Evropský finanční trh je rozbitý. Tento Čech chce postavit ropovod, který ho spojí
Evropský finanční trh je podle Jiřího Patáka, zakladatele konceptu NUDA, rozbitý na desítky izolovaných ostrovů. Zatímco americké technologické giganty mají infrastrukturu, která sahá přes celý kontinent, v Evropě se každá fintech firma musí trubky pro přenos dat a financí stavět znovu od začátku — na každém trhu zvlášť. NUDA chce být ropovod, který to změní. S týmem 60 lidí, fundraisingem 10 milionů eur a technologiemi pokrývajícími přes 80 % českého trhu míří Paták na celou Evropu — a nechce čekat roky. Slibuje týdny.
Evropa jako roztříštěný kontinent
Jiří Paták není typ podnikatele, který by přeháněl. Za sebou má Chytrého Honzu — jeden z prvních českých finančních srovnávačů, z nějž exitoval v roce 2012 — a šest let práce na Patron Go, fintech platformě s půl milionem zákazníků v Česku a na Slovensku. A právě při budování Patrona narazil na to, co ho přivedlo ke vzniku NUDA.
„Pokaždé, když jsme chtěli vstoupit na nový trh, museli jsme si tu infrastrukturu stavět sami, protože neexistovala. To nám trvalo strašně dlouho. Tak jsme si řekli: když ji stavíme pro sebe, pojďme ji nabídnout celému trhu.“vysvětluje Paták.
NUDA — název vychází z italského spojení La Verita Nuda, tedy čistá pravda, ale lze jej číst i jako zkratku new data — je infrastrukturní platforma, která propojuje banky, pojišťovny, fondy a fintechové firmy napříč Evropou. Cílem není stavět vlastní finanční produkty, ale vybudovat tu dálnici, po níž mohou data a finance volně téct od jednoho hráče ke druhému.
Ropovod, do nějž se všichni napojí
Paták používá metaforu ropovodu: infrastruktura, která existuje pod povrchem, a o níž koncoví uživatelé ani nevědí — ale bez níž nic nefunguje. Příkladem pro něj je Revolut, který má 50 milionů uživatelů a přesto z velké části funguje na cizích modulech.
„Když byste šel do detailů jednotlivých řešení Revolutu, zjistíte, že jsou to téměř všechno plug-iny. Vy jako uživatel to ani nepoznáte. A přesně o to se snažíme — aby ani velký hráč, jako je Revolut, nemusel řešení vyrábět na zelené louce, když si ho může vzít od nás.“říká Paták.
Zákazníci NUDA jsou tedy primárně B2B: banky, pojišťovny, zprostředkovatelé a fintechové startupy, kteří se nechtějí zabývat infrastrukturou a chtějí se soustředit na vrstvu směrem k zákazníkovi. Technologie firem zapojených do NUDA dnes pokrývají přes 80 % českého trhu — a to je pro Patáka klíčový argument: distribuce a kredit, nikoliv software sám o sobě, rozhoduje o úspěchu.
Týdny místo tří let
Konkrétní příklad, který Paták uvádí, mluví za vše. Nejmenovaná řecká pojišťovna se třetím rokem pokouší vstoupit na český trh — a stále to nedokázala. Důvod je prostý: nemá přístup k datům, nevyznala se v lokálních produktech, segmentech ani distribučních kanálech.
„To není raketová věda. Je to jenom poskládání kostiček dohromady. Právě proto, aby i taková velká digitální pojišťovna mohla vstoupit na nový trh za tři týdny místo tří let — to je ten cíl.“říká Paták.
NUDA přitom nestaví na žádné experimentální technologii — žádné AGI, žádné spekulativní vrstvy. Jde o integraci existujících řešení do jedné krabičky, která je pak dostupná jako služba. Díky AI lze navíc dnes jazykově lokalizovat téměř cokoliv, takže podpora z Prahy může reálně obsluhovat zákazníky v Řecku, Portugalsku nebo Finsku.
Jeden dolar ročně do fintechu: proč Češi neriskují
Paták se ve svém výkladu nevyhýbá ani nepříjemným číslům. Česká republika investuje do nemovitostí stovky dolarů na osobu ročně — do fintechu pouhý jeden dolar. Tři roky za sebou přitom klesají tuzemské investice do startupů a venture oblasti. Loni to bylo přibližně 10 miliard korun — číslo, které sám Paták označuje za malé, i přesto, že 10 milionů eur pro NUDA se podařilo vybrat poměrně rychle.
„Češi jsou strašně konzervativní a neradi riskují. A bez toho risku pak nejsou žádné success stories. V Izraeli loni exity všech startupových firem dosáhly 70 miliard dolarů — skoro tolik, co celý český státní rozpočet. A ty peníze se obratem reinvestují zpátky.“srovnává Paták.
Ani mladá generace v tom podle něj není výrazně jiná: odhaduje, že dnes je ochotných riskovat přibližně 5 % dvacátníků, tedy výrazně méně než v podnikatelské vlně let 2000. Ale těch 5 % je podle něj excelentních — a právě na ně sází.
Goldman Sachs, New York a lekcí malých ambicí
Paták strávil část kariéry stáží u Goldman Sachs v New Yorku — a vzal si z toho jiné ponaučení, než by možná člověk čekal. Ne to, jak funguje Wall Street, ale to, jak malé jsou evropské ambice.
„My jsme v Evropě při budování technologických firem strašně málo ambiciózní. Příliš zahledění do projektu. Málo umíme prodávat, marketovat. Hrajeme si na malých písečkách, místo abychom automaticky mysleli na 500 milionů lidí v celé Evropě.“říká.
Dnes vidí situaci jinak než před dvaceti lety. Díky AI lze jazykové bariéry překonat snáz než kdykoli dřív, trhy se otevírají rychleji, a startup, který dnes řeší jen Česko, dělá podle Patáka chybu: není důvod, aby jakýkoliv fintech fungoval izolovaně pro 10 milionů lidí, když může cílit na padesátinásobek.
Regulace jako příležitost, ne překážka
Na téma evropské regulace přichází Paták s překvapivě vstřícným postojem — přestože se sám označuje za přesvědčeného ekonomického liberála. Podle něj technologie proměnila regulaci z břemene v nástroj ochrany spotřebitele.
„Desítky miliard končí v emisích, které nikdo nikdy neuvidí. Ale pokud drží distributora v digitálním ekosystému, kde má každý krok digitální stopu, jste schopni reprodukovat, co nabízel, s čím srovnával, zda zmínil nákladovost. Zatímco dřív to byla tužka a papír a podpis, že se souhlasím se vším.“popisuje Paták.
Digitalizace distribuce finančních produktů tak podle něj není jen zátěž z Bruselu, ale reálná výhoda: každý krok prodeje je auditovatelný, regulátor vidí, co se stalo, a spotřebitel je lépe chráněn než kdy dřív.
Má Evropa šanci? Paták: ano. Ale je to nepravděpodobné
Na závěr rozhovoru přichází otázka, která se v debatách o technologiích opakuje stále dokola: dokáže Evropa dohnat Ameriku? Paták odpovídá ve dvou rovinách.
„Je to možné? Ano. Chytří jsme na to dost, makáme na to dost a tradici máme. Je to pravděpodobné? Ne. Ale paradoxně si myslím, že zrovna Češi by to mohli ukázat — jsme takoví, co se s tím moc neštvou a jdou do toho po hlavě.“říká Paták.
Inspirací mu je Izrael: malá zemička s chytrými lidmi, která musí ekonomicky přežít — a technologicky dává světu nesrovnatelně víc, než by odpovídalo její velikosti. Česko má podle Patáka srovnatelný potenciál. Teď záleží na tom, jestli ho využije.
Celý rozhovor s Jiřím Patákem si poslechněte v podcastu eMoney na FocusOn.cz. Dozvíte se v něm mimo jiné:
- Jak Paták přišel na název NUDA — a proč italská filozofie suroviny přímo vystihuje, co finančním trhům chybí
- Proč Patron Go, jeho platforma s půl milionem zákazníků, potřeboval stavět infrastrukturu sám — a jak to vedlo ke vzniku NUDA
- Co ho překvapilo na srovnání ČR se Saúdskou Arábií — a proč i tam je fintech investičně aktivnější
- Jak se změnil profil riskujícího podnikatele od roku 2000 do dneška — a v čem jsou dnešní dvacátníci lepší než jejich předchůdci
- Proč skupině Direkt trvá otevření Polska a Německa roky — a jak by to NUDA mohla zkrátit na měsíce