Češi si zuby čistí krátce a špatně. Následky stojí 30 miliard ročně

Dát dětem večer čokoládu, nechat je ji zapít sladkým pitím a poslat je bez vyčištěných zubů do postele? Tento zlozvyk už rozhodně není trendy. Pro peněženky rodičů i veřejné rozpočty totiž představuje zbytečně drahý hazard. České děti bojují s vysokou kazivostí a zanedbaná prevence v dětství se v dospělosti mění v astronomické účty za zubní péči. V pořadu iMedical na portálu FocusOn.cz na to upozorňuje Pavel Smažík, majitel společnosti Herbadent a podporovatel projektu Dětský úsměv.

Spotify

Celkové náklady na léčbu dentálních problémů dosahují obrovských částek: „Nedostatečná hygiena způsobuje kazivost v dětském věku, kazivost v dětském věku způsobuje kazivost v dospělém věku a kazivost v dospělém věku způsobuje náklady. Tyto náklady dosahují celkem 30 miliard korun ročně, přičemž polovina pochází ze státních a polovina ze soukromých zdrojů,“ uvádí Smažík.

Alarmující je rovněž fakt, že stát k této problematice přistupuje bez aktuálních dat. „Poslední měření v Česku na téma kazivosti se dělalo někdy v roce 2008. Od té doby se stát nestará o to, aby toto zjišťoval,“ upozorňuje majitel Herbadentu.

Ve Švýcarsku učí děti pečovat o chrup

Česká republika by si mohla vzít příklad ze zahraničí, kde preventivní programy fungují s vysokou efektivitou. Jako ideální model uvádí Pavel Smažík Švýcarsko, které dokázalo díky dlouhodobému a systematickému přístupu dramaticky snížit kazivost dětského chrupu. Tento úspěch nevyžadoval žádné nerealizovatelné zázraky, ale důslednou a opakovanou edukaci přímo ve školních lavicích a mateřských školách. „Jakmile vyrostou první dva zuby, měli by je rodiče začít čistit. Dobré je použít také mezizubní kartáček. Když se začne brzy, není problém v tom pokračovat.“

Ve Švýcarsku se podařilo snížit kazivost dětských zubů o 90 procent. „Asi před 40 lety vytvořili velmi dobře popsanou metodiku a zavedli systém, v jehož rámci do mateřských škol a prvních tříd základních škol docházejí pětkrát až šestkrát ročně školené instruktorky. S dětmi si povídají o zubech a mechanicky s nimi nacvičují čištění,“ vysvětluje Smažík.

Návratnost takové investice je z národohospodářského hlediska obrovská. „Myslím, že kdybychom do toho každý rok investovali přibližně 250 milionů korun, ušetřili bychom velkou část z těch 30 miliard,“ uvedl Smažík.

Technika čištění je zásadní: pět minut nestačí

Vedle systémových řešení spočívá zásadní část problému v samotném provedení každodenní dentální hygieny. Správné čištění zubů je manuální dovednost, kterou je nutné trénovat podobně jako psaní nebo zavazování tkaniček. Většina populace však žije v mylné představě o svých schopnostech. Děti do deseti let navíc nejsou anatomicky ani mentálně schopné vyčistit si zuby samy bez pomoci rodičů.

Pavel Smažík poukazuje na častý nešvar spojený s ultrajemnými kartáčky, které při špatném používání selhávají: „Mí kolegové zubaři si čistí zuby deset minut až čtvrt hodiny. Většina z nás nemá dobrou techniku, tlačí na kartáček a nevěnuje čištění čtvrt hodiny. Když tlačím na ultrajemný kartáček, vlákna se velmi rychle roztáhnou. Je mnohem lepší koupit si kartáček jiného typu, buď se středně tvrdými, nebo konickými vlákny. Ten vydrží mnohem horší techniku, vydrží déle a při špatné technice je užitečnější,“ radí.

Z hlediska frekvence zdůrazňuje klíčový význam večerního čištění. Plak se totiž stává rizikovým po 24 až 48 hodinách. „Ráno si čistím zuby spíše pro ostatní lidi, abych měl svěží dech. Večer to dělám pro své dásně a zuby. Chci večer začínat s co nejmenším počtem bakterií, aby se do rána nestačily namnožit,“ doplňuje.

Nebezpečný je také zánět dásní. „Pokud dásně začnou být načervenalé nebo krvácejí při čištění či dotyku, není to normální. Mají být pevné, růžové a nemají krvácet. Jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je zajistit, aby na nich nebyl žádný plak.“

Kolik kartáčků je potřeba na jedno čištění?

Mezizubní hygiena může být pro řadu lidí příliš složitá. Dentální hygienistky proto klientům často připravují přesnou mapu, která určuje, jakou velikost kartáčku mají používat v jednotlivých mezizubních prostorech. V Herbadentu se proto rozhodli celý systém zjednodušit a vytvořili mezizubní kartáčky ve třech velikostech: Small, Medium a Large. „Samozřejmě je nejlepší mít pro každou mezeru správně velký kartáček, ale jednoduchý způsob je stále lepší než na mezizubní hygienu kvůli její složitosti úplně rezignovat,“ vysvětluje Pavel Smažík.

Protože mohou být začátky používání mezizubních kartáčků nepříjemné a dásně mohou krvácet, vyvinula společnost také elektrický mezizubní kartáček HERo ELECTRA. Ten pracuje přibližně s 10 000 vibracemi, které pomáhají zavést kartáček do mezizubního prostoru. „Doplnit jej lze mezizubním gelem HERo, který obsahuje sedm bylin používaných značkou Herbadent a také fluoridy.“ Cílem je podle Smažíka mezizubní hygienu co nejvíce zjednodušit a pomoci lidem překonat počáteční odpor.

Role státu, genetické mýty a pozitivní cyklus v dentální péči

Odpovědnost za současný stav je rozložena mezi jednotlivce a státní či zdravotnické instituce. Zatímco v pravicovém pojetí odpovídá za své zdraví primárně každý sám, masivní zapojení veřejných financí si žádá aktivní roli pojišťoven a státu. Lidé se přitom často vymlouvají na dědičnost, která však ve skutečnosti hraje u běžné populace podružnou roli.

„Je mnohem příjemnější říct: ‚Mám zkažené zuby kvůli genetice.‘ Blbé je, že to není pravda. Genetika má vliv na spoustu věcí. Může ovlivnit strukturu skloviny, množství a pH slin nebo mikrobiom, tedy složení bakterií v ústech. Nemůže se ale stát, že mám genetickou smůlu, dokonale si čistím zuby a ony se mi zkazí. Pro běžnou populaci platí, že čistý zub se nezkazí,“ konstatuje Pavel Smažík.

Světlým bodem do budoucna je však měnící se přístup mladé generace stomatologů i pacientů. Ze studie Herbadentu vyplývá, že pacienti mladších lékařů vykazují lepší stav chrupu. Cílem by podle Smažíka mělo být prolomit začarovaný kruh strachu a dostat se do pozitivního cyklu: „Cílem je chodit k zubnímu lékaři pro pochvalu.“

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Proč je důležité držet zubní kartáček jako „malou skleničku“?
2. Jak elektrický mezizubní kartáček a velikosti S, M a L usnadňují čištění zubů?
3. Které dvě pomůcky jsou podle Pavla Smažíka pro správnou péči o zuby nejdůležitější?
4. Co je onemocnění amelogenesis imperfecta a jak ovlivňuje zuby?
5. Co se zubní lékaři učí během „Týdne čistých zubů“?