Všechno začalo na olomoucké střední škole, kde Matouš Vozák viděl přednášku o CERNu. Přednášející mluvil tak vášnivě, že ho museli po hodině a půl vyvést. V ten moment se Matouš rozhodl pro částicovou fyziku. Dnes pracuje v nejslavnější vědecké laboratoři světa, kde software pomáhá analyzovat srážky částic v urychlovači o délce 27 kilometrů. V rozhovoru vysvětluje, proč do CERNu nepotřebujete být génius, jak tam funguje česká komunita a proč experiment potrvá minimálně do roku 2040. Sledujte švýcarský speciál na platformě FocusOn – sérii rozhovorů s Čechy, kteří žijí v zemi helvétského kříže.
Matoušova cesta k částicové fyzice začala nečekaně. „Byl jsem v Olomouci se třídním učitelem na přednášce o CERNu. Přednášející mluvil docela vášnivě, až tak, že ho nakonec po hodině a půl museli vyvést, protože měl jenom hodinové okno. Hrozně mě to nadchlo a v tu chvíli jsem se rozhodl, že mě částicová fyzika zajímá natolik, že bych se jí chtěl věnovat,“ vzpomíná.
Přihlásil se na vysokou školu do Prahy, kde si rovnou napsal částicovou fyziku. „Na bakaláři jsem se přihlásil na konkrétní projekt, který byl pod CERNem. Dělal jsem bakalářskou i magisterskou práci pod CERNem. Pak můj školitel říkal, že kdybych se tomu chtěl věnovat dále, bylo by lepší, kdybych šel do zahraničí. Tak jsem šel na doktorát do Anglie, do Manchesteru, po doktorátu jsem byl na postdocu v Holandsku a teď jsem přímo pod CERNem.“
Co je vlastně CERN?
Pro ty, kdo by nevěděli – CERN je laboratoř zabývající se výzkumem v částicové fyzice. „Je tady spousta experimentů, kdy zkoušíme potvrdit teorie o tom, z čeho je vesmír složený a jak základní bloky mezi sebou interagují. Je to pouze teorie, ale potřebujeme experiment, abychom zjistili, jestli je tomu opravdu tak. Jsme jedna z největších laboratoří na světě, která se právě tímto zabývá.“
Spousta mladých lidí si myslí, že do CERNu se nedostanou. Matouš to vyvrací. „Určitě bych každému, kdo má v hlavě, že není dostatečně chytrý, aby se sem přihlásil, řekl, že to není pravda. Jakmile máte zápal a baví vás to, co děláte – ať už technika nebo fyzika – určitě byste měli zkusit se přihlásit.“
A ještě jedna důležitá informace: „Dost často se lidé pletou a myslí si, že člověk musí být fyzik, aby se sem přihlásil. Není to pravda. Daleko více se uplatní i technické obory. CERN má spoustu programů pro mladé lidi – určitě bych doporučil se podívat na careers.cern, kde je spousta programů pro studenty vysokých i středních škol.“
Software pro analýzu srážek částic
Co přesně Matouš dělá? „Zabývám se software developmentem. CERN je o tom, že urychlujeme částice na kruhu o délce přibližně 27 kilometrů, a děláme to v obou směrech. Na čtyřech místech se protony srazí a tam postavíme detektor, který detekuje, které částice z toho létají a kterým směrem.“
„Konkrétně dělám tohle – částic je tam víc a létají všemi směry. Částice interagují různě s detektory. Máme spoustu různých detektorů, je to taková cibule kolem místa srážky. Spousta částic se zastaví v prvních vrstvách, ale jsou částice hodně pronikavé – jmenují se miony. Je to v podstatě takový těžší elektron. Mion dokáže proletět až spoustu metrů od místa srážky.“
„Jak částice prolítá, nechává signál v různých vrstvách detektorů. Já algoritmicky kombinuji signály z detektorů, snažím se je pospojovat dohromady, abych zjistil, kudy částice letěla a jakou měla hybnost.“
Házení mincí a teorie pravděpodobnosti
Jak to celé funguje? Matouš to vysvětluje na jednoduché analogii. „Představte si, že házíte mincí a vaše teorie je, že na 50 procent spadne panna, na 50 procent spadne orel. Když hodíte šestkrát a čtyřikrát spadne panna, dvakrát orel, asi hned neřeknete, že mince je cinklá. Musíte házet víc a víc, abyste se dozvěděl, jestli je to opravdu 50 procent.“
„Naše teorie předpokládá nějakou pravděpodobnost, jak často by se některé věci měly dít, jak často by tam miony měly vznikat. Házení mince je právě experiment, kdy srážíme částice a díváme se, kolik mionů tam opravdu vzniká. Protože se může stát, že to nebude 50 procent, ale 30 procent. A pak se musíme ptát, jestli je naše teorie správná.“
Česká komunita: 219 vědců a měsíční obědy
Česká stopa v CERNu je výrazná. „Komunita je relativně velká. Máme třeba jednou měsíčně první středu oběd společně. 200 se nás tam nesejde, ale snažíme se mít nějakou společnou interakci. Naposledy jsme měli barbecue, tam jsem viděl asi 60 lidí.“
„Češi jsou relativně na vysokých pozicích. Nedělají jenom výzkum, ale vedou i některé skupiny. Z mého hlediska mi přijde, že hrajeme docela důležitou roli.“
„Matouš představuje typického úspěšného českého profesionála ve Švýcarsku – kvalifikovaný, specializovaný, s jasnou hodnotou pro zaměstnavatele. My v S1 Solutions vidíme, že čeští odborníci ve vědě, IT nebo medicíně mají ve Švýcarsku velmi dobrou pověst. Když člověk má tu expertízu a prokáže kvalitu, dveře se otevírají. Pomáháme pak s praktickými věcmi – založením firmy, daňovou optimalizací, aby se mohli soustředit na svou práci,“ říká Petra Savino, zakladatelka společnosti S1 Solutions, která pomáhá českým firmám expandovat do Švýcarska.
Život na francouzské straně hranice
Matouš bydlí ve Francii, ale pracuje ve Švýcarsku. „Částečně je to kvůli ceně. Když jsem si hledal bydlení, chtěl jsem něco hezkého, ale nechtěl jsem za to dát majlant. Posunulo mě to na francouzskou stranu. Je to blízko CERNu – 30 minut chůze od dveří k dveřím. A je to levnější.“
A pracovní rozdíly? „Určitě plat. Ale taky mi přišlo, co se mi hodně líbilo v zahraničí – možná teď už je to i v Česku – že i kdyby člověk neskončil ve vědě, ale šel do průmyslu, tak to vlastně ani nevadí. Lidem jde o to, aby obecné blaho a vzdělání celé společnosti šlo nahoru.“
„V Česku mi občas přišlo, že když někdo nedodělá doktorát nebo se rozhodne nestudovat fyziku a jde jinam, je to jako prohra. V zahraničí byl přístup jiný.“
Experiment potrvá do roku 2040
Na čem CERN aktuálně pracuje? „Je toho spousta, co ještě nebylo objeveno. Měli jsme úspěchy za posledních deset let, jako objevení Higgsova bosonu, ale teď se díváme více do detailu – jaké vlastnosti má Higgsův boson. Snažíme se zjistit, jestli naše základní teorie opravdu sedí na experiment.“
„Za rok zastavíme provoz LHC a všechny experimenty na LHC, včetně urychlovače, budou procházet upgradem – budou se vylepšovat systémy. Až se vylepší, budeme mít dalších deset let na sběr dat, abychom mohli přesně určit, jestli naše teorie sedí. LHC má program minimálně do roku 2040.“
Bude tam Matouš celou dobu? „To je otázka. Zatím mě dost baví to, co dělám. Prostředí je stimulující, je tady spousta chytrých zajímavých lidí. Ale ve vědě je kariérní otázka složitá – člověk se musí dost často posouvat. Většinou jsou kontrakty na dva tři roky. Já mám kontrakt ještě minimálně na rok, maximálně na dva. Cítím nějaké volání domoviny, takže možná bych se vrátil zpátky do Prahy. Uvidíme za půl roku.“
Rady pro mladé české vědce
Co by Matouš poradil mladým? „Určitě bych každému doporučoval si někam vyjet. Ať už to bude v rámci Erasmu, nebo pak jít na magistra nebo doktora do ciziny. Myslím si, že i kdyby chtěli zůstat v Česku, minimálně půl roku rok by nikam měli jít, aby si otevřeli obzory.“
„Jedna z důležitých vlastností je zápal pro vědu. Když jsem začínal na univerzitě, říkali nám, že jaderný fyzik by měl být vášnivý a vytrvalý. Tohle jsou vlastnosti, které určitě pomohou. Člověk by měl být otevřený novým věcem a rád se učit.“
Konkrétní rada pro přihlášky? „Důležité je se nejdřív podívat, co se tam děje – jaký výzkum, jaké měření se provádí, jaká teorie se studuje. Pak zkusit najít propojení s tím, co jsem dělal předtím. Třeba: studoval jsem, jak programovat GPU, a vidím, že se to teď v CERNu používá a lidé se snaží přijít na to, jak pomocí GPU vylepšit proces.“
„Když se budete někam hlásit, píšete personal statement. Důležité je ukázat obě strany – z čeho CERN benefituje, když vy tam budete, ale také co vy očekáváte, že za dva tři roky získáte. Že se třeba naučíte programování aplikovat na konkrétní problémy.“
A jazyky? „V 95 procentech stačí angličtina. Ale jsou některé oblasti, třeba stavební inženýrství, kde se člověk musí zabývat regulemi ve Francii a Švýcarsku, a tam většinou na francouzské straně neexistují anglické varianty. Takže tam francouzština pomůže. Ale v naprosté většině angličtina stačí.“
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast
Z videa či podcastu se kromě výše uvedeného dozvíte také:
- Detailní technický popis toho, jak funguje celý řetězec předurychlovačů, než se částice dostanou do hlavního 27kilometrového okruhu
- Matoušovy osobní zkušenosti z doktorátu v Manchesteru a postdocu v Holandsku a jak se liší vědecká komunita v různých zemích
- Konkrétní příklady toho, jak se v praxi používá umělá inteligence při analýze dat z částicových srážek
- Podrobnosti o tom, jak vypadá upgrade experimentu Atlas a jaké konkrétní vylepšení se plánují
- Matoušovy úvahy o budoucnosti kariéry ve vědě versus přechod do soukromého sektoru a jaké má nabídky
Děkujeme partnerům Švýcarského speciálu, společnostem DRFG, S1 Solutions a Novatop.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
