Bezhotovostní ekonomika? Ve střední Evropě jsme k ní ještě zdaleka nedospěli, myslí si bývalý guvernér České národní banky a současný předseda dozorčí rady Generali Česká pojišťovna Miroslav Singer. V pořadu eMoney na platformě FocusOn rozebíral budoucnost bankovnictví, digitální měny i měnící se roli hotovosti. V rozhovoru také varuje před oslabováním důvěry v peníze i tím, že skutečnou výzvou pro finanční svět není inflace, ale stárnutí populace a demografický zlom.
Singer upozorňuje, že přesun ke zcela bezhotovostní ekonomice v Česku a střední Evropě je stále spíše mýtus než realita. „Středoevropané mají peníze rádi. Množství hotovosti v oběhu je vysoké nejen u nás, ale i například v Německu,“ říká. Zároveň ale přiznává, že trend digitalizace se projevuje jinak – například v podobě proměny role bankovních poboček.
Banka dnes podle něj slouží méně jako místo pro běžné transakce, ale více jako poradenské centrum: „Lidé přicházejí spíš s konkrétními dotazy ohledně složitějších operací, jako jsou investice nebo hypotéky.“ V praxi to znamená, že banky pobočky neruší, ale mění jejich účel. Nově obsluhují klienty s vyššími nároky.
Právo na hotovost je evropská hodnota nebo přežitek?
Zatímco skandinávské země hotovost téměř eliminovaly, ve střední Evropě zůstává důležitou součástí života. „Hotovost je mimořádně robustní a nenákladná technologie, která umožňuje anonymizaci transakcí,“ vysvětluje Singer.
Podle něj není důvod se znepokojovat návrhy některých politiků na zakotvení práva na hotovost do ústavy. Naopak. Singer tvrdí, že jde o pokračování evropského důrazu na ochranu soukromí: „Senátoři v podstatě jen navazují na snahy evropských poslanců chránit osobní data v digitálním světě.“
Digitální měna centrální banky? Pro ČNB zatím krok stranou
Zavedení digitální měny centrální banky (CBDC) je podle Singera téma, které hýbe mnoha zeměmi, ale Česká národní banka k němu přistupuje zdrženlivě.„Je to technologie, která už funguje v některých regionech – například v Karibiku. Ale zároveň vyvolává otázky ohledně technického zabezpečení i zachování anonymity,“ uvedl.
Podle něj CBDC může paradoxně podkopat důvěru ve stabilitu měny: „Jestliže z peněz děláme něco, co připomíná poukázku na konzumaci, oslabujeme jejich roli jako uchovatele hodnoty.“ Právě tento faktor považuje za jeden z největších rizik digitálních měn.
Důvěra v banky a role poradenství
Navzdory rostoucím ziskům a časté kritice z veřejnosti si podle Singera banky svou roli udrží. Jejich síla spočívá v transformaci krátkodobých vkladů na dlouhodobé úvěry a ve schopnosti nést riziko. „Někdo musí rozhodnout, komu půjčit, a to banky dělají. Bez nich nemůže fungovat tržní ekonomika,“ zdůrazňuje.
Zároveň se domnívá, že poradenská role bank bude dál růst. A to nejen pro starší klientelu, ale i pro mladé. „Lidé si sice dnes všechno vyhledají online, ale pak stejně chtějí lidský kontakt a potvrzení,“ popisuje praxi například z prostředí Monety nebo Generali.
Neobanky jako Revolut jsou konkurence, která pomáhá
Na adresu nových hráčů typu Revolut má Singer ambivalentní, ale spíše pozitivní názor. Oceňuje, že tyto platformy nutí tradiční banky zlepšovat služby, zejména v oblasti směnárenských operací.
„Revolut je spíš směnárna než banka. Ale ukazuje, že v oblasti, kde dříve dominovalo pár kamenných míst, je dnes možné nabídnout klientovi komfort a výhodnější podmínky,“ říká.
Zároveň však upozorňuje, že klasické banky zůstávají nepostradatelné pro velká rozhodnutí – jako jsou hypotéky nebo dlouhodobé úvěry: „To jsou rozhodnutí, u kterých lidé chtějí mluvit s někým zkušeným. A tam mají tradiční banky stále navrch.“
Stárnutí populace jako největší výzva
Z makroekonomického pohledu považuje Singer za nejvážnější problém budoucnosti demografický vývoj. „To, jak bude stárnout populace a jaké náklady to přinese v penzijních systémech, je podle mě větší výzva než inflace,“ ukazuje na palčivou otázku.
Upozorňuje také na měnící se přístup mladých lidí k investicím: „Dnes už mnozí mladí spoléhají na to, že něco zdědí. To výrazně mění jejich vztah k úsporám.“ Singer zároveň kritizuje přehnanou regulaci investičních produktů: „Mladí by si měli mít šanci spálit prsty. Až když někdo zneužije peníze od babičky, tam by měla nastoupit ochrana.“
Robustní a stabilní bankovní systém v Česku
Na závěr rozhovoru Singer vyjádřil silnou důvěru v český bankovní systém. Podle něj prošel za posledních dvacet let výraznou proměnou k lepšímu.
„České banky ustály krizi v roce 2008, pandemii i válku na Ukrajině. A přestože se mluví o kolapsech, poslední větší bankrot u nás byl někdy kolem roku 2004. To o něčem vypovídá,“ zdůrazňuje.
Důvodem podle něj není jen regulace, ale také kontinuita a reputace lidí, kteří v bankovnictví pracují: „Už tu nejsou krátkodobí lotři z 90. let. Lidé si uvědomují, co mají za sebou, a nejsou ochotni riskovat pověst.“
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jaké konkrétní zkušenosti vedly Miroslava Singera k odinstalaci Google Pay ze svého telefonu?
- V čem selhává finanční gramotnost ve školách navzdory úsilí o její podporu?
- Proč je pro banky klíčové mít pobočky i na venkově – a jak se liší jejich využití v regionech?
- Co si Miroslav Singer skutečně myslí o regulaci kryptoměn a ochraně mladých investorů?
- Jaká osobní zkušenost ho vedla k angažmá v evropské regulační agentuře?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
