Erik Žákovec: Rostou exekuce i kvůli výživnému

V České republice roste počet exekucí za účelem vymožení výživného. Souvisí to s náhradním výživným, které stát už skoro rok vyplácí za neplatiče. Tuto dávku však nečerpá každý, kdo na ni má nárok, může to být zapříčiněno i nesprávně vybraným způsobem vymáhání, říká Erik Žákovec, ředitel SOS výživné.

Za rok 2021 bylo vedeno 4 200 exekucí na výživné, z toho 3 800 exekucí za účelem vymožení výživného na nezaopatřené dítě. V porovnání s rokem 2020 jde o nárůst o 1 338 případů. Roste také zájem o čerpání tzv. náhradního výživného. Zájem však zdaleka není takový, jak se čekalo. Do konce května 2022 přijal Úřad práce ČR celkem 10 080 žádostí. V případě 8 637 z nich náhradní výživné už vyplatil (jedna žádost je vždy na jedno dítě). Od 1. 7. 2021 do 31. 5. 2022 vyplatil úřad 52 319 dávek náhradního výživného v celkovém objemu 94 483 933 korun. Nejčastější výše dávky je v rozmezí 2 501 – 3 000 korun. Z 86 % procent jsou mezi žadateli ženy.

Úřad práce už skoro rok vyplácí zájemcům náhradní výživné. Jednou z podmínek, kterou musí žadatel splnit, je „aktivní řešení svojí situace“, tedy zahájené exekuční vymáhání. Zájem o náhradní výživné sice roste, ale zdaleka není takový, jak se čekalo. Pouze zlomek těch, kdo by měl na náhradní výživné nárok, ho ve skutečnosti čerpá. Úřad práce žadatelům o náhradní výživné primárně doporučuje vymáhání skrze výkon soudního rozhodnutí, tedy takzvané „soudní vymáhání“. Soudní vymáhání není jediným způsobem vymáhání výživného. Vedle soudního výkonu rozhodnutí se člověk může obrátit i na soudního exekutora. Zde může dojít ke zmatení, jelikož soudní exekutor se nerovná soudnímu vymáhání. Soudní exekutor bývá někdy označován za soukromého exekutora, není to však přesné označení, jedná se tedy o jinou instituci, než je soud, a způsob vymáhání se liší. 

Soudní vymáhání je v některých případech bohužel neproveditelné a oprávněný díky tomu nabyde dojmu, že se mu cesta k náhradnímu výživnému uzavřela. Není tomu tak, může právě ještě využít cestu skrze soudního exekutora. Například když chce soud postihnout mzdu neplatiče a ten je nezaměstnaný či je zaměstnán bez pracovněprávního vztahu. Žadatel se pak dostane do situace, kdy čelí nepověření exekuce a má pocit, že už vyzkoušel vše, co bylo možné, a nemá na dávku nárok. Nenapadne ho, že by mohla být i jiná cesta, schůdnější a pravděpodobně s větší šancí na úspěch, jakou je vymáhání skrze soudního exekutora a jeho exekutorský úřad. Tato skutečnost by mohla vysvětlovat, proč náhradní výživné nečerpají zdaleka všichni, kdo na něj mají nárok. 

Právě pověřená exekuce je podmínkou pro vyplácení náhradního výživného. To v praxi znamená, že žadatel musí mít potvrzení o zahájení exekuce. Tato sociální dávka je tedy úzce spojena s vymáháním nezaplaceného výživného. Jak už bylo zmíněno, lze zvolit dvě cesty, kterými vymáhat – vymáhání skrze výkon soudního rozhodnutí, tedy takzvaně „skrze soud“, nebo vymáhat skrze některý exekutorský úřad. 

Oba způsoby mají svoje výhody i nevýhody, ale objektivně je skoro vždy pro oprávněného lepší vydat se cestou vymáhání skrze soudního exekutora (exekutorský úřad). Soudní exekutor má v rámci vymáhání výživného, i vymáhání obecně, větší pravomoc. Může například vést exekuci proti nezaměstnanému, postihnout veškerý majetek nebo postihnout řidičský průkaz. Soudní exekutor (exekutorský úřad) má také větší motivaci dlužné výživné vymoci, protože jeho práce je placena dle jeho schopností vymáhat, na rozdíl od soudu, který je státním orgánem. I tato možnost může mít svoje úskalí, jako je třeba špatné nastavení podmínek vymáhání, a je dobré se nejdříve informovat. Existuje i třetí možnost, která je úzce spjatá s možností druhou, oproti ní má však značné výhody. 

Třetí možností je řešení svojí situace s poradenskou společností, která se na tuto oblast přímo zaměřuje. Ta pomáhá zcela bezplatně svým klientům s veškerou byrokracií a s procesem vymožení. Jak už bylo zmíněno, je to úzce spojeno s druhou možností vymáhání, a to proto, že poradenské společnosti často spolupracují se spolehlivým a ověřeným soudním exekutorem (exekutorským úřadem), skrze který výživné vymáhají. 

Na rozdíl od situace, kdy by člověk kontaktoval náhodný exekutorský úřad nebo soukromého exekutora „na vlastní pěst“, mají tyto poradenské společnosti pro svoje klienty s těmito konkrétními úřady vyjednané mnohem výhodnější podmínky vymáhání. Mezi ně například patří bezplatné advokátní zastoupení, neplacení nákladů exekuce nebo neplacení za práci exekutora. Další výhodou je i to, že oprávněný dostane již z první vymožené částky 50 %, přičemž ze zákona má exekutor právo na to, nejprve z dlužné částky zaplatit svou odměnu a náklady a teprve poté vyplácet peníze oprávněnému.