovém počtu technologických novinek, ale to zásadní je, že je stále blíž a blíž Americe, pokud jde o základy potřebné pro velké objevy. Ať by nás povyk kolem ChatGPT mohl jakkoli zmást.
Autor: Alena Burešová
