Základní měsíční plat 150 až 300 tisíc korun. Ani taková částka ale nemusí stačit k tomu, aby zkušený manažer změnil zaměstnání. Hledání vrcholových pracovníků může vyžadovat oslovení stovek kandidátů a někdy také změnu původních požadavků zaměstnavatele. Co dnes rozhoduje o tom, zda manažer přijme novou nabídku, a jak se hledají lidé, kteří o změně práce původně vůbec neuvažovali? O tom v pořadu Big Deal na platformě FocusOn hovořil Marek Huml ze společnosti Stanton Chase.
Najít finančního ředitele s plynulou němčinou, který by byl ochotný přestěhovat se na Moravu, se ukázalo jako náročný úkol. Firma měla výrobní závody také v Německu, kam měl manažer pravidelně cestovat. Vhodní kandidáti však žili převážně v Praze nebo blíže k německým hranicím a stěhovat se nechtěli. Konzultanti oslovili přibližně 400 lidí, než zaměstnavatel ustoupil ze svých požadavků a umožnil hybridní režim práce.
Podle Humla se firmy na personální konzultanty často obracejí až ve chvíli, kdy neuspějí s vlastními kontakty nebo na LinkedInu. Hledání je přitom náročné i proto, že oslovení manažeři novou práci často aktivně nehledají. „Řada lidí nás odmítne, nechce se s námi bavit. Třeba ze 100 lidí se s námi bude bavit 15,“ vysvětluje Huml. Někdy navíc požadavkům firmy odpovídá třeba jen pět kandidátů na trhu. „V řadě případů i my radíme, jak tu roli postavit,“ dodává. Řešením může být například rozdělení jedné pozice na dvě.
Finanční ředitel může mít na starosti až 15 zemí
Ještě před deseti lety spočívala podle Humla velká část práce finančního ředitele v tom, aby firma měla správně zpracovanou účetní závěrku a výkazy pro úřady. Dnes chce generální ředitel z čísel vyčíst také to, co podnik čeká. Jeho finanční protějšek proto musí rozumět výrobě, obchodu i vývoji. Když některému oddělení nevycházejí čísla, má s jeho vedením hledat konkrétní změny, které by mohly výsledky zlepšit.
Automatizace podle Humla mění také rozsah odpovědnosti finančních ředitelů v mezinárodních společnostech. Zatímco dříve měla každá země vlastního finančního ředitele, dnes může jeden manažer řídit finance celého regionu. „Najednou je z patnácti CFO jeden CFO pro ten region,“ popisuje Huml. Složitě se zároveň obsazují pozice, které vyžadují specifické zkušenosti. Příkladem jsou finanční ředitelé, kteří působili ve firmách vlastněných investičními fondy a mají za sebou akvizici nebo prodej společnosti.
Základ 150 až 300 tisíc korun, bonus navíc
Na otázku moderátora ohledně platů finančních ředitelů odpověděl Huml údaji z náborových zakázek svého týmu. „Ty pozice, které my hledáme, jsou v rozmezí mezi 150 a 300 tisíci základního platu za měsíc plus bonus,“ uvedl. Přibližně 80 procent zakázek jeho týmu se podle něj pohybuje v tomto rozmezí. Vyšší částky pobírá už jen malá skupina manažerů, například ti s regionální odpovědností. Výše odměn se liší také podle odvětví. V bankovnictví a telekomunikacích bývají platy vyšší než ve výrobě. Firmy vlastněné investičními fondy zase mohou management motivovat bonusy navázanými na prodej společnosti.
Za posledních pět až šest let se podle jeho pozorování platy seniorních manažerů měnily jen málo. „Neroste jim to určitě s tou inflací,“ říká Huml. Peníze přitom představují základní podmínku úspěšného jednání. Pokud kandidát požaduje dvojnásobek rozpočtu firmy, do výběru ho nezařadí.
Samotná výše mzdy ale podle Humla o změně zaměstnání nerozhoduje. Důležitá je také zajímavost pracovní příležitosti, možnost profesního rozvoje a výzvy, které nová pozice přináší. Zkušené manažery proto nemusí přesvědčit ani nabídka výrazně vyššího platu. Rozhodující je, zda jim nová práce dává smysl a odpovídá jejich profesním ambicím.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast, kde se dozvíte:
- proč podle Humla nestačí při výběru manažera videohovor
- jak se ověřuje, zda kandidát úspěšný projekt skutečně řídil
- proč podle Humlových zkušeností až 80 procent manažerů, kteří přijali protinabídku, do 6 až 12 měsíců stejně odejde
- které zkušenosti by měl získat člověk, který chce jednou vést finance firmy
- proč firma váhala nad zkušeným kandidátem, který byl ochotný pracovat za polovinu peněz