Služební pes není jen věrný společník. V armádě představuje důležitý pracovní nástroj, který pomáhá při ochraně objektů, hlídkové činnosti i vyhledávání výbušnin. Armádní psovodka Adriana Švecová v pořadu Přežít na platformě FocusOn popsala, jak náročný je výběr služebních psů, proč jsou belgičtí ovčáci považováni za „formuli 1“ mezi psy a co se se služebním psem děje po odchodu do výslužby.
SpotifyZatímco většina lidí si vybírá psa podle povahy nebo vzhledu, armáda postupuje výrazně přísněji. Služební pes musí projít náročnými zdravotními i povahovými testy, než se vůbec dostane do služby.
,,U nás projdou jenom psi s čistým zdravotním stavem. Procházejí rentgeny, vyšetřením srdce a dalšími zdravotními kontrolami, abychom si vykoupili psa s čistým štítem, u kterého víme, že je kompletně zdravý,“ říká Švecová.
Důležitá není pouze zdravotní stránka. Psi musí zvládat střelbu, pohyb v náročném prostředí, různé povrchy, schodiště nebo rušné prostředí. U obranných psů se navíc testuje ochota zasahovat proti figurantovi.
Služební pes je zbraň
Švecová během rozhovoru několikrát zdůraznila, že služební pes není běžný domácí mazlíček. Především obranní psi jsou součástí bezpečnostních složek a podle toho je potřeba k nim přistupovat. ,,Je to zbraň,“ říká jednoznačně. Právě proto armádní psi podléhají přísnému výcviku a kontrole. Psovod musí mít svého psa neustále pod dohledem a dobře znát jeho reakce. ,,Musíme počítat s tím, že je to pořád zbraň. Stačí nějaký výkřik nebo podnět a ten pes okamžitě reaguje,“ popisuje.
Belgický ovčák jako formule jedna
Ačkoliv armáda vykupuje i křížence belgických a německých ovčáků, trend posledních let je poměrně jasný.
Přestože podle Švecové mají němečtí ovčáci často vyrovnanější povahu, armáda dnes stále více využívá belgické ovčáky. ,,Belgičák je prostě formule jedna,“ říká psovodka. Tím naráží na jejich vysokou pracovní výkonnost a nasazení ve službě.
Výcvik trvá měsíce, vztah vzniká roky
Armáda může vykupovat psy ve věku od jednoho roku do tří let. Po zařazení následuje základní výcvik ve výcvikovém centru v Chotyni.
Kurz trvá přibližně tři měsíce a jeho cílem je připravit psa i psovoda na základní atestace a službu. Podle Švecové ale skutečná práce začíná až poté. ,,Kurz je jen základ. Psovod se musí naučit se psem fungovat a postupně si vybudovat vztah,“ popisuje. Někteří psi přecházejí k novému psovodovi po svém předchůdci, jiní přicházejí jako nově vykoupení psi bez předchozí služby.
Když pes odejde do důchodu
Služební psi v armádě zpravidla slouží přibližně devět let. Poté odcházejí do výslužby.
Na rozdíl od některých jiných složek však armáda důchodový program pro psy nemá. Ve většině případů si proto svého čtyřnohého kolegu bere domů samotný psovod. ,,Každý správný psovod si ho vykoupí zpátky,“ říká Švecová. Cena bývá podle ní symbolická. Veškerá další péče ale už zůstává na novém majiteli.
Když jeden pes zvládne dvě specializace
Vedle klasických hlídkových psů a specialistů na vyhledávání výbušnin se v armádě objevují i takzvaní duální psi.
Ti dokážou kombinovat obrannou službu s pachovou prací, což je mimořádně náročné.
,,To je jeden ze sta, který dokáže ty dvě profese dělat na stejné úrovni. Nemůžete každého psa naučit, aby stejně dobře kousal i čuchal,“ vysvětluje Švecová. Právě proto jde o velmi cenné a vzácné jedince.
Psí zdravotníci a speciální vybavení
Součástí práce psovoda není pouze výcvik, ale také schopnost poskytnout první pomoc.
Každý armádní psovod prochází veterinární přípravou a učí se řešit krizové situace přímo v terénu.
Švecová vzpomíná na případ, kdy si její pes během služby vážně poranil ocas.
,,Nešlo úplně zastavit krvácení. Sama jsem to nezvládla, takže kolega nasadil turniket a jeli jsme na veterinu,“ popisuje. Armáda dnes využívá i speciální vybavení, například ochranné vesty, kamery nebo turnikety určené přímo pro psy.
Mistryně světa se smečkou deseti psů
Vedle armádní služby se Adriana Švecová věnuje také mushingu, tedy sportu, při kterém psi táhnou běžce, koloběžkáře nebo běžkaře. A nejde o obyčejného hobby sportovce. ,,Mistrovství světa jsem vyhrála,“ říká.
V závodech reprezentovala Českou republiku na evropské i světové úrovni. Její sportovní psi dosahují při závodech rychlosti přes 40 kilometrů za hodinu. ,,Na koloběžce mě psi táhnou průměrnou rychlostí kolem třiatřiceti až čtyřiatřiceti kilometrů za hodinu a maximálně jedeme i sedmačtyřicet,“ popisuje.
Psi jako životní styl
Přestože armádní kynologie i vrcholový mushing přinášejí úspěchy, nejde o levnou záležitost. ,,Je to hodně drahý koníček,“ přiznává Švecová. Náklady představuje kvalitní krmivo, veterinární péče, doprava na závody i speciální vybavení. Sama dnes chová deset psů. ,,Mám sponzora, takže mi všechny psy krmí ten. Ať jsou to konzervy, pamlsky nebo granule,“ říká. Pro Adrianu Švecovou ale psi nejsou pouze práce ani sportovní náčiní. ,,To není žádná práce. To je prostě životní styl,“ uzavírá.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast. Co se v rozhovoru dozvíte?
- Jak probíhá výkup služebních psů pro Armádu České republiky?
- Proč jsou belgické ovčáky považovány za „formuli 1“ mezi služebními psy?
- Jak se předává služební pes novému psovodovi?
- Jak fungují duální psi, kteří zvládají obranu i vyhledávání výbušnin?
- Jak se Adriana Švecová stala mistryní světa v mushingu a proč dnes chová deset psů?