Jaromír Hanzal: Digitální život v Česku

Zdroj: AAVIT
Komentáře 21. 07. 2021

Jaromír Hanzal: Digitální život v Česku

Pondělní návštěva předsedkyně Evropské komise potěšila. A to zejména prosazovatele digitalizace. Čtvrtina ze 180 miliard korun z Národního plánu obnovy je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové určeno právě na zavádění digitálních technologií, AI nebo robotizace. To je skvělá zpráva, tvrdí Jaromír Hanzal z Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT).

Nejenom ve veřejném životě, ale i v hospodářství je potřeba, motivovat a podporovat ekonomické aktivity s vyšší přidanou hodnotou, abychom se zbavili toho ošklivého přídomku – montovna Evropy. Uplynulo přes 15 let od vstupu ČR do EU. Až koronavirová epidemie nás posunula od proklamovaných hesel k částečné realizaci –  v důsledku potřeby omezit fyzický kontakt šlo najednou zdigitalizovat kde co, a to jak ve veřejné, tak i v  privátní sféře. 

Nicméně reálna potřeba je daleko větší, než se povedlo udělat za kovidový rok, a vyžaduje skutečně potřebu zabývat se tímto tématem ekonomicky, politicky i filozoficky. 

Stačí, když se rozhlédneme kolem sebe. Tlak na silnější nasazení digitalizace do všech oblastí života v České republice je zřejmý. Ze všech hodnocení v rámci EU vychází naše země spíše nevalně, a to jak v kvantitě internetového připojení, tak v digitalizaci veřejných agend. 

Co tomu klade překážky?

Nechuť, nevůle, možná tradicionalizmus, strach a obavy o bezpečnost a svobodu. Na druhé straně nedostatek osvěty, chybějící vize, správný odhad dalšího vývoje, udržitelnost a v neposlední řadě politická vůle.  

Věříme, že návštěva předsedkyně EK přiměje naše lídry k tomu, aby začali veřejně komunikovat potřebu, a hlavně přínosy digitalizace v různých oblastech veřejného i soukromého života a souběžně s tím i jasně a hlasitě podporovat tento trend i v kontextu Národního plánu obnovy (NPO). A také ho uvádět do praxe. 

Příkladem může být i zdravotnictví. Již v roce 2016 byla tehdejším ministrem předložena a následně vládou schválená poměrně podrobná a dobře zpracovaná cesta digitalizace. Bohužel do dnešního dne se z ní nic nezrealizovalo. Nástroje (finanční), které má Česko momentálně k dispozici, nemají tendenci být k tomuto účelu využívané. A to přesto, že jsme k tomuto konkrétnímu cíli digitalizace zdravotnictví s cílem zlepšit jeho finanční efektivitu vyzývání přímo Evropskou unií. 

Velmi podobné příklady najdeme i v případě kohezních fondů určených pro soukromý sektor. V roce 2012, kdy se obsah programů, podle kterých se kohezní fondy rozdělují, připravoval, se s digitalizací jako takovou koketovalo jenom lehce.  Strategie Digitální Česko přišla až mnohem později a Country For the Future vlastně teprve nedávno. 

V dnešní době rychlých technologií a rychlého rozvoje všeho je potřeba být připraven i na rychlé změny a rychlé reakce na realitu – což umožní právě NPO. Dá se označit za sisyfovskou dřinu, aby se podařilo přesvědčit tvůrce hospodářské politiky a motivovat je ke změnám, které dnešní doba očekává. Jednou jsme nastaveni na podporu průmyslu, protože to tak je tradiční, a proto to je i správné.

Nějak jsme zapomněli vnímat, že svět kolem nás se transformuje a ani tradiční průmyslové obory, které považujeme za naši vlajkovou loď, nebudou bez této transformace fungovat – a nemůžeme přitom myslet především na ty, kteří jsou na tom s digitalizací nejhůře. Naopak musíme podporovat i ty, které jsou již nyní digitalizačními lídry. Jak jsme kdysi byli schopni pochopit, že úspěch a budoucnost i pro tuto zemi uprostřed Evropy je ve vyspělé strojírenské výrobě, tak bychom měli pochopit, že dnešní úspěch je ve vyšší přidané hodnotě, tedy digitalizaci. A i na tu máme!

Autor: redakce

FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.

Další články