ROZHOVOR: K čemu jsou vlastně kryptoměny?

David Štancel objasňuje několik praktických aspektů kryptoměn. Je viceprezidentem vzdělávací organizace Blockchain Slovakia, podniká v oblasti aplikací blockchainu a o kryptoměnách přednáší na Žilinské univerzitě.

Jak byste naprostému laikovi vysvětlil, co je blockchain?

Je to, jako byste měli účetní knihu a ta byla uložená na tisících různých počítačích. Každý uživatel uchovává aktuální verzi knihy. Jednotlivé verze jsou všechny stejné a synchronizují se v reálném čase. Datová struktura má podobu bloků, které jsou navzájem matematicky propojené a vytvářejí řetěz bloků, a odtud i název „blockchain“. Výhodou je spolehlivost tohoto řešení: jakmile se nějaký zápis do této distribuované knihy dostane, je velmi těžké jej smazat.

K čemu vlastně jsou kryptoměny, když existují běžné měny?

Pro odpověď je třeba se mimo jiné podívat do historie: hledala se měna pro prostředí internetu, jenže pokusy vždycky selhaly na tom, že model byl centralizovaný a nevyhovoval prostředí celosvětové sítě. Bitcoin byl první decentralizovaná měna internetu. Pro nás Evropany nejsou kryptoměny nutně nějaká velká záchrana, ovšem pro celou řadu lidí, kteří musejí převádět peníze z jednoho konce světa na druhý, například ze západních států zpět domů do rozvojového světa, je bitcoin velká pomoc. Šetří jim čas a peníze, neboť má velmi nízké transakční náklady. Zároveň je spousta zemí, které trpí inflací, například Turecko, Argentina nebo Venezuela. A pro obyvatele těchto zemí představuje bitcoin stabilní alternativu, třebaže je volatilnější než euro. A třetí výhoda kryptoměn je zachování anonymity ve finančním světě, z něhož se jinak anonymita stále více vytrácí.

Jak velký zájem o kryptoměny mají finanční organizace a podnikatelé jako o jedno z možných aktiv?

Kryptoměny jako aktivum už získávají pověst digitálního zlata. Již to není jen nějaká zvláštnost mimo mainstream. Už i konzervativní investoři se zajímají o kryptoměny a zařazují je do svého portfolia.

Vedle bitcoinu je řada dalších kryptoměn. Jsou nějak významné?

Význam mají. Snaží se modifikovat koncept bitcoinu, vylepšit kód, upravit vlastnosti protokolu a přidat nové funkce. Mají spíš komplementární roli a budou sloužit určitému dílčímu cíli. Ke příští globální rezervní měně však má nakročeno bitcoin.

Jaký je aktuální vztah států a bitcoinu?

Legislativa kryptoměn se nějakým způsobem řeší v každé zemi. Jsou státy, například Švýcarsko či Lichtenštejnsko, které právně upravují kryptoměny podrobněji. Na druhé straně existují na světě státy, které mají ke kryptoměnám vyloženě negativní postoj – sem patří například Venezuela nebo Čína.

Mohla by legislativa pomoci k lepší ochraně majitelů kryptoměn, jako v případě běžných měn?

Lidi, kteří do kryptoměn investují, zajímá zdanění. Několik států kryptoměny osvobozuje od daně z kapitálových výnosů – například Slovinsko nebo Bělorusko. Na Slovensku je to zatím poměrně zlé, míra zdanění je docela vysoká, zejména pro fyzické osoby. Jiná otázka je, jak finanční úřad zjistí, že jste něco vydělal obchodem s kryptoměnami. Určitou možnost skýtají státním orgánům hranice mezi kryptosvětem a světem běžných měn, tedy když vkládáte peníze na účet, abyste mohl bitcoiny koupit. Jakmile budou lidi fungovat v kryptosvětě přímo, budou to státní orgány mít o dost těžší.

Jaké jsou hlavní světové trhy s bitcoiny?

V Americe Coinbase, v Evropě je to pak Bitstamp nebo Kraken, v Česku třeba CoinMate.

Máme teď bitcoin prodat, nebo koupit?

Pokud to berete jako dlouhodobou investici, tak určitě kupovat.