Rychlá operace se vzdaluje. Konflikt s Íránem může trvat roky

Bezpečnostní situace na Blízkém východě zůstává vysoce napjatá a konflikt kolem Íránu může zásadně ovlivnit nejen region, ale i globální ekonomiku a energetickou bezpečnost. V pořadu Deep State na platformě FocusOn o aktuálním vývoji války, strategickém významu Hormuzského průlivu i náladě uvnitř íránské společnosti hovořil ředitel Centra blízkovýchodních studií CEVRO Univerzity Filip Sommer. 

Spotify

Situace kolem Íránu není podle Filipa Sommera jednoduchá a scénář rychlého ukončení konfliktu se postupně vzdaluje. Původní očekávání, že by šlo o krátkou vojenskou operaci s omezenými cíli, se podle něj ukazuje jako příliš optimistické.

Podle Sommera existuje řada protichůdných signálů z americké i íránské strany. ,,Obávám se, že původním cílem měla být rychlá úderná operace, ale ukazuje se, že to může být pro americkou vojenskou sílu větší sousto, než se původně očekávalo,“ říká. 

I kdyby došlo k příměří, nemusí to podle něj znamenat konec konfliktu. Pokud íránský režim přežije a zachová tvrdou politickou linii vůči Spojeným státům a Izraeli, může se konflikt znovu rozhořet během týdnů nebo měsíců.

Pozemní operace by byla riskantní

Spekulace o případné pozemní operaci podle Sommera narážejí na řadu praktických problémů. Írán je geograficky velmi náročná země – kombinace hornatého terénu a rozsáhlých pouští by z vojenského hlediska znamenala komplikované a riskantní prostředí.

V úvahách se objevuje spíše nasazení menších elitních jednotek, například amerických speciálních sil. Jejich cílem by mohlo být například zničení íránského obohaceného uranu nebo klíčových vojenských zařízení. ,,Nasazení menších jednotek si představit dokážu, ale rozsáhlá dlouhodobá operace by byla velmi složitá. Geografie Íránu by se mohla snadno proměnit ve velkou past,“ upozorňuje Sommer. 

Íránský režim je odolnější, než se čekalo

Podle Sommera se zároveň ukazuje, že íránský režim je strukturálně mnohem robustnější, než si část západních analytiků myslela. Strategie, která může fungovat proti nestátním aktérům, jako jsou militantní organizace, nemusí být účinná proti stabilnímu státnímu aparátu.

Íránské revoluční gardy mají podle něj silné postavení napříč státními institucemi a tvoří jeden z pilířů současného režimu. ,,Strategie, která může fungovat vůči organizacím jako Hamás nebo Hizballáh, nemusí nutně fungovat proti režimu, který budoval své struktury více než čtyřicet let,“ vysvětluje Sommer. 

To zároveň znamená, že ani odstranění některých představitelů režimu nemusí automaticky vést k jeho rozpadu.

Hormuzský průliv jako strategická zbraň

Jedním z klíčových bodů konfliktu je Hormuzský průliv, který patří mezi nejdůležitější energetické dopravní tepny světa. Přes tuto úžinu prochází významná část globálního exportu ropy a jakékoliv omezení dopravy okamžitě ovlivňuje světové ceny energií.

Írán podle Sommera využívá kontrolu nad průlivem jako geopolitickou páku. Tlak na globální obchod může sloužit jako nástroj, jak přimět ostatní státy k diplomatickému řešení konfliktu. ,,Je to velmi silná karta pro íránské revoluční gardy. Snaží se tím vyvolat tlak na region i na globální komunitu,“ říká Sommer.  Podle něj zároveň nelze vyloučit, že některá politická prohlášení mohou být součástí strategie, která má ovlivnit trhy, například ceny ropy.

Íránská společnost je rozdělená

Otázka budoucnosti Íránu podle Sommera souvisí také s náladou tamní společnosti. Ta je podle něj výrazně rozdělená mezi příznivce režimu, jeho odpůrce a velkou skupinu lidí, kteří zůstávají spíše neutrální. Část společnosti podle něj otevřeně podporuje změnu režimu, zatímco jiní lidé zůstávají loajální současnému vedení. ,,Íránská společnost je rozdělená. Jedna část změnu chce, jiná režim podporuje a velká část lidí je někde mezi tím,“ říká Sommer. 

Mnozí Íránci podle něj zároveň cítí kombinaci naděje a strachu – naděje na změnu, ale i obavy z chaosu nebo destabilizace země.

Generace Z a přístup k informacím

Významnou roli v protestech v posledních letech sehrála mladá generace. Generace Z podle Sommera často nevnímá ideologické pilíře íránského režimu jako mobilizační téma.

Zároveň ale čelí zásadnímu problému: přístup k informacím je v Íránu silně omezený. Většina sociálních sítí je blokována a jejich používání je možné jen prostřednictvím VPN, které se vláda snaží omezovat. ,,Cesty k informacím existují, ale jsou velmi omezené. Často jde o sociální kontakty na univerzitách nebo o alternativní média vysílající ze zahraničí,“ vysvětluje Sommer. 

Migrace zatím není pravděpodobná

Navzdory napětí v regionu Sommer nepředpokládá, že by konflikt okamžitě vyvolal masový exodus obyvatel z Íránu. Možnosti migrace jsou totiž geograficky i politicky omezené.

Logickou první destinací by podle něj bylo Turecko, které však své hranice s Íránem dlouhodobě posiluje. Další regionální možnosti jsou navíc zatíženy vlastními konflikty.

Evropa tak sice zůstává potenciálním cílem migrace, ale cesta je podle Sommera komplikovaná.

Demokracie v Íránu není na pořadu dne

Diskuse o možném demokratickém vývoji Íránu podle Sommera zatím není realistická. Transformace politického systému by vyžadovala dlouhodobý proces zahrnující stabilizaci ekonomiky, reformu institucí i oslabení vlivu revolučních gard. ,,Byl by to dlouhodobý proces. Potřeboval by širokou koalici aktérů, stabilizaci ekonomiky i budování institucí,“ říká Sommer. 

Bez těchto kroků podle něj hrozí spíše vznik milicí, klientelistických struktur a korupčního prostředí, jaké se objevilo v některých jiných zemích regionu.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jak realistické je podle odborníků rychlé ukončení konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy?
2. Jakou roli hraje Hormuzský průliv při ovlivňování světových cen ropy?
3. Proč je íránský režim strukturálně odolnější, než se původně předpokládalo?
4. Jakým způsobem získává mladá generace v Íránu informace navzdory cenzuře?
5. Jaké scénáře dalšího vývoje regionu považují analytici za nejpravděpodobnější?