Petra Savino přijela do Švýcarska na tři měsíce jako servírka. Zůstala osmnáct let a dnes pomáhá českým firmám expandovat do alpské země. V rozhovoru vysvětluje, proč Švýcaři odchází v důchodu do Itálie, jak funguje byznys bez smluv a že i tady nejsou všichni bohatí. Sledujte švýcarský speciál na platformě FocusOn, kdy jsme se vydali za Čechy, kteří žijí v zemi helvétského kříže.
Tři měsíce, které se změnily v osmnáct let
Petra Savino si původně plánovala jen přivydělat po maturitě. „Kamarád mi řekl, že jeho sestra má ve Švýcarsku bar a potřebovala by někoho na tři měsíce. Říkala jsem si, že se naučím trochu německy, něco si vydělám a přijedu zpátky,“ vzpomíná. Dnes je ve Švýcarsku už osmnáct let.
Začátky ale nebyly snadné. „Ten džob jsem úplně nenáviděla. Byla jsem v takové vesnici ve Švýcarsku, jako cizinec bez jazyka jsem neměla absolutní respekt. Vydělávala jsem nějakých 1500 franků, z toho mi všechno možné odečetli, takže jsem brala úplnou almužnu,“ popisuje.
Po prodloužení smlouvy si uvědomila, že pokud chce v zemi žít, musí se naučit jazyk a změnit obor. Přestože je vyučená chemička, rozhodla se jít úplně jiným směrem. „Tady mi řekli, že by ze mě udělali laboranta, což by znamenalo mýt skleničky v laboratoři. Řekla jsem si, že když už začínám od nuly, tak si vyberu, co mě baví,“ vysvětluje. Začala studovat HR, daně a účetnictví. Nakonec si založila vlastní firmu S1 Solutions.
Švýcarsko není jen o hodinách a čokoládě
Mnoho Čechů si Švýcarsko představuje jako bezpečnou, čistou zemi plnou bohatých lidí. Realita je ale složitější. „Když máš pár, kde mají oba minimální výplatu, třeba v Coopu kolem 3800 franků, tak s tím tady opravdu jen tak tak vyjdeš,“ upozorňuje Petra. „Když musíš platit vysoké nájmy, zdravotní pojišťovnu a další daně, je to i s těmito platy velmi náročné.“
Největším strašákem pro obyvatele Švýcarska je právě zdravotní pojištění. „Já platím 380 franků měsíčně a to nemám žádnou privátní pojišťovnu, žádné masáže ani aromaterapie. Ale můžete klidně platit i 2000 franků měsíčně,“ říká Petra. A přidává další překvapivý fakt: „Mám nastavené takzvané Selbstbehalt 2500 franků, to znamená, že prvních 2500 franků si musím platit sama. Za osmnáct let, co jsem tady, pojišťovnu jen platím, ale ještě jsem ji nikdy nestihla využít.“
Právě kvůli vysokým nákladům na život odchází mnoho Švýcarů v důchodu ze země. „Tady je vlastně nejvyšší chudoba ve stáří v Evropě. Dokonce Italové jsou na tom lépe,“ tvrdí Petra. „Z prvního pilíře máte maximálně 1800 franků měsíčně, když jenom nájem je kolem dvojky, tak to prostě nezvládají. Hodně Švýcarů, kteří umí francouzsky, odchází do Francie nebo do Španělska.“
Byznys bez smluv, ale s garancí
Petra dnes vede společnost S1 Solutions, která českým a slovenským firmám pomáhá s expanzí do Švýcarska. Tým má mezinárodní – Češi komunikují s klienty, zatímco Švýcaři jednají s úřady. „Když máte můj akcent, je lepší, když máte Švýcara, který mluví správnou švýcarskou němčinou. Navíc Švýcaři umí od základní školy francouzsky a anglicky, což je důležité, protože máme zákazníky od Sankt Gallenu až po Ženevu,“ vysvětluje.
Švýcarský přístup k byznysu má svá specifika. „Je to strašně pomalé. Když přijde investor, který chce stavět a investovat, tak já vím, že první termín dostaneme za měsíc, možná za tři. V kantonu Bern jsou nejpomalejší – na první investici jsme dostali termín za tři měsíce,“ popisuje Petra.
Na druhou stranu oceňuje spolehlivost místních. „Když se už Švýcar rozhodne a domluvíte se na termínu, nemusíte řešit žádné smlouvy. Víte, že to prostě dodrží. Tady vůbec nemusí být pracovní smlouvy, nejsou dané zákonem, a přesto se na to dá stoprocentně spolehnout. Tohle si vážím – proto jsem tady zůstala.“
Kdo je vlastně dnešní Švýcar?
Švýcarsko muselo před padesáti lety otevřít své hranice cizincům – a nebylo to jen kvůli ekonomice. „Švýcarsko je obklopené horami, takže tady nedocházelo k výměně s jinými lidmi. Museli to otevřít, aby se geny nepromísily mezi sebou – aby jednoduše nezdegenerovali,“ vysvětluje Petra bez obalu.
První přišli Italové, pak v devadesátých letech lidé z Albánie kvůli válce, a od roku 2017 už hranice otevřeli všem. Výsledek? „Čistokrevného Švýcara v mém věku, jestli znám čtyři, je to hodně. Většinou je maminka nebo tatínek z jiného státu. Můj přítel je napůl Ital, napůl Švýcar – maminka Švýcarka, tatínek Ital. Takhle to máme hodně namíchané s Albánci a Italy.“
České IT a lékaři jsou ve Švýcarsku žádaní
Jaké obory mají ve Švýcarsku největší šanci uspět? „Určitě IT – to má tady velmi dobré jméno. A lékaři, a nemyslím jen zaměstnance v nemocnicích, ale lékaři, kteří mají vlastní firmu. V kantonu Curych, když se dostanete do nemocnice, tak vás ošetří Slovák, takže se tam člověk domluví vlastní řečí. A samozřejmě stavebníci – na stavbách jsou naši kluci běžně,“ říká Petra.
Platy se v IT pohybují v obrovském rozpětí. „Máme ajťáky, kteří vydělávají 60 000 franků ročně, a máme ajťáky, kteří vydělají 200 000 ročně. Je to hodně o tom, v jaké jste roli. Jestli jste u Googlu, v IT serverech – ti jsou velmi žádaní.“
Mezi klienty S1 Solutions patří i známá jména. „Jsme rádi, že s námi spolupracuje třeba Šimon Hrubec. Je zajímavé vidět, jak přemýšlí sportovec – je to trochu jiné než když mluvíte s někým z byznysu. Jeho nápad Saves Help už v Česku hodně lidí zná a dotáhnout ho sem do Švýcarska nám přišlo skvělé. Založili jsme spolek, děláme účetnictví a je to krásný příběh.“
Expanze, ne útěk
Zájem českých firem o švýcarský trh roste. „Myslela jsem si, že teď v Praze je vlastně svět v pořádku. Ale vidím, že ti, kteří v Česku mají nějakou firmu a dělají to na určité úrovni, chtějí expandovat do Švýcarska. Nejedná se o útěk z Česka, ale o expanzi,“ vysvětluje Petra.
„Oni už tam mají ten konstrukt, už ví, co dělají, a my to jen napasujeme na Švýcarsko. To je zajímavější, než když sem přijde někdo, kdo utíká před exekucí a myslí si, že za měsíc vydělá tak, že si zaplatí všechny dluhy. To nefunguje.“
Jaká je tedy hlavní rada pro ty, kteří zvažují podnikání ve Švýcarsku? „Určitě zpomalit. Hodně lidí sem přijde a očekává, že peníze se budou otáčet rychle jako v Česku. Tady se peníze sice otáčí pomaleji, ale je to taková větší jistota, je to na dlouhodobost.“
Budoucnost? Itálie
I přes osmnáct let ve Švýcarsku si Petra nedokáže představit, že by tu zestárla. „Švýcarsko je super, když jste v produktivním věku a chcete vydělávat peníze. Ale jakmile máte rodinu – mateřská je tady 16 týdnů. Jakmile jste nemocný, jste takovým způsobem odsunutý systémem a vůbec se to nevyplatí,“ míní.
Její plán je jasný: „Ještě si tady pár let máknu a pak bych to viděla na Itálii – Toskánsko, víno, farma, opuštění psi.“
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast
- Jak Petra vnímá rozdíly mezi jednotlivými švýcarskými kantony a proč je pro ni jako cizinku výhodou, že není „zaškatulkovaná“ do žádného z nich
- Konkrétní příklady toho, jak funguje Lex Koller zákon, který brání cizincům z třetích zemí kupovat si domy ve Švýcarsku
- Detailní vysvětlení, jak optimalizovat daně mezi mateřskou společností v Česku a dceřinou firmou ve Švýcarsku
- Zajímavé postřehy o tom, jak se změnil pohled Švýcarů na Čechy za posledních osmnáct let a co o nás stále ještě neví
- Petřiny osobní zkušenosti s integrací do švýcarské společnosti a konkrétní příklady kulturních rozdílů, se kterými se musela naučit pracovat
Děkujeme partnerům Švýcarského speciálu, společnostem DRFG, S1 Solutions a Novatop.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
