EU je lídrem v regulaci. Je to dobře nebo špatně pro digitalizaci?

Cílem digitalizace by mělo být, aby občan se státem komunikoval ze svého obýváku, EU sice zaostává ve využívání AI, ale je světovým lídrem regulace AI, a předčí tím i model, který nabízí USA – to tvrdí někteří čeští kandidáti do Evropského parlamentu na konferenci Quo vadis, digitální Česko. Konferenci pořádal web FocusOn.cz a Asociace pro aplikovaný výzkum v IT.

Ondřej Kovařík (ANO), Pavel Havlíček (SPOLU), Radim Sršeň (STAN) a David Wagner (Piráti) se na konferenci Digitální Česko střetli v diskusi o připravenosti ČR na digitální regulace z EU. Implementace nových nařízení, podpora inovací i geopolitické soupeření byly hlavními tématy. Jsme na legislativní tsunami připraveni? A jak proměnu uchopit?

Je Česko připraveno na digitální regulace EU?

Ondřej Kovařík připustil, že ČR má v implementaci evropských nařízení rezervy: „Dlouhodobě máme s implementací velký problém, což je paradox, protože i když jsme mezi těmi, kteří pomáhají tu legislativu dojednat, tak pak máme problém dohodnout se, kde bude to místo, které bude zodpovědné za dohled, a jestli jsme schopni vybavit ji odpovídajícími.“

Pavel Havlíček jako konkrétní příklad zmínil zpoždění ve jmenování digitálního koordinátora dle Aktu o digitálních službách: „Deadline pro jmenování, respektive pověření Českého telekomunikačního úřadu jako digitálního koordinátora služeb, měl být 17. února. My jsme na konci května a stále to není. To je taková case study, jak Česká republika minimálně na státní úrovni zatím prostě není schopna adekvátně reagovat.“

Radim Sršeň souhlasil, že jsme „tak napůl“ připraveni. Problém vidí i v informovanosti: „V loňském roce byl průzkum, kde polovina společností neměla páru, co se chystá.“ Dalším úskalím je dle něj nízká digitální gramotnost části populace: „Vysokoškolsky vzdělaní senioři si posílali emailem nesmysly od falešné mluvčí Pirátů. Ani takový člověk si informace neověří.“

David Wagner poznamenal, že problém s implementací není jen český: „Jestli má evropská regulace nějaký zásadní problém, tak je ten, že nejsme schopní efektivního vynucování. Nastavujeme spoustu pravidel, která jsme občas schopni vynucovat po malých firmách, ale ty největší platformy k férově tržnímu chování nedonutíme.“

Jaká je role EU v digitální regulaci?

Ondřej Kovařík uvedl, že EU je v této oblasti lídrem, ale výsledný efekt teprve uvidíme: „Ono se ukáže časem, jestli to bylo dobře nebo špatně. Bude záležet i na implementaci, protože většina těch věcí je dneska pouze na papíře.“

Pavel Havlíček věří, že z dlouhodobého hlediska je evropský model ten správný: „Evropa v AI a některých dalších ohledech zaostala, nicméně to know-how je velmi silné. Pokud narážíme čistě na regulaci jako takovou, tak určitě Evropa je lídrem a daleko předčí model, který nabízí USA. Bude záležet na tom, jak se Evropa v příštích měsících a letech rozhodne.“

Radim Sršeň s tím souhlasí: „Jsem přesvědčen, že evropský model je správný. Ano, každé rozhodnutí trvá, ale je pak na silných základech. To, že dokážeme být normotvůrci v řadě oblastí, ukazuje, že Evropa vliv má.“

David Wagner má mírně skeptičtější pohled: „Evropa má snahu dělat předvídatelný regulatorní rámec, ale moc se jí to nedaří. Příkladem jsou digitální giganti – před 10 lety byla šance je regulovat, ale nestalo se nic. Vzniká dojem, že sedíme, koukáme se za oceán a čekáme, co tam rozhodnou. To je škoda.“

Finanční podvody na sociálních sítích – co s tím?

Pavel Havlíček reagoval na výzvu Revolutu vůči České republice a dalším státům EU, aby zakročily proti Facebooku a dalším platformám v souvislosti s finančními podvody: „Měli jsme několik setkání se zástupci Mety a dalších společností a oni vyzývali českou vládu, aby zřídila kontaktní body pro řešení těchto problémů. Česká vláda si za poslední 2,5 roku ale nebyla schopná nastavit ani komunikační body, aby tenhle konkrétní problém byl efektivně řešen.“

Ondřej Kovařík k tomu dodal: „My jsme v Europarlamentu přijali pozici k novému nařízení o platebních službách. Bude se na podzim dojednávat a hovoří se tam přesně o nárůstu podvodů ve finanční oblasti. Navrhli jsme nad rámec toho, co Komise předložila, i zodpovědnost telekomunikačních operátorů nebo online platforem, aby měly zájem na potírání podvodů.“

Evropská regulace vs. americké investice

Na argument, že EU to s regulacemi přehání a měla by se učit od USA, má Ondřej Kovařík jasný názor: „Jsou to dvě různé věci – regulatorní prostředí a nastavení podpory pro startupy a inovace. Evropa je lídrem v regulaci a uvidíme, jestli to bude dobře nebo špatně. USA jdou cestou velké volnosti a zásahů ex post, když se vyskytne problém. Oba modely mají plusy a mínusy.“

David Wagner souhlasí, že investiční prostředí v Evropě není ideální: „USA mají jednotný kapitálový trh s příčetnými pravidly. Naše snahy o jeho sjednocení jsou zatím pomalé. Dokud to nezměníme, budeme v nevýhodě a firmy budou odcházet za americkým kapitálem.“

Může se EU stát globálním technologickým lídrem?

Radim Sršeň je optimistou: „Rozhodně máme šanci stát se lídrem, v mnoha věcech jím už jsme. Někdy sami sebe podceňujeme, ale při pohledu zvenčí má Evropa velké renomé. Jednota v rozmanitosti sice znamená, že rozhodování trvá déle, ale výsledek má pak silné základy.“

David Wagner souhlasí, že potenciál tu je: „V řadě odvětví jako biotechnologie jsme stále klíčovým hráčem. Problémem není, že bychom neuměli inovovat, ale že tu nevznikají největší firmy. Pořád ale hrajeme v první lize vedle USA a Číny, jen se musíme snažit tu hru i vyhrát.“

Pavel Havlíček rovněž vnímá prostor k posunu vpřed: „Teď je klíčová chvíle, kdy se rozhodne o budoucím směřování. Pokud dokážeme dobře investovat do vzdělání, infrastruktury i podpory inovací, můžeme mnoho dohnat a znovu se dostat na špici.“

Ondřej Kovařík na závěr shrnuje: „Základy máme dobré, ale musíme zapracovat na prostředí přívětivém pro inovace – ať už jde o kapitálové trhy, regulatorní rámec nebo třeba vízovou politiku pro talenty ze třetích zemí. Pak tu šanci urvat technologické prvenství rozhodně máme.“

Cesta k digitální suverenitě Evropy i Česka nebude snadná. Musíme se vypořádat s řadou úskalí, ať už jde o efektivnější implementaci legislativy, potírání online podvodů, podporu inovativních firem nebo přilákání těch nejlepších mozků z celého světa. Pokud se k těmto výzvám postavíme čelem a proměníme je v příležitosti, můžeme z digitální revoluce vyjít posíleni. Jak zaznělo z úst diskutujících – potenciál na to máme, teď jde o to ho nepromarnit.

Kde vidí řešení a příležitosti?

Ondřej Kovařík zdůraznil potřebu dokončit fungování kapitálových trhů: „Pokud nezlepšíme fungování kapitálových trhů v EU, zejména co se týče středové fáze života podniků, kdy se z nich mají stát větší firmy, tak nám budou odcházet jinam. V Evropě máme dost kapitálu, ale neumíme ho přetočit do rizikového financování inovací.“

Důležitá je i digitalizace státní správy, jak upozornil Radim Sršeň: „Přece cílem je, aby občan se státem komunikoval ze svého obýváku. Digitalizace znamená zlepšení kvality života občanů, kteří žijí v postižených regionech, na venkově. Já jsem rád, že teď to nabírá na obrátkách, ale legislativní ukotvení pokulhává.“

Pavel Havlíček vidí prostor ke zlepšení v oblasti vzdělávání a přilákání talentů: „Musí přijít systémová revize přístupu k inovacím, ochraně duševního vlastnictví i patentování. Spousta firem rozjede dobrý nápad třeba v Česku, ale pak odejde do USA, protože se tam snáz dostane k investicím.“

David Wagner příležitost spatřuje i ve změně fungování státní správy: „Digitalizace neznamená jen převést formuláře do počítače. Chceme opravdu změnit myšlení a procesy. Více úředníků neznamená nutně více byrokracie, mohou být kompetentnější. Cílem by mělo být dosahování výsledků, ne jen slepé lpění na regulích.“

Česko vs. EU – problém dvou rychlostí?

Ondřej Kovařík upozornil na zvláštní situaci europarlamentu, kde národní škatulky nehrají takovou roli: „Realita je taková, že třeba jako zástupci ANO sedíme ve frakci Renew, která je jednou ze tří, bez nichž se složitě hledá většina. Máme tak možnost leccos ovlivnit, pokud s tím souhlasíme. V některých věcech se pak ty vládní a opoziční tábory z domácí scény trochu stírají a jde spíš o to prosadit český zájem.“

Postupné sbližování ale pozoruje i Pavel Havlíček: „I šéfka Evropské komise von der Leyen připustila, že spolupráce s ECR, kde je ODS, se může po volbách posílit. To by i té domácí koalici dávalo větší legitimitu.“

David Wagner k tomu dodal: „Evropský parlament je konstruktivnější a ukotvenější v realitě než ten český. Není to tak, že si jdeme po krku, ale spíš hledáme shodu nad rámec stranických tribun. Občas je z toho taková zábavná schizofrenie, kdy moje frakce patří k menším, ale pak v Česku slyším, že Brusel ovládáme.“

A Radim Sršeň uzavírá: „Leckdy je shoda snazší na evropské než na domácí úrovni, kdy je potřeba řešit i lokální a regionální zájmy.“

Závěr a vize

Ondřej Kovařík na závěr shrnul: „Evropa je dnes lídrem v digitální regulaci, ale účinek se teprve projeví. Máme dobré startovací podmínky, ale nesmíme usnout na vavřínech. Klíčem bude schopnost přitáhnout a udržet talenty, rozvinout kapitálové trhy a zjednodušit pravidla pro firmy, které chtějí inovovat.“

Jeho vizi doplnil Pavel Havlíček: „Stojíme na křižovatce a nůžky se budou rozevírat. Bude záležet na tom, jak se Evropa vypořádá s výzvami, jako jsou budoucí investice do infrastruktury, kybernetické bezpečnosti, ale i vzdělanosti a přilákání mozků. Pokud přijmeme správná rozhodnutí, můžeme mnohé dohnat.“

Radim Sršeň přidal pohled regionů: „Za nás je důležité, aby se digitalizace projevila zlepšením života obyčejných lidí. Ať už jde o eGovernment, telemedicínu nebo práci z domova pro lidi z venkova a strukturálně postižených oblastí. S tím vším dynamický rozvoj digitálních technologií může pomoct, pokud jej dokážeme nasměrovat správným směrem.“

A David Wagner to uzavřel slovy: „Zásadní je, abychom jako Evropa a její členské státy dokázali proměnit regulatorní rámec v příležitost. Nesmíme se bát inovací, ani těch přelomových jako je AI. A nesmíme rezignovat tam, kde se soutěž láme v náš neprospěch – ať už jde o kapitálové trhy, antimonopolní politiku nebo soutěž o talenty a investice. Potenciál máme, ale musíme si více věřit a jít za jasnou vizí.“

Debata ukázala, že cesta k digitálně suverénní Evropě nebude snadná. Legislativní tsunami se valí a Česko na něj zatím není úplně připraveno. Přesto kandidáti do Europarlamentu neztrácejí optimismus – výzvy jsou velké, ale příležitosti ještě větší. Teď záleží na nás všech, jak se k nim postavíme. Buď jako k hrozbě, nebo jako k jedinečné šanci posunout naši zemi i kontinent na vyšší level. A tenhle upgrade Česko i Evropa nutně potřebují.