Jednatel největší české firmy na stínící techniku David Čechman v rozhovoru pro pořad Big Deal na platformě FocusOn vysvětluje, proč se stavebnictví v Česku potýká s problémy, jak jeho podnik zvládá prudké zdražování a proč odmítá zakázky s nereálně nízkými cenami, které mohou ohrozit kvalitu i samotnou firmu. Přesto má odvážný cíl. Během pěti let zvýšit obrat na půl miliardy korun. Brzdí ho ale zásadní překážka – nedostatek kvalitních lidí.
Být největším hráčem na trhu má své výhody. Zatímco konkurence se na jaře rve o zakázky s prázdnými tabulkami, Profiflex má práci rozprostřenou do celého roku. „Když na některé stavbě potřebujeme posílit tým, prostě přetáhneme montéry z jiné stavby. Malá firma vám řekne: ‚Už nemáme víc lidí,‘ my si většinou poradíme,“ vysvětluje Čechman.
Firma s obratem 200 milionů korun a stovkou zaměstnanců se pohybuje na pomezí stavařiny a strojírenství. Dodává žaluzie, ale i celé technologické systémy pro fasády.
Ceny letí nahoru, smlouvy zůstávají stejné
Největší bolest současného stavebnictví? Časový nesoulad mezi uzavíráním smluv a realizací. „Velkou zakázku se stovkami oken dokončujeme třeba za dva roky, ale cenu máme fixní z doby podpisu smlouvy,“ popisuje Čechman paradox, se kterým se potýkají všichni subdodavatelé.
Během covidu některé materiály zdražily o 30 %, ale Profiflex musel dodržet původní ceny. „Bylo velmi málo developerů, kteří by řekli: Pojďme najít kompromis,“ vzpomíná.
Pozitivní vedlejší efekt pandemie byl jediný: subdodavatele si začali developeři zajišťovat až dva roky dopředu. Dnes je to opět jinak: „Dobrý den, máte poptávku, za dva dny pošlete nabídku, za týden řešme realizaci a za měsíc montujeme. Časově to často nevychází.“
Více bytů? Kdo je postaví?
Na otázku, jak zpomalit růst cen nemovitostí, má Čechman jasnou odpověď: „Muselo by se víc stavět.“ Hned ale dodává zásadní otázku: „Kdo to ale postaví, když je vytíženost na 98–99 %?“
Podle jeho názoru by větší výstavba paradoxně vedla k dalšímu zdražování, protože by se ještě více zvedla cena lidské práce. „Z několika tisíc bytů ročně začneme stavět 80–100 tisíc? Teoreticky ano, bude větší nabídka. Ale jaká bude ta realizační cena?“
Slovensko jako varování
Profiflex měl pobočku i na Slovensku, kterou ale nedávno uzavřel. „Poměr mezi cenou, kvalitou a množstvím práce byl úplně tristní. Nechceme dělat práci, za kterou se musíme stydět kvůli množství reklamací,“ vysvětluje rozhodnutí.
Na Slovensku navíc chybí střední vrstva developerů. „V Česku máte spoustu menších developerů, kteří postaví bytovku se čtyřmi, osmi byty. Na Slovensku tohle neexistuje.“
Tajemství úspěchu: vlastní lidé na vyšších pozicích
Největší překážka růstu není technická ani finanční – jsou to lidé. „Devadesát procent toho, co nás brzdí, je personál,“ přiznává Čechman.
Firma má ale jasnou filosofii: „Preferuji si vychovat ve firmě někoho loajálního a posouvat lidi výš, než najímat manažery zvenčí.“ Sám začínal jako projektový manažer a za deset let se vypracoval na jednatele. „Devadesát devět procent našich ředitelů a vedoucích prošlo stejnou cestou.“
Problém je najít ty správné lidi. „Hlásí se nám projektoví manažeři z IT, kteří si myslí, že management je univerzální. U nás to nefunguje: potřebujeme minimálně někoho ze stavebnictví nebo strojírenství.“
Bez Ukrajinců by Praha neměla nové byty
Řešením nedostatku personálu jsou zahraniční pracovníci. „Nechápu lidi, kteří na ně nadávají. Bez těchto národností bychom v Praze posledních patnáct až dvacet let nepostavili jediný bytový dům,“ říká otevřeně Čechman.
Ukrajinci podle něj často dokonce převyšují české kolegy: „Jsou pracovitější, rychle se učí a někteří si založili vlastní montážní firmy, které pro nás pracují.“
Projektanti kreslí žaluzie do vzduchu
Jedním z největších problémů stavebnictví je podle Čechmana nedostatečná projekční příprava. „K nám běžně chodí výkresy, kde žaluzie levituje ve fasádě. Detail není dořešený. A bavíme se o relativně jednoduchém výrobku!“
Profiflex má proto vlastní oddělení projektantů, což konkurence často nemá. „Když to nakreslíte, vidíte problém a řešíte ho ještě před výrobou. Ne až na stavbě za jízdy.“
Cesta nahoru: půl miliardy za pět let
Plány firmy jsou ambiciózní. Za pět let chce dosáhnout obratu půl miliardy korun. „Víme, jak na to. Plánujeme vlastní výrobu klempířských prvků, máme další rozvojové oblasti,“ prozrazuje Čechman.
Klíčem je nejen růst objemu, ale i postupné rozšiřování na drobné zákazníky. „Developeři dnes často nedávají žaluzie do základní výbavy bytu. Lidé si je dokupují sami, takže narůstá počet menších zakázek.“
Dumpingové ceny ničí trh
Současné stavebnictví trápí ještě jeden problém: cenový dumping. „Šedesát procent subdodavatelů se setkalo s konkurencí, která dala nereálně nízkou cenu,“ cituje Čechman čísla z branžové konference.
Profiflex touto cestou jít nechce: „Je otázka, zda pak konkurence dodá kvalitně, vůbec, nebo zkrachuje. To není naše cesta.“
Nejistota jako nová normalita
Plánování do budoucna je dnes téměř nemožné. „Dnes nevím, co budeme montovat za měsíc,“ přiznává Čechman. Jako příklad uvádí zakázku za deset milionů s termínem montáže v dubnu – dodnes se tam vymontoval materiál jen za padesát tisíc.
„Buď zakázku máte, nebo nemáte. Není prostor na dvacetiprocentní rezervy na situaci za dva roky,“ uzavírá realisticky.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Proč Profiflex ukončil působení na Slovensku kvůli „tristnímu“ poměru ceny a kvality.
- Jak firma řeší zakázky, které se posouvají o měsíce kvůli stavebním průtahům.
- Proč bez ukrajinských dělníků by Praha neměla nové bytové domy.
- Jak se liší obchodní přístup v Praze (cena) versus Brně (vztahy).
- Proč 60 % subdodavatelů čelí dumpingovým cenám konkurence.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
