„Takhle drahé školení, aby vás naučili být šmejdem,“ popisuje muž vystupující pod pseudonymem Marek Procházka školení v podvodném call centru na Ukrajině za zhruba pět milionů. Přes běžný pracovní inzerát se dostal do systému, o jehož skutečném fungování první měsíc nevěděl. V pořadu FACE IT Václava Svátka na platformě FocusOn popisuje call centra s až 200 lidmi a výdělky 300 až 400 milionů měsíčně, kontakty na oběti za tři tisíce dolarů i využívání AI deepfake reklam.
SpotifyMarek Procházka není skutečné jméno hosta. Pod pseudonymem vystupuje kvůli bezpečnosti rodiny. Procházka dnes podle svých slov čeká na soud a je vyšetřován v pozici obviněného.
Na Ukrajině původně pracoval z domova pro legální pražskou společnost. Kvůli výpadkům elektřiny, které podle něj trvaly pět až deset hodin denně, ale začal hledat jinou práci. Bývalá manželka mu poslala inzerát hledající česky a slovensky hovořící manažery. Nabídka slibovala kariérní růst i ubytování zdarma. ,,Nenapíšou vám tam, že budete okrádat lidi,’’ říká.
Teprve přibližně po měsíci zjistil, že nastoupil do podvodného call centra. Do té doby pracoval jako sales manager a noví klienti vkládali 250 eur. ,,Nevěděl jsem, že je to podvod. Nebylo jak poznat, že je to podvod. Všechno vypadalo velmi sofistikovaně,’’ popisuje.
Školení za pět milionů a pistole u hlavy
Zlom přišel při školení v konkurenčním call centru. ,,Postupně jsem se dozvěděl, že to školení stálo asi na týden pět milionů. Takhle drahé školení, aby vás naučili být šmejdem,’’ říká. Právě tam se poprvé setkal s oběťmi, které přišly o půl i pět milionů. ,,Lidé mi tam plakali,’’ vzpomíná.
Call centrum přitom podle něj působilo jako běžná firma. Mělo účetní, IT pracovníky, sales a retention managery, team leadery i vlastní security. Zaměstnanci měli kávu a ovoce zdarma, PlayStation nebo velké televize. Často šlo o lidi mezi 18 a 25 lety. ,,Mylná představa je, že se někdo někde schovává. Jsou to prostě normální kanceláře, normálně strukturované firmy,’’ říká.
,,Pro většinu lidí je podvodník pořád někdo v kapuci u počítače ve sklepě. Skutečnost je opačná. Moderní podvodné firmy fungují jako korporát, mají oddělení, procesy, CRM, skripty, školení i motivační systém. Navenek proto nepoznáte rozdíl mezi nimi a legitimní společností a o to nebezpečnější jsou,’’ upozorňuje Václav Svátek. ,,Důvěryhodně vypadající web, profesionální hovor a hezká prezentace dnes nejsou žádným důkazem, že za nimi stojí skutečná firma.’’
Proč tedy stále pracoval a neodešel z Ukrajiny – ptá se moderátor? ,,Ze začátku jsem šel za majitelem našeho call centra a řekl jsem, že tuhle práci dělat nebudu. Pak přišlo lehčí vydírání. Sedmdesát procent rodiny mám na Ukrajině a to je největší páka,’’ popisuje Procházka. Následovaly podle něj výhrůžky smrtí. ,,Vytáhl na mě nabitou bouchačku. Žili jsme tam ve vzájemné konfrontaci,’’ dodává s tím, že odejít bylo velmi těžké.
Deepfake přivede oběť, za dvě minuty volá podvodník
Jedním z hlavních způsobů získávání klientů jsou podle Procházky falešné reklamy vytvořené pomocí umělé inteligence. Jako příklad uvádí deepfake videa s Andrejem Babišem, která vytvářejí dojem, že politik doporučuje konkrétní investici.
Člověk se přes reklamu zaregistruje a zanechá své telefonní číslo a e-mail. ,,Když ten kontakt zanechá, tak během minuty nebo dvou mu volá podvodník,’’ popisuje.
Call centra zároveň nakupují databáze. Nejcennější jsou podle něj lidé se stabilními a vyššími příjmy, například právníci, lékaři nebo podnikatelé. ,,Ty nejlepší databáze, kde jsou lidé, kteří nikdy neinvestovali, lidé, kteří mají solidní zaměstnání, právníci, doktoři, podnikatelé, velcí byznysmeni a tak dále, tam jeden kontakt může stát i tři tisíce dolarů,’’ říká.
Právě zneužívání běžných firemních technologií představuje podle Václava Svátka jeden z největších problémů moderních podvodů. „CRM systémy, automatizace nebo umělá inteligence, které legitimním společnostem pomáhají zefektivňovat procesy a komunikaci se zákazníky, se v rukou podvodníků mění v nástroje pro cílenou manipulaci. Případ ukazuje, že kyberbezpečnost dnes není pouze otázkou technického zabezpečení, ale také schopnosti rozpoznat sociální inženýrství a ověřovat důvěryhodnost komunikace,“ vysvětluje.
Osm z deseti klientů bylo mezi 30 a 50 lety
Podle Procházkovy zkušenosti neplatí ani představa, že hlavními oběťmi jsou senioři. ,,Mezi mými klienty bylo 80 procent lidí od 30 do 50 let. Ti nejvíce produktivní lidé, kteří museli nejvíce řešit finance, placení hypotéky, ekonomickou situaci rodiny a tak dále,’’ říká.
Rozhodující podle něj není ani vzdělání. Klíčovou roli hraje sociální inženýrství a postupné vytváření důvěry. Po prvním vkladu kolem 250 eur navíc sales manager předá klienta retention managerovi, který zjišťuje jeho finanční situaci.
,,Ptají se, kolik vyděláváte, kolik máte půjček, jestli máte nějakou půjčku, exekuci, insolvenci, kde pracujete, aby zjistili, jestli máte cenu, nebo nemáte,’’ popisuje.
Peníze mizely přes „bílé koně“
Peníze od obětí podle Procházky nekončily rovnou u provozovatelů call centra. Využívali takzvané bílé koně, kteří si v Česku nebo na Slovensku zakládali bankovní účty na své jméno. Na ně pak oběti posílaly své peníze. ,,Většinou si občané ukrajinské národnosti tady v Česku a na Slovensku otevírali účty u českých a slovenských bank,’’ popisuje Procházka a dodává, že oběť mohla poslat i 10 tisíc dolarů.
Peníze se podle něj následně rychle vybíraly a převáděly do kryptoměn, aby je banka nebo policie nestihly zablokovat.
„Bezpečný účet“? Zavěste hned!
Dnes se Procházka věnuje také prevenci. Za varovný signál označuje například investiční nabídky slibující zhodnocení 30 až 40 procent týdně nebo první vklad kolem 250 eur.
U falešných bankéřů a policistů upozorňuje především na dvě slova: mlčenlivost a „bezpečný účet“. Pokud údajný bankéř požaduje, aby klient o hovoru nikomu neříkal, nebo falešný policista žádá převod peněz jinam, doporučuje hovor okamžitě ukončit a kontaktovat banku či policii přes oficiální číslo.
,,Policie vám nebude volat, že musíte peníze převést na takzvaný bezpečný účet. To po vás nikdy policie chtít nebude. Nebo peníze vybrat a dát nějakému kurýrovi na ulici. Nikdy to po vás banka ani policie chtít nebude,’’ říká.
„Banky dnes investují obrovské prostředky do antifraud systémů. Platba na účet, který se najednou začne chovat jinak než běžný klient, nebo na účet, který dostává desítky podobných plateb od různých lidí, se dnes dá odhalit a zastavit dříve, než peníze odejdou. Za posledních pár let se obrana bank výrazně posunula a podvodníci to cítí. Právě proto se přesouvají ke kryptoměnám a k vymýšlení nových cest,” vysvětluje Václav Svátek. Podle něj ale i nejlepší technologie končí tam, kde klient peníze pošle dobrovolně: „Systém může zablokovat podezřelou platbu, ale nedokáže zabránit tomu, aby člověk pod tlakem sám zavolal a řekl, že platbu chce provést.’’
Podobnou zkušenost přidává na závěr také moderátor pořadu Václav Svátek, zakladatel a generální ředitel technologické společnosti ČMIS. ,,Jednou se mi to také stalo. V sobotu dopoledne mi volal správce mého kryptoměnového portfolia. Hrozně jsem se naštval, proč mi volá v sobotu ráno. Chvíli jsme se hádali a pak jsem zavěsil. Teprve potom jsem si uvědomil, že žádné kryptoměnové portfolio nemám. Byl jsem tak rozčilený, že jsem si vůbec neuvědomil, že mi volá podvodník,’’ vzpomíná Svátek.
Jak se před podvodníky chránit?
- Nevěřte nereálným výnosům. Nabídka zhodnocení o 30 až 40 procent týdně je podle Procházky zásadním varovným signálem.
- Neinvestujte s někým, koho neznáte. Ověřte si společnost i člověka, který vás kontaktuje, a podezřelou nabídku konzultujte s někým dalším.
- Pozor na „bezpečný účet“ a požadavek mlčenlivosti. Pokud vás údajný bankéř nebo policista nutí převést peníze a zároveň chce, abyste o hovoru nikomu neříkali, hovor ukončete.
- Zavěste a kontaktujte instituci sami. Při podezřelém hovoru zavolejte své bance přes její oficiální kontakt, případně policii na čísle 158.
Celý rozhovor Marka Procházky s Václavem Svátkem najdete v pořadu FACE IT na FocusOn.cz. Dozvíte se v něm také:
- Jak vypadá běžný pracovní den v podvodném call centru?
- Co se s klientem děje po prvním vkladu kolem 250 eur?
- Jak podvodníci pracují s CRM a ekonomickými informacemi o oběti?
- Proč Marek Procházka podle svých slov rok a půl čekal, než ho najde policie?
- Podle kterých konkrétních signálů lze poznat falešného bankéře nebo policistu?