Smutný letní rekord. Vodní elektrárny vyrábějí o 40 % méně a ceny ve špičce šplhaly k 15.000 Kč

Letošní léto přepsalo český teplotní rekord o celý stupeň a půl, vodní elektrárny vyrábějí o 40 % méně a první přehrada v historii vyschla až dlouho po skončení veder. V podcastu Amper Jana Palaščáka na platformě FocusOn vysvětlují meteorolog Michal Žák z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a České televize a Pavel Zahradníček, vědecký pracovník CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny, proč se horko a sucho navzájem roztáčejí a proč adaptace bez výpočtů vyjde draho.

Spotify

Dosavadní absolutní rekord České republiky činil 40,4 °C. Letos padl o stupeň a půl – a navíc už na konci června, ačkoli nejvyšší teploty u nás obvykle přicházejí od poloviny července do poloviny srpna.

„Rekordy se dnes nepřekonávají o desetiny stupně, jak jsme byli zvyklí v minulém století,“ říká Michal Žák. „S prohlubující se změnou klimatu je míra jejich překonávání mnohem radikálnější.“ Slovensko svůj rekord letos přepsalo dokonce čtyřikrát a dostalo se až ke 42 °C.

„Mírná“ léta, která mírná nebyla

Moderátor Jan Palaščák připomněl, že poslední léta působila snesitelně. Podle hostů šlo o klam. Zahradníček uvádí, že za posledních šedesát let máme desetkrát více dnů nad 35 °C, třikrát více dnů nad 30 °C a patnáctkrát více horkých nocí.

„Lidé si na třicítky a pětatřicítky prostě zvykli,“ upozorňuje Pavel Zahradníček. „Kdybychom ta léta porovnali s 19. stoletím, byla by to nejteplejší léta, jaká by tehdy kdo zažil.“

I „normální“ horko přitom zabíjí. Při vlně veder v roce 2015, kdy se teploty pohybovaly kolem 35–36 °C, zemřelo podle Zahradníčka o 322 lidí více na kardiovaskulární onemocnění – dramaticky více, než bývá obětí povodní. Proč byl letošní skok tak velký? Klíčovou roli hrálo sucho, které v krajině trvá už od loňska.

„Suchá krajina má vyšší povrchovou teplotu a ohřívá okolní vzduch,“ vysvětluje Zahradníček. „A naopak, větší horko znamená větší sucho. Ty efekty se vzájemně zhoršují. Proto jsme neposkočili o desetinky, ale o stupeň a půl.“

Nepomohla ani zima: sněhová pokrývka byla zhruba o 40 % nižší, než by odpovídalo normálu, a sníh, který napadl, rychle roztál a odtekl.

Energetika: vodní elektrárny stojí, ceny letí vzhůru

Výroba vodních elektráren byla loni o 30 % nižší, letos už o 40 %. V letních večerních špičkách, kdy končí výroba fotovoltaiky a vítr nefouká, chyběla elektřina a ceny vystoupaly až k 600 eurům za megawatthodinu. Svou roli sehrálo i odstavování jaderných bloků v Maďarsku a na Balkáně, kterým chyběla chladicí voda.

„Ve srovnání se stejným kvartálem loňského roku byla elektřina o zhruba 52 % dražší, z 91 eur za megawatthodinu jsme se dostali na 137,“ uvádí Zahradníček. „Je to souběh počasí a geopolitiky a obchodníkům to udělalo velké vrásky na čele.“

Palaščák připomněl výhodu českých jaderných elektráren: díky cirkulačnímu chlazení s chladicími věžemi potřebují méně vody než průtočné systémy běžné jinde v Evropě.

Podpora obnovitelných zdrojů slábne. Palaščák uvedl, že z 21 obcí, kde proběhlo referendum o větrných elektrárnách, je 20 odmítlo. Žák přitom ze své práce na dokumentárních cyklech pro Českou televizi zná obce, kde větrníky už stojí – a negativní hlasy tam zaznívají jen zřídka.

„Pokud chceme elektřinu využívat, musíme ji někde vyrobit, a to vždycky znamená nějaký zásah do krajiny,“ připomíná Žák. „Někomu se víc líbí větrník, někomu chladicí věže Temelína.“

Oba hosté vyvrátili i mýtus, že sucho způsobují německé větrníky. Většina srážek vzniká ve výšce dvou kilometrů a více, zatímco turbíny se pohybují kolem sta metrů. Vláha k nám navíc přichází hlavně od jihozápadu, kde větrníků stojí výrazně méně.

Srážek přibývá, vody ubývá

„V průměru České republiky spadne ročně asi o 17 milimetrů srážek více než před šedesáti lety,“ vysvětluje Zahradníček. „Sucho máme proto, že jsou vyšší teploty a větší výpar. Z poloviny je dnes sucho způsobeno teplotou vzduchu, na jižní Moravě dokonce ze 70 %.“

Problém je v rozložení: v dubnu až červnu, kdy vegetace potřebuje vodu nejvíce, srážek statisticky významně ubývá. Průtoky řek byly letos nadprůměrné jen v únoru, jinak celoročně pod průměrem. Na malých tocích klesly na jednotky procent dlouhodobého normálu. Lidem docházela voda ve studních.

„Na povrchu to vypadá, že se krajina vzpamatovala, rostou houby,“ popisuje Žák. „Ale v tocích, přehradách a podzemních vodách zůstává situace dramatická a v nejbližších týdnech se na tom nejspíš nic nezmění.“ Zahradníček doplnil, že v půdě v hloubce 40 až 100 centimetrů se stav nepohnul ani po deštích. Proto první přehrada v historii vyschla až teď, nikoli v srpnu.

„Mantrou nemůže být zadržet všechnu vodu v půdě,“ zdůrazňuje Zahradníček. „Vyřešíte tím zemědělské a lesnické sucho, ale hydrologické ještě zhoršíte, protože pitná voda je z poloviny povrchová. Potřebujeme kombinaci přírodě blízkých opatření a technických staveb.“

V CzechGlobe proto pracují s digitálními dvojčaty povodí, na nichž podle klimatických scénářů počítají vhodný poměr přehrad a přírodních opatření.

Tři rady pro adaptaci

Žák vyzývá změnu nepodceňovat a připravit města na vlny veder – zejména starší budovy bez klimatizace, domovy seniorů, nemocnice a školy. Druhou prioritou je voda pro případ, že sucha budou ještě horší než letos.

„Klimatická změna není jen hrozba, ale obrovská příležitost,“ dodává Zahradníček. „Nic nezakazovat, nic nepřikazovat – lidé si lepší technologie vyberou sami, jako se to stalo s LED žárovkami. Dotace ale mají jít do výroby solárních panelů, ne do jejich nákupu.“

Opatření podle něj musí být vědecky namodelovaná a podložená analýzou nákladů a přínosů, jinak hrozí maladaptace, která stojí peníze a nefunguje. Samotná adaptace navíc nestačí – bez snižování emisí bude stále dražší. Žák dodal, že třeba elektrifikace dopravy znamená i čistší vzduch a méně hluku.

Celý rozhovor si můžete pustit jako podcast nebo video a dozvíte se:

• Proč se nejvíce otepluje léto a zima a proč nám jaro připadá „ostřejší“, než ve skutečnosti je
• Jak jarní mrazy během posledních let zdecimovaly ovocnáře na jižní Moravě a proč budou přicházet i nadále
• Jak farmáři v létě kvůli nedostatku krmiva redukovali stáda a proč levné maso v zimě zdraží
• Proč ve Švýcarsku v červnu zavlažovali pastviny ve výškách kolem 1 200–1 400 metrů
• Jaké hrozby přinášejí přírodní požáry a čemu se bude věnovat příští díl o dopadech El Niña na Evropu