Cukrovka může nenápadně připravit o zrak. Pacienti často přicházejí pozdě

Diabetická retinopatie patří mezi nejčastější komplikace cukrovky a zároveň může výrazně ohrozit zrak. Problémem je, že v počátečních fázích často nevyvolává žádné příznaky a pacienti se o ní dozví až ve chvíli, kdy už dochází k poškození centrální části sítnice. O tom, jak onemocnění vzniká, jaké jsou možnosti moderní diagnostiky a léčby i proč může pomoci umělá inteligence, hovořila v pořadu ScienceLab vedoucí lékařka aplikačního a sítnicového centra Očního centra Praha Lucie Frantlová. Svými zkušenostmi přispěl také pacient Daniel Lhoták, který si prošel všemi stádii léčby – od laserového zákroku až po operaci. 

Spotify

Diabetická retinopatie je onemocnění sítnice, které vzniká u pacientů s cukrovkou v důsledku dlouhodobě zvýšené hladiny krevního cukru. Postihuje pacienty s diabetem 1. i 2. typu a její riziko roste s délkou trvání onemocnění i kvalitou kompenzace cukrovky.

Lucie Frantlová vysvětluje, že vysoká hladina glukózy postupně poškozuje drobné cévy v sítnici. V oku vznikají oblasti s nedostatečným prokrvením, drobná krvácení či výdutě cév. V pokročilejších stádiích se může rozvinout makulární edém, tedy otok centrální části sítnice, který může výrazně zhoršit centrální vidění. Nejzávažnější komplikace pak zahrnují krvácení do sklivce nebo dokonce odchlípení sítnice. 

,,Čím déle pacient cukrovkou trpí, tím vyšší je pravděpodobnost rozvoje diabetické retinopatie. Velmi úzce to souvisí s tím, jak dobře má kompenzovanou hladinu krevního cukru,“ upozorňuje lékařka . 

Právě nedostatečná kompenzace diabetu patří podle odborníků mezi hlavní důvody, proč se u některých pacientů rozvíjejí závažné komplikace, zatímco jiní si dobrý zrak udrží i desítky let.

První příznaky mohou být nenápadné. Někdy nepřijdou vůbec

Jedním z největších problémů diabetické retinopatie je skutečnost, že v počátečních fázích často probíhá bez jakýchkoliv subjektivních obtíží. ,,Onemocnění často začíná v periferii sítnice. Pacient tyto změny nemá šanci vnímat, protože centrální část sítnice funguje normálně a vidění zůstává zachováno,“ zmiňuje paní doktorka.

Mnoho pacientů proto přichází k lékaři až ve chvíli, kdy nemoc zasáhne centrum sítnice. To už zpravidla znamená pokročilejší stádium onemocnění, jehož léčba bývá složitější a dlouhodobější. 

Daniel Lhoták si prvních problémů všiml při běžných každodenních činnostech. ,,Začal jsem v jednom oku pozorovat zvlnění obrazu. Přestal jsem vidět tak ostře jako dříve. První impuls k návštěvě očního lékaře přišel právě ve chvíli, kdy jsem si všiml, že se mi rovné linie začínají vlnit,“ popisuje. 

Zpočátku přitom obtíže přisuzoval únavě očí nebo přepracování. ,,Myslel jsem si, že jde o únavu nebo přetížení zraku. Když ale problémy přetrvávaly delší dobu, rozhodl jsem se vyhledat lékaře,“ dodává. 

Každý diabetik by měl absolvovat minimálně jednu kontrolu ročně

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že nejúčinnější zbraní proti ztrátě zraku je prevence. Pravidelná oční vyšetření dokážou odhalit změny na sítnici ještě před tím, než pacient zaznamená první příznaky.

,,Každý diabetik by měl chodit pravidelně na oční vyšetření,“ zdůrazňuje Lucie Frantlová.  Standardem je minimálně jedna kontrola ročně. Pokud se již objeví známky retinopatie nebo pacient podstupuje léčbu, intervaly se zkracují podle potřeby. 

Velkou roli zde hrají nejen oftalmologové, ale také diabetologové, internisté a praktičtí lékaři, kteří by měli pacienty k pravidelným kontrolám aktivně odesílat. Právě mezioborová spolupráce totiž zvyšuje šanci na včasné zachycení onemocnění. 

Výsledky jsou prakticky okamžitě

Moderní diagnostika diabetické retinopatie je dnes velmi rychlá a přesná. Základním krokem je komplexní oční vyšetření v tzv. rozkapání.

Součástí vyšetření jsou i specializovaná zobrazovací vyšetření. Lékaři využívají fotografování sítnice, dále optickou koherenční tomografii (OCT), která umožňuje detailní zobrazení jednotlivých vrstev sítnice, a ideálně také angiografii zobrazující cévní zásobení oka. Samotná diagnostika přitom není časově náročná.

,,Rozkapání trvá přibližně patnáct až dvacet minut. Poté už výsledky vidíme prakticky okamžitě. Sken sítnice je hotový během několika minut,“ říká lékařka. 

Do péče o diabetiky vstupuje umělá inteligence

Významnou novinkou posledních let je využití umělé inteligence při vyhledávání pacientů s rizikovými změnami na sítnici.

Paní doktorka  Frantlová se podílí na vývoji umělé inteligence, která dokáže analyzovat snímky sítnice pořízené speciální fundus kamerou přímo v ordinacích praktických lékařů nebo diabetologů. 

,,Umělá inteligence dokáže vyhodnotit snímky sítnice, zda jsou tam přítomny známky diabetické retinopatie, a upozornit praktického lékaře nebo diabetologa, že by měl být pacient odeslán na odborné oční vyšetření,“ vysvětluje. 

Podle ní nejde o náhradu specialistů, ale o nástroj, který pomáhá efektivněji vytipovat pacienty vyžadující další péči. S rostoucím počtem diabetiků může podobná technologie výrazně zefektivnit fungování zdravotního systému.

Od laseru až po operaci. Moderní léčba nabízí několik možností

Léčba diabetické retinopatie se odvíjí od závažnosti nálezu. Základem je vždy dobře kompenzovaný diabetes a úzká spolupráce s diabetologem.  Pokud již dojde ke změnám na sítnici, využívají oftalmologové několik léčebných metod. Jednou z nich je sítnicový laser, kterým se nejčastěji ošetřují ischemické oblasti v periferii sítnice.

V pokročilejších případech, kdy se diabetická retinopatie komplikuje makulárním edémem, se používá biologická léčba formou nitroočních injekcí do oka. Nejtěžší případy pak vyžadují chirurgický zákrok, tzv.vitrektomii. 

Daniel Lhoták si během své léčby prošel všemi uvedeným ipostupy. ,,Prošli jsme si celým kolečkem. Od laserového ošetření přes aplikaci injekcí do oka až po samotnou operaci,“ říká. 

Injekce do oka zní děsivě, realita bývá jiná

Mnoho pacientů má obavy zejména z aplikace léků přímo do oka. Podle Daniela Lhotáka je však strach často větší než samotný zákrok. ,,Samozřejmě tam určitý psychický blok je. Člověk si zpočátku nedokáže představit, že mu budou zasahovat do oka. Ve skutečnosti ale mohu říct, že na tom není nic tak strašného,“ popisuje svou zkušenost. 

Ještě výraznější změnu zaznamenal po operaci. ,,Zlepšení bylo obrovské. Před zákrokem jsem viděl, jako bych se díval přes igelitový pytlík. Po léčbě se kvalita zraku vrátila téměř na původní úroveň,“ říká pacient.  Právě jeho zkušenost podle lékařů ukazuje, že i pokročilé formy diabetické retinopatie lze dnes úspěšně léčit, pokud pacient přijde včas a spolupracuje na léčbě.

Největší chybou bývá zanedbaná prevence

Na závěr rozhovoru se oba hosté shodli, že klíčem k ochraně zraku není pouze moderní medicína, ale především aktivní přístup samotného pacienta. Podle Frantlové stále přichází mnoho lidí až ve chvíli, kdy je poškození sítnice velmi pokročilé.

,,Často jde o pacienty, kteří nechodí ani na kontroly k diabetologovi a nedodržují doporučenou léčbu. Hladiny krevního cukru jsou extrémně vysoké a problém dlouhodobě neřeší,“ upozorňuje. Daniel Lhoták proto ostatním diabetikům doporučuje především důslednost. ,,Pravidelné kontroly, prevence a dodržování léčby diabetu. To je alfa a omega celého problému,“ uzavírá. 

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Co se z rozhovoru dozvíte navíc?

1. Jaké konkrétní pocity pacient prožíval ve chvíli, kdy si poprvé všiml deformace obrazu a začal tušit, že je něco v nepořádku?
2. Proč Daniel Lhoták navzdory závažné diagnóze nepropadl panice a co mu pomohlo zvládnout léčbu psychicky?
3. Jak přesně funguje umělá inteligence při vyhodnocování snímků sítnice a jaké změny může přinést do každodenní praxe diabetologů?
4.  Jaké možnosti léčby dnes mají pacienti s diabetickou retinopatií a jak mohou pomoci zachránit zrak?
5. Jaké chyby podle lékařky diabetici nejčastěji dělají a proč právě zanedbání pravidelných kontrol vede k nejzávažnějším komplikacím?