Přivezli do Česka první vodíkový náklaďák a mají s ním velké plány. O úskalích, ale hlavně perspektivách využívání vodíku nejen v logistice si s námi povídal Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel společnosti Gebrüder Weiss.
V polovině září jste jako vůbec první do Česka přivezli vodíkový nákladní vůz, abyste ho otestovali v našich podmínkách. Při zpětném pohledu, vidíte to jako úspěch?
Udělali jsme to tak, že jsme se spojili s našimi obchodními partnery a zeptali se jich, jestli mají zájem o testování. Smyslem toho bylo, abychom měli širokou škálu různorodého přepravovaného zboží, aby to nebyl jenom jeden druh. Testovali jsme distribuční logistiku na velké bílé technice, na elektronice, drogistickém zboží. Byly tam bazénový prvky, zahradní technika, spojovací materiál, nářadí, tedy velice pestrá paleta. A i naši partneři potvrdili, že test proběhl v pořádku. Kudy ten vůz jel, tam si musel nějakým způsobem načerpat vodík…
Popsal byste nám samotnou tu trasu…
Já to tedy vezmu od začátku, protože jsem zaznamenal i dotazy, jestli jsme ho sem přivezli na odtahovce. Tak tedy vůz přijel po vlastní ose ze Švýcarska, kde ho už téměř druhým rokem využíváme pro distribuční logistiku – to pro laika znamená tu poslední míli koncového doručení. Ve Švýcarsku se nám osvědčil ve všech ročních podmínkách. A tak vznikla myšlenka, že bychom ho mohli otestovat i tady v České republice. Přípravy trvaly skoro tři čtvrtě roku. A když už mělo dojít na samotnou realizaci, tak jsme zjistili, že čerpací stanice, se kterou jsme počítali, že bychom tam doplňovali palivo – což bylo na Barrandově –, tak tam nastalo nějaké zpoždění a nebyla dostavěná. Museli jsme tudíž hledat alternativu, kde vodík načerpat. Protože zatím infrastruktura tady není vyvinutá. Naštěstí se nám ale podařilo domluvit se s ÚJV v Řeži, kteří mají první veřejnou čerpací stanici v Neratovicích. Museli jsme i proto trasy plánovat tak, aby vozidlo mohlo vždycky zastavit v Neratovicích a doplnit palivo.
A jak to probíhalo?
Všechno se to stihlo zhruba za pět dní. Jeden večer auto přijelo, druhý den jsme ho představovali na logistické konferenci pro odbornou veřejnost SpeedChAIN. Byly tam i nějaké testovací jízdy, mohli jste se podívat, jak ta technologie vypadá. Pak jsme měli dva dny testovací jízdy, ten pilotní provoz, a ve čtvrtek jsme uspořádali tiskovou konferenci pro média v Holešovické tržnici, kde je dostatečně velký areál, aby mohly probíhat i testovací jízdy, novináři se tak mohli svézt. Na zmiňované konferenci jsme měli nejenom nás jako firmu, která to vozidlo provozuje a která ho sem přivezla, ale i naše obchodní partnery, se kterými jsme test uskutečnili. A měli jsme tam i odborníky na vodíkovou technologii, ať už předsedu HYTEPu, vodíkové asociace, anebo odborníka z ČVUT z Fakulty dopravní.
Jednoduchá otázka: Proč vodík? Protože sám jste říkal, že jste měli určité komplikace, kde ho načerpat. Chápu správně, že vodík je jen jedna z cest, o které uvažujete, že by dávala smysl pro váš byznys?
My v současné chvíli testujeme všechny alternativní pohony, každý z nich má nějaké svoje plus a nějaké minus. Ale k té vaší otázce. Říká se, že vodík je palivo budoucnosti. My v něm tedy vidíme smysluplné médium nebo smysluplnou trakci pro vzdálenější dopravu, ale i pro město. Ta technologie je bezhlučná, bezemisní – to znamená, že když provozujete takovouto technologii ve městech, tak se lidem výrazně zvedne kvalita života, protože odpadne hluk, který nákladní vozidla dělají. Jedinou emisí, kterou vodíkové nákladní auto vypouští, je pára – dá-li se vůbec říct o vodní páře, že je to emise.
Teď mluvíte o plusech, ale řekněte mi i ty minusy.
Jedním z nich je, že infrastruktura tady není úplně vybudovaná. My to vozidlo provozujeme ve Švýcarsku, kde je poměrně hustá síť čerpacích stanic. Jsme tam i v asociaci mobility, která garantuje využívání zeleného vodíku. A ve Švýcarsku je skvělé prostředí pro výrobu zeleného vodíku, protože je tam velké množství vodních elektráren, díky tomu, že tam mají hodně jezer.
Můžete jednoduše říct, jak takový vodíkový kamion funguje, jak se tankuje, čím se liší od klasického?
V rámci našeho provozu jsme došli k závěru, že to vozidlo dokáže naložit najednou 17 palet a uveze 5,6 tuny. Může fungovat jako běžné dieselové nákladní vozidlo, jen je potřeba počítat s tím, že zhruba po 420 kilometrech musí doplnit palivo na speciální čerpací stanici. Tam je taková pistole, která se zacvakne, otočí a infraport to uchytí. To tankování není nic složitého, zvládne to řidič během jednoho zaškolení. Jinak to funguje jako normální kamion. Jediné, na co si musí řidič dávat pozor, je, že je potřeba lehká noha na plynu, protože to vozidlo má tah 350 kilowattů. Ten výkon dostanete téměř okamžitě, vůz má poměrně velké zrychlení a mohlo by vzniknout riziko posunu zboží při akceleraci. Jen pro srovnání, běžný dieselový kamion se pohybuje někde kolem 180 kilowattů ve 2700 otáčkách.
Zmiňoval jste Švýcarsko, že tam mají jezera. Jak je na tom Česko, protože my třeba tu tolik jezer nemáme?
Na již zmiňované konferenci kolegové z HYTEPu prezentovali, že česká vláda se zavázala do roku 2030 vybudovat zhruba 80 čerpacích stanic na vodík. Ta penetrace do budoucna by tady měla být veliká. Ale musíme to brát tak, že teď jsme s tou technologií ještě úplně na začátku. Já to rád přirovnávám k situaci před x lety, když přišly mobilní telefony – a co najednou pevná linka? Vždycky jste se dovolal, bylo to levné, ale mobil byl prostě revoluce, která posouvala celý telekomunikační obor dál. Ovšem v ten moment, kdybyste to měl hodnotit a porovnávat, tak to nedávalo smysl, protože ten telefon byl obrovský, těžká baterie nic nevydržela a volání bylo drahé a signál samozřejmě takový velmi sporadický. Ale samozřejmě s postupem času se to velice posunulo a dneska bez mobilu není takřka nikdo schopný fungovat.
Kdy by podle vás vodíkové kamiony mohly začít brázdit české silnice?
My doufáme, že co nejdříve, ale zároveň si myslíme, že to není jenom o nás, o logistických společnostech. Je to takový soubor činností, harmonie několika různých subjektů z rozdílných oblastí podnikání. Potřebujete třeba, aby běžela výroba vozidel, protože zatím to jsou spíš jen malosériové produkce. Taky aby tady byli výrobci náhradních dílů a servisní střediska. Potřebujete určitě nějakou asociaci, potřebujete mít distributory a výrobce zeleného vodíku, potřebujete tady mít síť čerpacích stanic. A potřebujete logistické společnosti, jako jsme my, aby to používali. No, a potřebujete i populaci, která chce udržitelnou logistiku a chce, aby planetu svým dětem odevzdala ve stavu, kde ji budou ještě moc používat, protože máme jenom jednu. A samozřejmě, v neposlední řadě je nutné zmínit, že potřebujete i nějakou podporu ze strany státu pro to, abyste mohli tu technologii provozovat.
A poslední otázka je taková osobní: Pořídil byste si i osobní vodíkový automobil?
Proč ne. Já jsem teda osobním vodíkovým autem ještě nejel, neměl jsem možnost ho řídit. Projel jsem se nákladním a bylo to super. Ale když jsme měli tiskovou konferenci, tak kolegové, odborníci na vodíkovou technologii, se spíš klonili k názoru, že vodík je vhodnější pro těžkou nákladní dopravu než pro tu osobní.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.