Elektřina v České republice je o 37 % dražší než průměr v EU. Důvod? Vysoké DPH, plné promítání poplatků za obnovitelné zdroje a minimální státní zásahy do regulovaných složek ceny. Jiří Matoušek, člen správní rady Centropol Energy, v rozhovoru pro pořad Industry in Motion na platformě FocusOn upozorňuje, že stát má nástroje, jak ceny snížit, ale nevyužívá je. Ve výsledku to může ohrozit konkurenceschopnost české ekonomiky a vyhánět firmy za hranice.
Podle Jiřího Matouška tvoří liberalizace trhu s elektřinou základní příčinu drahé energie v České republice. Přestože cena silové elektřiny od roku 2023 klesá, spotřebitelé to zásadně nepociťují. Důvodem je vysoký podíl regulovaných složek v konečné ceně.
„Platíme 21 % DPH, což není v Evropě standardní. Některé státy mají nižší sazbu, a navíc české domácnosti plně hradí poplatek na podporu obnovitelných zdrojů. Třeba v Německu byly domácnosti této povinnosti v době krize zcela zbaveny,“ uvedl Matoušek.
Podle něj státy v okolí více zasahují do regulované části cen, zatímco Česko vše ponechává na trhu. Regulované složky, jako je distribuce a poplatek za obnovitelné zdroje, tvoří až polovinu koncové ceny. Výsledkem je, že domácnosti i firmy platí za energii výrazně více než spotřebitelé v jiných zemích EU.
O kolik bychom mohli platit méně?
Zásahy státu by podle Matouška mohly ceny elektřiny snížit výrazně – až o tisíc korun za megawatthodinu. Například jen snížení DPH z 21 % na 16–17 % by podle jeho výpočtů ušetřilo domácnostem až 270 Kč za MWh.
„Kdyby stát přistoupil jen na inflační korekci výnosů z DPH, snížila by se sazba a cena elektřiny by klesla. Ale stát se spokojil s vyšším výběrem,“ uvedl Matoušek a dodal, že stát zároveň vybírá z každé spotřebované megawatthodiny 700 Kč do modernizačního fondu, jehož prostředky nejsou využívány efektivně.
Příkladem je podle něj žádost Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o 20 miliard z modernizačního fondu na rozvoj sítí, z níž byla přidělena pouze polovina. Zbytek prostředků byl využit například na elektrifikaci železnice. „To je špatně. Energetiku mají řídit odborníci, ne Ministerstvo životního prostředí,“ upozorňuje.
Co čeká spotřebitele v roce 2025?
Přestože současný stav nevyznívá optimisticky, Matoušek předpovídá pokles cen. Důvodem je konkurence mezi dodavateli a očekávaná stagnace regulovaných složek před volbami. „Průměrné ceny elektřiny i plynu pro domácnosti budou v roce 2025 nižší. Silová složka klesá a obchodníci už vydávají nové ceníky,“ uvádí.
Podle jeho slov se regulovaná část sice může mírně zvýšit o 1–2 %, ale tento nárůst nebude mít zásadní dopad. „Snížení silové složky bude mít větší váhu. Domácnosti ušetří. Ale otázkou zůstává, zda to bude dostatečné,“ dodal.
Matoušek zároveň upozornil, že za současné situace firmy zvažují přesun výroby do zemí s nižšími cenami energií, například do USA. „Rád bych mluvil o firmách, které investují v Česku, ale bohužel se to neděje,“ říká.
Blackout jako varování. Síť je robustní, ale přetížená
Rozhovor se dotkl i nedávného blackoutu, který postihl část České republiky. Způsoben mohl být podle spekulací obnovitelnými zdroji. Matoušek však tuto teorii vyvrací: „Obnovitelné zdroje spíš kladou větší nároky na řízení přenosové soustavy. Ale že by byly přímou příčinou výpadku, to si nemyslím.“
Připomněl, že česká energetická síť je historicky robustní a plní i roli tranzitní cesty – například z Německa přes Česko na Balkán. To však klade vysoké nároky na stabilitu. „Každý masivní přítok elektřiny testuje síťní infrastrukturu. Výpadek ukázal, že je třeba investovat do bezpečnosti a řízení sítě,“ řekl.
Jako problém vidí především ideologické priority, kdy se nad energetickou bezpečnost kladou ekologické cíle. „Potřebujeme to otočit. Bezpečnost musí být na prvním místě, nad ekologií. A až prosperita z levné energie vytvoří přebytek, lze z něj financovat zelenou transformaci,“ shrnuje.
Evropská konkurenceschopnost v ohrožení
Rozhovor neřešil pouze českou energetickou politiku, ale i širší evropský kontext. Matoušek tvrdí, že celá EU se stává méně konkurenceschopnou kvůli rostoucím cenám energií a nedostatečným investicím do přenosové infrastruktury.
„Evropa je energeticky stále méně konkurenceschopná. Německo třeba dlouho dotovalo domácnostem ceny, zatímco firmy u nás platí plnou výši. Tato nerovnováha má dopad i na pohyb investic v rámci EU,“ říká.
Z jeho pohledu je nutné začít vnímat energii nejen jako ekologický, ale především ekonomický faktor. „Energetika ovlivňuje, zda firmy zůstanou, nebo odejdou. Ovlivňuje zaměstnanost, výběr daní i životní úroveň občanů. Tím pádem musí být řízena jako strategický sektor,“ uzavírá Matoušek.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak konkrétně by stát mohl snížit cenu elektřiny během jediného roku o více než 1 000 Kč na MWh?
- Jaké jsou rozdíly v přístupu ke snižování regulované části cen elektřiny mezi Německem a Českem?
- Co se opravdu dělo v přenosové soustavě při nedávném blackoutu?
- Proč Matoušek přirovnává současnou energetickou politiku v EU k období před rokem 1989?
- Které firmy už přemýšlejí o přesunu výroby z Česka kvůli drahé elektřině – a co by je mohlo zastavit?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
