V červnu nebude na výplaty. Proč 95% malých firem nezvládá finanční plánování?

Martin Plachý z Gimmedata v pořadu Krotitel ředitelů na platformě FocusOn odhalil alarmující statistiky. Každý podnikatel si myslí, že když má dobré tržby a rozumně postavenou ekonomiku, nemůže se mu nic stát. Pak ale zjistí, že v červnu nemá peníze na výplaty a stojí před krizovou situací. Proč většina českých podnikatelů selhává při základech řízení a jak to změnit? Moderuje Jiří Jemelka z JPF Czech.

Podle Plachého stojí každé podnikání na třech základních pilířích – tržbách, ekonomice a financích. Největší problém českých firem vidí v podcenění finanční stránky byznysu.

Podnikatelé často věří, že dobré tržby a solidní ekonomika jsou zárukou úspěchu. Realita je však jiná – mohou si řídit firmu roky, aniž by pochopili finanční toky, a pak je zastihne krize úplně nečekaně.

Problém podle experta není jen doménou začínajících podnikatelů. V malých a středních firmách je finanční gramotnost často ovlivněna pouze zkušenostmi majitele. Chybí systematické uvědomění si toho, na čem byznys skutečně stojí a co je potřeba pravidelně hlídat a kontrolovat.

Rozdíl mezi ziskem a penězi

Klíčové je podle Plachého pochopit rozdíl mezi účetním ziskem a skutečným cash flow. Mnoho podnikatelů totiž nechápe, proč při vysokém zisku nemají peníze na účtě.

Plachý vysvětluje problém na konkrétním příkladu: „Zvednete obrat o 10 milionů, ale musíte si uvědomit, že zisk z těchto peněz bude třeba jen 2 miliony. Zároveň však musíte navýšit zásoby o 1,5 milionu a o 2 miliony se vám zvednou pohledávky. Dostáváte se tak do situace, kdy máte z navýšeného obratu sice 2 miliony zisku, ale finančně vás to stojí 3,5 až 4 miliony.“

Spousta podnikatelů podle něj nedokáže pochopit, proč při 15 milionech zisku nemají na konci roku peníze na účtě.

Alarmující statistiky: 95% firem bez finančního plánu

Na přímou otázku o rozšíření problému Plachý odpovídá bez obalu: více než 80% firem nesestavuje byznys plán. Reálný finanční plán postavený na byznys plánu nedělá dokonce 90, možná 95% malých a středních firem.

Tato alarmující čísla potvrzují i zkušenosti moderátora Jiřího Jemelky z JPF Czech, který se specializuje na poradenství pro malé a střední firmy.

Důsledky absence plánování

Absence finančního plánování má podle Plachého fatální důsledky. Firmy se často dostávají do situací, kdy si neporadí samy. Problém zhoršuje i obtížná dostupnost financování pro malé a střední firmy.

Bankovní sektor sice o tuto oblast má zájem, ale kvůli vysokému riziku je velmi limitovaná dostupnost financí v tomto sektoru.

Řešení Plachý vidí v systematickém přístupu: začít poctivě pracovat na byznys plánu, promítnout ho do finančního plánu a vědět dopředu, jak situaci ufinancovat, kdy budou peníze k dispozici a kdy ne. Vše se dá spočítat.

Kvalita dat: Základ úspěšného řízení

Plachý zdůrazňuje základní princip moderního managementu: když chcete cokoliv řídit a někam směřovat, musíte to měřit. Potřebujete vědět, že hlavní kritéria, která jste si vytyčili, nějakým způsobem naplňujete.

Problém však vidí v kvalitě a dostupnosti dat. Pokud informaci dostanete jednou za rok a ještě pět měsíců po skončení účetního období, je k ničemu.

Problém s účetnictvím

Největší překážkou je podle Plachého propast mezi účetními a managementem. Kámen úrazu spočívá v tom, že dostat z účetnictví nebo už do účetnictví data v potřebné struktuře je problém. Existuje velká bariéra mezi vnímáním byznysu ze strany účetních a managementu.

Účetní jsou orientované primárně na legislativu – roční závěrky, daňová přiznání, daně. Málokterá firma z malých a středních podniků dělá audit, což znamená, že se s kvalitním účetnictvím prakticky ani nepotkají. Legislativně je účetnictví správně, ale průběžné účetnictví vlastně nemá žádnou vypovídající hodnotu.

Frekvence sledování

Podle Plachého závisí potřebná frekvence sledování na typu byznysu. Některý byznys je natolik dynamický, že ho musíte sledovat denně – například e-shopy. Provozovatelé spustí kampaň s influencerem a už zítra chtějí vědět, jak se to projevilo.

Pro většinu firem však stačí měsíční horizont, což je stále výrazně více než současný standard. Málokterá firma vystačí s ročním vyhodnocením, které je dnes tradiční – v oblasti malých a středních firem je jednou za rok dostávat zpětnou informaci strašně málo.

Kdy zavolat externího experta

Plachý doporučuje zvážit externí pomoc, pokud firma nedostává pravidelně kvalitní data o svém fungování. Pokud management nepracuje dobře s daty a nedostává každý měsíc solidní informace o firmě, chybí mu absolutně zpětná vazba.

Signály problémů

Varující signály nemusí být vždy finanční. Nemusí se to hned projevovat ekonomicky nebo tím, že prostě nemáme peníze. Může se to projevovat odchody lidí, neschopností udržet kvalitní zaměstnance nebo tím, že pověst mezi zákazníky začne klesat.

Tyto signály podle experta nelze podceňovat – jsou to první varovné signály budoucích problémů.

Rozdíl mezi poradenstvím a managementem

Plachý rozlišuje mezi dvěma typy externí pomoci. Pokud jste lídr, stačí vám expert, který vám řekne, co máte dělat, a vy to dokážete realizovat. Pokud lídr nejste a nedokážete úkoly plnit, už dnes nevystačíte s poradcem a musíte management předat někomu jinému.

Největší problém vidí v psychologické bariéře podnikatelů. Odvaha říci, že na to nemám – to je jeden z největších kroků, který velmi často v malých a středních firmách chybí.

Krizový management: Analýza jako základ

Když už se firma dostane do krize, je podle Plachého klíčová důkladná analýza. V okamžiku, kdy chybí data a fakta a není možné evidence-based rozhodování, je to vždycky problém.

Expert popisuje obvyklý postup krizových manažerů: přijde expert, poradce nebo interim manažer a první, co chce, je zanalyzovat firmu, podívat se pod pokličku, na data, na čísla, na trendy.

Krizový manažer začne firmu vysvlíkat a dívat se na ni až na dřeň – co je vlastně špatně, jak funguje, jak jsou nastavené procesy a jak se vyvíjejí.

Transparentní komunikace: Odvaha říct pravdu

V krizové komunikaci Plachý doporučuje transparentnost a jasný plán. Nejdůležitější je popsat krizi a přistoupit k lidem s jasným plánem, protože musí věřit a vědět, že vedení ví, co s problémem bude dělat a kam míří.

České specifikum: Strach ze sdílení dat

Podle Plachého mají čeští podnikatelé specifický problém s otevřeností. Zkušenosti ukazují, že český podnikatel a manažer je opatrný se sdělováním informací a chybí mu odvaha stoupnout si před lidi a říct jim přesně, jak to bude.

Problém se projevuje i navenek: české firmy se snaží zatajovat čísla. To je vidět i z toho, že si přečtete u spousty renomovaných firem na rejstříku data nejvýše 2-3 roky stará.

Důvody opatrnosti

Hlavní důvod vidí v historických zkušenostech a mentalitě. Management, zvlášť u malých a středních firem, má pocit, že kdyby lidem řekl, jaké má zisky nebo jak se mu daří, vyvolá to falešné závěry, které nejsou podložené.

Strach, že někdo bude obviňovat majitele z toho, že vydělává na práci zaměstnanců, je poměrně velký v naší společnosti. Je to dané historií a způsobem, jak se u nás vždycky komunikovalo.

Pozitivní zkušenosti s transparencí

Navzdory rizikům Plachý vidí u transparentních firem lepší výsledky. U úspěšných firem, které jsou klienty jeho společnosti, pozoruje snahu o transparenci – prostě lidem říct, jak na tom jsou a jak fungují.

Tyto firmy často propojují odměňování s výsledky firmy. Nebojí se postavit odměňování lidí a jejich motivaci na tom, jak se daří firmě.

Dlouhodobé výhody

U firem, kde transparence existuje, je rozhodně lepší firemní prostředí než tam, kde není. Pokud chcete mít dobré prostředí a chcete, aby vám lidé věřili, šli za vámi a byli loajální, musíte být ten, kdo je zase loajální vůči nim, kdo je transparentní a upřímný.

Plachý přiznává, že transparentnost může přinášet komplikace: surová upřímnost je něco, co se cení obecně. Může v daných chvílích přinášet nepříjemné okamžiky, ale dlouhodobě se musí projevit v poctivém vztahu.

Rizika transparentnosti

Plachý nemlčí ani o možných problémech. Někdy se dostanete do střetu s lidmi, o kterých si management myslel, že jsou loajální, a oni se dostanou k číslům, která netušili, a začnou vyvíjet tlak z pocitu, že se jim křivdí.

Tyto situace velmi často vedou k rozchodu a konfliktu, který může být postavený na falešných informacích. Někdo se něco dozví, ale protože neví, jak to skutečně je, opře se o to, dělá si domněnky a na jejich základě reaguje.

Dlouhodobá perspektiva

Navzdory krátkodobým rizikům Plachý doporučuje transparentnost: může přinést krátkodobé potíže s lidmi a případně i rizika s odchody, ale v dlouhodobém horizontu je vždycky přínos pozitivní.

Plachý uzavíraje rozhovor jasným doporučením: určitě se začněte zajímat o účetnictví, minimálně si doplňte základy finanční gramotnosti, protože z účetnictví se můžete dozvědět neuvěřitelné věci o své firmě a je to neskutečně dobrý zdroj informací.

Zdůrazňuje přechod k modernímu řízení: určitě je potřeba jít do evidence-based přístupu. Pokud chcete kvalitně řídit a rozhodovat, potřebujete správné informace – takzvaný data-driven management.

Podle něj má absence kvalitních dat dalekosáhlé důsledky: dopadá to na celou řadu věcí – nedůvěru ze strany investorů, nedůvěru ze strany bank a podobně. Jděte určitě směrem kvalitních informací a rozhodování postaveného právě na nich.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast, kde se dozvíte:

Alarmující statistiky finančního plánování – 95% malých a středních firem nedělá reálný finanční plán, což vede k situacím, kdy „v červnu nemají peníze na výplaty“

Rozdíl mezi ziskem a cash flow – mnoho podnikatelů nechápe, proč při 15 milionech zisku nemají peníze na účtu, problém je v pohledávkách a zásobách

Kvalita dat jako základ řízení – bez měsíčních dat o firmě je řízení pouze intuitivní, což v dnešní době nestačí

České specifikum: strach ze sdílení informací – na rozdíl od jiných zemí jsou čeští podnikatelé extrémně opatrní se sdílením firemních dat i vlastním zaměstnancům

Evidence-based management – úspěšné řízení vyžaduje kvalitní data, pravidelné sledování klíčových ukazatelů a odvahu přiznat si vlastní limity