Kdo skutečně staví Švýcarsko? Většinu pracovníků tvoří cizinci

Hybridní dřevostavby, nástup umělé inteligence a rostoucí důraz na kvalitu a spolehlivost. Švýcarské stavebnictví prochází výraznou proměnou, která mění fungování celého odvětví. O aktuálních trendech, výzvách i příležitostech švýcarského trhu hovořil v pořadu Czech Swiss Connect Christoph Arpagaus, majitel společnosti Archsky a bývalý dlouholetý generální ředitel jedné z předních švýcarských architektonických kanceláří.

Spotify

Christoph Arpagaus strávil v čele významné švýcarské architektonické kanceláře téměř dvacet let jako spolumajitel a výkonný ředitel. Během této doby stál u zrodu stovek realizací, které spoluutvářely podobu moderní architektury v regionu DACH. Jeho bývalá kancelář dokončila rozsáhlé projekty ve Švýcarsku, Německu i Rakousku a celkový počet staveb realizovaných pod jeho vedením přesáhl hranici 400 projektů.

Po dvou dekádách intenzivní práce se však rozhodl pro zásadní profesní změnu. Na začátku letošního roku založil vlastní společnost, v níž se zaměřuje na konzultační služby, projektový management a rozvoj stavebních projektů.

„Měl jsem za firmu velkou odpovědnost po dobu dvaceti let. Dokázali jsme toho opravdu mnoho, ale nakonec jsem si řekl, že nastal správný čas v životě zkusit něco jiného. Nyní se ve své vlastní firmě cítím velmi komfortně,“ ohlíží se za svou kariérou Arpagaus.

Národnostní mozaika na staveništích a kantonální legislativní džungle

Při pohledu na švýcarská staveniště je patrný výrazný rozdíl mezi manuálními profesemi a technickými či inženýrskými pozicemi. Samotnou realizaci staveb dnes z velké části zajišťují zahraniční pracovníci nebo druhá generace přistěhovalců, zejména ze Španělska, Portugalska, Itálie či České republiky. Podle Arpagause tvoří lidé cizího původu přibližně dvě třetiny pracovníků na stavbách.

V architektuře, stavebním inženýrství a projektování je poměr opačný. Přibližně dvě třetiny odborníků tvoří Švýcaři a jednu třetinu zahraniční specialisté. V jeho bývalé kanceláři pracovalo celkem 28 národností z celého světa.

Tato situace souvisí mimo jiné s náročností švýcarského právního a normativního systému. Země má vlastní stavební standardy, předpisy i požární normy, které se v řadě oblastí liší od pravidel platných v Evropské unii. Situaci navíc komplikuje kantonální uspořádání, kdy má každý kanton značnou míru autonomie.

„Velkou výzvou ve Švýcarsku jsou nepochybně naše vlastní zákony, standardy a předpisy o požární ochraně. V nadsázce se dá říct, že v každém kantonu hoří jinak. Pokud poskytujete plánovací a inženýrské služby, musíte tyto normy dokonale znát, abyste neudělali fatální chybu,“ upozorňuje Arpagaus.

Dumpingové ceny jako jízdenka k neúspěchu

Pro české i další zahraniční firmy, které se snaží uspět na švýcarském trhu, má zkušený manažer jednoznačné doporučení: strategie nejnižší ceny nefunguje. Nabídka, která je výrazně levnější než konkurence, často nevyvolává nadšení, ale spíše pochybnosti o kvalitě, spolehlivosti nebo schopnosti dodržet smluvené termíny.

Švýcarský trh je podle něj postaven na komplexním balíčku hodnot, v němž cena hraje důležitou roli, není však jediným rozhodovacím faktorem. Investoři i architekti při výběru partnerů sledují především kvalitu služeb, inovativnost, spolehlivost a schopnost hledat efektivní řešení.

„Vždy jsem velmi oceňoval obchodní partnery, kteří mi dokázali poskytnout dobré rady, byli inovativní a orientovaní na řešení. Nechtěl jsem poslouchat, jaké existují problémy, ale zajímalo mě, jak danou situaci vyřešit. Klíčová je vysoká kvalita, spolehlivost a dodržování termínů. Cena musí být samozřejmě přiměřená, ale celkový balíček spolupráce je mnohem důležitější,“ vysvětluje expert.

Umělá inteligence nastupuje: Když software počítá statiku rychleji než člověk

V oblasti digitalizace a umělé inteligence zažívá stavebnictví zásadní proměnu. Přestože jsou mnohé nástroje stále na začátku svého vývoje, už dnes dokážou výrazně urychlit první fáze projektování.

Při architektonických soutěžích umí moderní software analyzovat zadání, navrhnout základní koncept stavby a pomoci architektům s jeho dalším rozpracováním. Umělá inteligence se stále více uplatňuje také v projektovém řízení, kalkulaci nákladů nebo koordinaci výstavby.

Ještě výraznější dopad je patrný v oblasti statických výpočtů a návrhu výztuží, kde software pracuje mimořádně rychle. Architekti navíc mohou v reálném čase porovnávat různé materiálové varianty a okamžitě sledovat dopady jednotlivých změn.

„Umělá inteligence je v designu již nesmírně silná. ChatGPT je můj dobrý přítel a mohu se ho zeptat téměř na cokoli. V oblasti statických výpočtů a plánů výztuží už dnešní software dokáže pracovat téměř lépe a především rychleji než člověk. Přináší to obrovské výhody, například okamžité porovnávání plánů architekta s plány dodavatele, což zajišťuje, že jsou dokumenty vždy v souladu,“ říká Arpagaus.

Současně však upozorňuje na rizika, která technologický pokrok přináší mladým odborníkům a stážistům. Rutinní práce, na níž si dříve absolventi budovali zkušenosti, totiž postupně přebírá software.

„To je jeden z největších problémů pro nováčky. Pokud stážisté ztratí možnost vykonávat tuto práci a získávat zkušenosti, nebudou schopni se v budoucnu správně rozhodovat. Rozhodnutí totiž můžete činit pouze na základě zkušeností. Pokud nám tato generace kvůli nedostatku praxe vypadne, hrozí, že v budoucnu bude místo lidí rozhodovat výhradně umělá inteligence,“ varuje Arpagaus.

 Rozmach se dřevem?

Švýcarský stavební trh v současnosti zažívá výrazný rozmach hybridní výstavby. Projekty rozsáhlých kampusů a komerčních budov v hodnotě stovek milionů švýcarských franků patří mezi nejviditelnější ukázky tohoto trendu. Podle Arpagause má Švýcarsko dlouhou tradici dřevostaveb, zejména ve venkovských oblastech. Významným milníkem byla například realizace lesnické školy v Lyssu před více než dvaceti lety, která byla na svou dobu mimořádně inovativní.

Zatímco v minulosti bylo využití dřeva spojováno především s menšími stavbami, dnes se do popředí dostávají hybridní konstrukce kombinující dřevo a beton. Dřevo přináší ekologické výhody a příjemné prostředí pro uživatele, beton zase poskytuje potřebnou statiku, akustiku a požární bezpečnost.

Arpagaus zároveň upozorňuje, že švýcarský trh dřevostaveb je poměrně koncentrovaný a působí na něm pouze několik skutečně velkých specializovaných firem.

„Tento obrovský rozmach dřevostaveb překvapil i nás samotné. Skrývá se za tím snaha využívat obnovitelné suroviny, ale také uživatelský komfort. V dřevěné budově je zkrátka příjemněji, lidé vnímají vůni i vzhled dřeva a cítí se tam mnohem pohodlněji než v budovách z betonu,“ uzavírá Arpagaus.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast. Co se v něm ještě dozvíte?

1. Jak vypadá práce na švýcarské stavbě z pohledu dělníků?
2. Proč část architektů považuje umělou inteligenci za hrozbu?
3. Jaké postavení mají ženy ve stavebnictví?
4. Co si švýcarský expert myslí o Praze a její architektuře?
5. Proč mohou být smíšené pracovní týmy úspěšnější než ryze mužské kolektivy?