Vodíková auta nedávají smysl, když je vodík z ruského plynu

Foto zdroj: Focuson.cz
Ekologie 01. 03. 2022

Vodíková auta nedávají smysl, když je vodík z ruského plynu

Vodíkové auto má nevýhodu, že zatímco auta na LPG a CNG se dají v případě potřeby přepnout na benzín, tak vodíkové auto je v podstatě elektromobil. A neumí fungovat na nic jiného než na vodík, takže když dojde vodík, nejede se, říká motoristický novinář Vojtěch Dobeš.

Prodej vodíkových aut už odstartoval. Dokážete si takové auto představit ve své garáži?

Upřímně řečeno, moc ne, protože narážíme na klasický problém. Dohromady jsou v tuhle chvíli v Čechách asi dvě čerpací stanice na vodík, a pokud by si chtěl člověk pořídit vlastní, nebylo by to úplně jednoduché.

https://open.spotify.com/episode/2FQ8pSGSiNtZoVwxT4DI3C?si=O6GQtfWCQbaP9S5NPYv_hQ

Jsou však informace, že vodíkových stanic bude stále přibývat. Bude to tedy problém i do budoucna?

Výhledově by samozřejmě přibývat měly. Pokud vím, v Praze se staví minimálně jedna, možná více. Potom to začne asi docela rychle dávat větší smysl, ale mně osobně by to asi smysl pořád nedávalo, protože moc nevidím zásadní výhodu oproti elektromobilu. Jak v jednoduchosti používání, tak v ceně. 

Jak by tedy podle vás měla vypadat infrastruktura, aby to i z vašeho pohledu dávalo smysl?

Když se člověk podívá na čerpací stanice LPG, je to takový použitelný základ. Zatímco třeba čerpací stanice CNG, kterých je míň, tak u těch už je to pro spoustu lidí problém. Vodíkové auto má navíc nevýhodu, že zatímco auta na LPG a CNG se dají v případě potřeby přepnout na benzín, respektive se přepnou sama, tak to vodíkové auto je v podstatě elektromobil. A neumí prostě fungovat na nic jiného než na vodík, takže dojde vodík, nejede se.

Nedávno jsme se z médií dozvěděli, že se poprvé v historii prodalo více elektromobilů než aut na naftu. Kdy si myslíte, že ta elektroauta začnou dominovat?

Většina lidí u automobilového průmyslu odhaduje, že ta dominance nastane někdy mezi koncem této dekády a polovinou té příští. Já jsem ostatně už psal článek o tom, že si myslím, že nápad Evropské unie zakázat spalovací auta od roku 2035 je trošku cynická snaha působit tak, že my to zakázali, a proto to tak je. Ve skutečnosti je to spíš tak, že zakážou něco, co už reálně v tu dobu nikdo nebude chtít. Ke změně je ale potřeba několik věcí. Potřebujeme infrastrukturu, která musí vypadat úplně jinak než ta, na kterou jsme zvyklí u benzínových aut. U elektrických aut se neděje to, že vyjedete celou baterku a tankujete vždycky do plné nádrže. Spíš se nabíjí například z deseti na osmdesát procent v případě dálnice a do plna, když auto někde stojí delší dobu. Další věc je, že auta musí být cenově srovnatelná nebo levnější než auta na benzín nebo naftu.

Jedním z problémů elektromobility je také počasí. Především teď, když je zima. Existuje nějaké řešení, které by tomuto problému mohlo zabránit?

Základním řešením je prostě a jednoduše větší baterka. Pokud je dostatečná rezerva dojezdu, tak nemusíme řešit, že dojezd v zimě klesne. Ta ostatní řešení už vlastně většina nových elektromobilů má – hlavní je tepelné čerpadlo namísto vytápění odporově a teplotní management baterky. Já jsem byl minulý víkend v Berlíně s autem Mustang Mach-E a to auto má udávaný dojezd v kombinaci přes 600 kilometrů. Ale spojením toho, že jsem jel po dálnici (takže většinou 130 km/h), bylo kolem nuly a trochu foukal protivítr, do 360 kilometrů vzdáleného Berlína jsem se nedostal, aniž bych musel, sice pouze jednou a na 8 minut, zastavit a dobíjet. Takže auto by mělo mít spíš 150kilowatthodinovou baterku namísto stovkové.

A jak do toho zapadá koncept vodíku? Máme zde totiž příklady několika automobilek, které to s vodíkem evidentně myslí vážně. 

Vážně to momentálně myslí, nebo se tak alespoň tváří, Hyundai a Toyota, přičemž Hyundai dost intenzivně vyvíjí a prodává elektrická auta a Toyota, která dlouho tvrdila, že vodík je lepší cesta než elektromobilita, před několika měsíci představila sérii asi šestnácti elektrických konceptů. A vlastně tím představila ideu elektrifikace své kompletní modelové nabídky, což si myslím, že něco vypovídá o tom, co si momentálně o vodíku reálně myslí. Je to všechno prostě složitější a dražší. Aby infrastruktura vypadala podobně jako u aut na benzín, jednalo by se o nákladnou záležitost, protože vodík se musí stlačovat a chladit, jinak je schopen utíkat i vlastně skrz kov. Velkým problémem také je, že se vodík nedá příliš ekologicky vyrobit. Dnes ho totiž většina výrobců vyrábí ze zemního plynu, což nevypadá jako řešení odklonu od fosilních paliv. Opravdu čistě se dá vyrobit elektrolýzou, jenomže když se tak vyrobí, celý proces má účinnost asi kolem třiceti procent, kdežto když se elektřina, ze které by se vodík vyráběl, pošle po drátech do nabíječky, tak to má účinnost asi 75 procent. Takže já s oblibou říkám, že dnešní vodíkové auto je vlastně elektromobil, který potřebuje zhruba dvaapůlkrát tolik elektřiny než normální elektromobil.

Je pravděpodobné, že by se objevila nějaká další větev pohonu vozidel?

To si upřímně nemyslím, protože výhoda elektřiny a svým způsobem i výhoda vodíku, u kterého může dávat smysl to, že se dá rychle natankovat na dlouhý dojezd (takže by mohl dávat smysl u kamionů a možná i nějakých osobních aut), je ta, že elektřina vlastně není zdroj energie. Není to tak, že energii vyrábíme přímo v autě, ale vyrobili jsme ji někde jinde. A největší výhodou elektřiny je její univerzalita. Benzínové nebo naftové auto prostě potřebuje benzín nebo naftu, můžeme ho více či méně obtížně přestavět na LPG nebo na něco podobného, ale pořád to bude nějaká dost podobná věc, kdežto tomu elektrickému autu je úplně jedno, jestli vyrobíme elektřinu v jaderné, nebo větrné elektrárně. 

A to je otázka. Jak ji budeme vyrábět? Bude jí dostatek?

To je otázka už spíše na energetiky, ne na motoristické novináře. Je tam ale jedna zajímavá věc. Zatímco benzínové nebo naftové auto své emise v průběhu životnosti spíš zvyšuje, protože se opotřebovává, ztrácí účinnost a přestává fungovat katalyzátor, filtr pevných částic a podobné věci, tak u elektromobilů nejenže se moc neděje ta degradace opotřebením, ale v podstatě se u nich může velmi výrazně zlepšit tato emisní situace, oproti současnosti. Dnes když koupíte elektromobil, budete ho nabíjet z nějakých 55 procent z fosilních zdrojů, ale za jeho třeba pětadvacetiletou životnost se ten poměr může změnit.

A jak to tedy vidíte do budoucna? Budou na českých silnicích a dálnicích pouze elektromobily a nic jiného?

Jednou téměř určitě. Ale to „jednou“ bude o dost později, než si představujeme, protože se často zapomíná na to, že se sice tady bavíme o roce 2035, ale pořád se musíme podívat na fakt, že průměrný věk auta na českých silnicích je asi 15 let, takže ti, kteří si koupí naftového Passata v roce 2034, s ním budou jezdit dejme tomu až do roku 2050. Takže někdy v takovémto horizontu se dá očekávat, že tu budou pouze elektrická auta, ale možná to může být i později. 

Autor: redakce

FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.

Další články