Příslušníci generace Z se cítí provinile, když na dovolené nepracují

Přibližně 35 % pracovníků generace Z uvádí, že se cítí provinile, když během dovolené nepracují. To je o šest procent více, než činí průměr v USA napříč věkovými kategoriemi. Vyplývá to z nejnovějšího indexu důvěry společnosti LinkedIn, který vychází z průzkumu provedeného letos v létě mezi 9 461 americkými pracovníky.

Pocit viny generace Z (narozeni od roku 1997) za dovolenou může být podle George Anderse ze společnosti LinkedIn způsoben tím, že jsou stále ve fázi své kariéry, kdy jim jde spíše o to, aby udělali dojem na svého šéfa, vycházeli s kolegy nebo se ujistili, že odvádějí svou práci.

„Generace Z je velmi svědomitá. Mohou mít jiné zvyky, například preference v oblékání nebo přání ohledně místa, kde pracují, ale z toho, co vidíme, vyplývá, že odhodlání generace Z odvádět dobrou práci je stejně intenzivní jako u kterékoli jiné generace,“ řekl Anders pro CNBC Make It.

Finanční obavy

U mladých pracovníků je také nejméně pravděpodobné, že se na dovolené skutečně odpojí. Přibližně 58 % pracovníků z generace Z uvádí, že si v příštích několika měsících plánují vzít dovolenou a zcela se odpojit, oproti 64 % mileniálů, 62 % příslušníků generace X a 64 % příslušníků generace baby boom.

„Generace Z je generace, která multitaskuje jako nikdo jiný, takže pocit naprostého odpojení pro ni může být náročný,“ říká Anders.

Ve hře mohou být i finanční obavy: 31 % pracovníků z generace Z uvedlo, že letos nejedou na dovolenou kvůli ekonomické situaci, což je o něco více než u jejich kolegů z generace mileniálů a generace X.

Anders proto radí, že cestovatelé, kteří řeší rozpočet, mohou vyměnit drahé letní cesty za cenově dostupnější možnosti na podzim.

Volno má zdravotní výhody

Vzít si volno v práci, i když se jedná o prodloužený víkend a ne o dvoutýdenní cestu do zahraničí, může mít velký přínos pro fyzické i duševní zdraví.

Podle Anderse to může zvýšit i pracovní výkonnost. „Viděl jsem lidi, kteří se z dovolené vrátili s nejlepším nápadem roku,“ poukazuje.

Skutečná pauza od práce je zásadní. „Pokud se odpojíte, můžete si srovnat priority a dobít energii. Často trávíme více času naléhavými věcmi než těmi skutečně důležitými. Vzít si volno je skvělý způsob, jak si uvědomit, co je důležité,“ vysvětluje Anders.

Plánování dopředu může zmírnit pocit viny z dovolené

Požádat o volno může nováčkům na pracovišti připadat skličující, podle Anderse je klíčové si vše připravit ještě před odjezdem.

Anders doporučuje předem si promluvit s nadřízeným a probrat, co je třeba dokončit před odjezdem, co lze delegovat na jiné kolegy v době mé nepřítomnosti a co může počkat do návratu.

Domlouvání záskoků během dovolené může přispět k pozitivní dynamice v týmu – členové zaskakují za svého kolegu nebo kolegyni s vědomím, že se jim to vyplatí, až si budou sami brát volno. „Posiluje to týmovou spolupráci,“ podotýká Anders.

Pomáhá si také dopředu rozmyslet, jak se budete po dovolené vracet zpátky do pracovního režimu – můžete si naplánovat, že nedělní odpoledne strávíte procházením e-mailů, abyste se cítili připraveni na první den po návratu, nebo můžete avizovat, že potřebujete prvních několik hodin po návratu do práce věnovat tomu, abyste se dostali do tempa.

Podle Anderse může zbavení se pocitu viny z dovolené jednoduše spočívat v tom, že potlačíte své ego: „Někdy jde jen o to, abyste byli pokorní a pamatovali na to, že vaše práce je sice důležitá, ale že to není tak, že by se firma zastavila, když nepracujete,“ uzavírá.