Stačí vypnout čtyři křižovatky a Praha zkolabuje. Nedostanou se nikam ani záchranáři, varuje expert

Stačí vyřadit několik klíčových křižovatek a Praha může čelit dopravnímu kolapsu. Kybernetické útoky přitom ohrožují nejen bezpečnost lidí, ale i existenci firem. Umělá inteligence navíc zrychluje práci útočníků a evropská regulace přinese nové povinnosti. O rizicích hovořili v pořadu Inside Tech na FocusOn.cz Vít Špalek ze společnosti Edhouse a Jaroslav Dolanský ze společnosti CROSS Zlín.

Spotify

Společnost CROSS Zlín dodává dopravní technologie přibližně do 75 zemí světa. Její systémy řídí křižovatky, poskytují dopravní informace nebo váží nákladní vozidla za jízdy. Jejich výpadek může mít podle Jaroslava Dolanského závažné následky.

,,V Praze přesně vím, které čtyři křižovatky by stačilo vypnout, aby se z města nikdo nedostal ani do něj nepřijel. Nikam by se nedostaly ani složky záchranného systému, hasiči nebo městská hromadná doprava,“ upozorňuje Dolanský.

Komplikace v dopravě přitom nemusí způsobit pouze kyberútok. Doprava může být ochromena i přirozeně nedostatečnou kapacitou silnic, stavebními pracemi nebo modernizací řízení křižovatek, kdy se odpojují jejich senzory a křižovatky přecházejí do pevného režimu, který nereaguje na aktuální provoz. Kyberútok je ale mnohem nebezpečnější, protože zavádí faktor strachu, kdy se před námi odehrává něco nepředvídatelného a rozumově neuchopitelného.

Útok je desetkrát levnější než obrana

Kybernetická bezpečnost představuje pro firmy rostoucí náklady. Útočníci mohou prostředky soustředit na prolomení ochrany, zatímco podniky musí financovat také běžný provoz.

,,Je to jako ve válce. Útok je vždy desetkrát levnější než obrana. Hackerské skupiny mohou veškerý zisk investovat do prolomení zabezpečení,“ říká Dolanský.

Podle Víta Špalka neexistuje absolutní bezpečnost dat. Riziko představují i zranitelnosti dodavatelského řetězce softwaru. Umělá inteligence navíc útočníkům umožňuje rychleji hledat a zneužívat chyby.

,,Útočník může využít umělou inteligenci, zadat jí popis bezpečnostní chyby a následně zkoušet, zda tuto zranitelnost nemůže zneužít u systémů, na které se zaměřuje,“ vysvětluje Špalek.

Únik dat může zničit 20 let podnikání

Pro společnosti, jejichž hodnota stojí na unikátních datech, může kyberútok znamenat existenční problém. Dolanský upozorňuje na menší softwarové firmy s přibližně 20 zaměstnanci.

,,Pokud jsou největším pokladem firmy data, na kterých stojí její budoucnost, a má v nich know-how, které získávala dlouhé roky, stačí o ně přijít jednou,“ varuje Dolanský.

Podle jeho zkušeností dokáže konkurence díky AI během jediného měsíce vytvořit obdobné řešení, které původní firma budovala 20 let. Nebezpečné jsou také podvodné telefonáty, při nichž útočníci napodobují hlas nadřízeného a požadují okamžitý převod peněz.

Rok 2027 přinese firmám nové povinnosti

Evropské nařízení Cyber Resilience Act zavádí bezpečnostní požadavky na produkty s digitálními prvky. Jeho hlavní povinnosti se začnou uplatňovat v prosinci 2027. Firmám při jejich porušení mohou hrozit sankce. ,,Myslím si, že zlom nastane na konci roku 2027, kdy začne být Cyber Resilience Act vymahatelný,“ říká Dolanský.

Podle Špalka však regulace nemusí automaticky zdražit služby. Edhouse a CROSS Zlín spolupracují na modernizaci softwaru, která může přinést vyšší bezpečnost i nižší provozní náklady.

,,Pokud firma spojí bezpečnostní změny s modernizací softwaru, může snížit provozní náklady, rychleji přicházet s novými funkcemi a zjednodušit další vývoj. Zdražení proto vůbec nemusí nastat,“ vysvětluje Špalek.

Programátoři už často pouze zadávají pokyny AI

Umělá inteligence zásadně mění ekonomiku vývoje softwaru. Umožňuje řešit složitější problémy levněji, a zpřístupňuje tak digitalizaci i menším podnikům.

,,Díky umělé inteligenci dokážeme řešit komplexnější problémy, kterým jsme se dříve nemohli věnovat, protože to bylo příliš nákladné. Dnes můžeme vytvářet řešení i pro menší firmy, které si je dříve nemohly dovolit,“ říká Špalek.

Dolanský popisuje zkušenost ze setkání IT odborníků, kde se vývojářů ptali, kdo ještě píše kód ručně. ,,Zvedly se asi čtyři ruce. Ostatní už pouze promptují,“ vzpomíná.

Oba odborníci přesto věří, že softwarové firmy nezaniknou. Zákazníci totiž neplatí pouze za programování, ale především za odpovědnost, bezpečnost a dlouhodobou funkčnost řešení.

Zaměstnanci předávají AI citlivá data

Rizikem je také používání veřejných AI nástrojů. Zaměstnanci do nich mohou vkládat interní dokumenty nebo firemní know-how, aniž by věděli, jak bude s informacemi nakládáno.

,,Stále ve firmách vidíme, že zaměstnanci nejsou dostatečně poučeni o tom, jaké informace mohou do AI zadávat. Stává se, že své interní know-how vkládají do neplacených účtů,“ upozorňuje Vít Špalek ze společnosti Edhouse.

Nebezpečí představují i autonomní AI agenti, kteří mohou vykonat jinou činnost, než uživatel zamýšlel. Podle odborníků proto bude zásadní kontrola jejich oprávnění a důsledné vzdělávání zaměstnanců.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Proč Dolanský odmítá zveřejnit čtyři kritické pražské křižovatky?
2. Proč mohou být nenápadné krádeže dat nebezpečnější než ransomware?
3. Jak se připravit na kyberútok a proč odborníci doporučují bezpečnostní cvičení?
4. Jak AI mění práci programátorů a co ukázalo setkání IT Pivo?
5. Jak mohou AI agenti obejít původní zadání a ohrozit firemní data?