Vládou představený sociální tarif na energie nepomůže, krizi se dalo předejít 

Foto zdroj: Focuson.cz
Ekologie Lidé 24. 06. 2022

Vládou představený sociální tarif na energie nepomůže, krizi se dalo předejít 

Podle slov premiéra Petra Fialy stát nenechá nikoho padnout. Budoucnost energetiky v České republice je však jeden velký otazník a vše nasvědčuje tomu, že nás čeká až několikanásobné zvyšování cen. Energetické krizi se však dalo předejít. Představený sociální tarif určitě neuškodí, ale zásadně nikomu nepomůže, tvrdí v rozhovoru Ondřej Doležal, zakladatel energetické firmy SFORP.

Premiér Fiala ve své nedávné promluvě k národu říkal, že sice nenechá nikoho padnout, ale že z cen budeme velmi nepříjemně překvapeni. Zajímalo by mě, co tím podle vás myslel a co nás na podzim vlastně čeká?

Čeká nás výrazný nárůst ceny elektřiny. Dnešní cena elektřiny se pohybuje kolem sedmi a půl tisíce. Můžeme se ale klidně bavit o tom, že elektřina bude mezi patnácti až dvaceti tisíci korunami za megawatthodinu bez daně a bez dalších distribučních poplatků, což znamená, že se můžeme dostat klidně až k pětadvaceti tisícům za megawatthodinu. 

Dá se s tím vůbec něco dělat? Jak tomuto nárůstu cen zabránit? 

Cena elektřiny je závislá na ceně plynu a cena na burze se určuje podle nejdražšího zdroje na té burze, což jsou plynové elektrárny, a jelikož Německo plyn nemá a závěrková cena tamějších elektráren je brutální, za tu cenu se musí obchodovat. Takže ČEZ, a vlastně každý výrobce z České republiky, který vyrábí z uhlí nebo z jádra za setiny té ceny na burze, to dodá na burzu a tam získá opravdu značné zisky. A tak se prostě dnes obchoduje – jak v České republice, tak v Německu.

Energetická krize už trvá nějaký ten pátek. Nedalo se tomu zabránit?

Já si myslím, že měla být větší aktivita po tom, co odešla Bohemia Energy, protože ten jeden milion zákazníků spadl na zbylé dodavatele, kteří na trhu zůstali. No a my, jako dodavatelé, musíme za zákazníky při jejich přijetí skládat jistiny, jenže když jich bylo milion, i těch jistin bylo kapitálově potřeba opravdu mnoho a dodavatelé energií neměli následně peníze na nákup té komodity. Z toho důvodu jediné produkty, které dodavatelé nabízeli, byly spotové, ale myslím si, že kdyby existovala podpora na nákup té komodity, cena elektřiny mohla být pro většinu odběratelů zafixovaná někde kolem dvou tisíců šest seti korun, což v době, kdy Bohemia Energy odcházela z trhu, bylo možné na letošek nakoupit. 

Můžeme tedy říct, že chyba jde za vládou a státními institucemi?

To já vůbec nevím, nechtěl bych se do toho pouštět. Chyba možná na druhé straně vznikla, ale na trhu byla tak bezprecedentní situace, že to vlastně nikdo nečekal. A ukázalo se, že na to právní řád nebyl vůbec nachystaný. Možná bylo složité reagovat rychleji, v každém případě si ale myslím, že to mohlo stát do pěti miliard korun. Následky toho se však dnes násobí, takže pokud stojí elektřina sedm a půl tisíce, je to pro domácnosti náročné. Velké problémy by měly nastat také v segmentu průmyslu a podnikání. 

Vraťme se ještě k premiéru Fialovi. Nově byl představen sociální tarif. Pomůže domácnostem?

Určitě neuškodí. Pokud si vezmeme, že cena elektřiny někomu vzrostla o sto dvacet tisíc, tak člověk dostane devět tisíc korun jakožto limit a budou mu odpuštěny obnovitelné zdroje, což může v konečném důsledku dělat cca patnáct tisíc. Takže to určitě může situaci zjemnit, ale neřeší ji to a nějak výrazně to nepomáhá.

Opozice navrhuje, aby šla elektřina k domácnostem napřímo, tedy ne z burzy. Jak se na tento návrh díváte? Je to vůbec uskutečnitelné?

Uskutečnitelnost v tomto případě nedokážu příliš posoudit, jelikož na to pochopitelně existují dva protichůdné názory. Mně je to vlastně, v uvozovkách, jedno, jestli to jde, nebo nejde, ale jít by to rozhodně mělo. Elektrárny byly postaveny z daní českých obyvatel a měly by sloužit českému lidu. V tuto chvíli to však jde spíš proti české ekonomice a zájmům českého obyvatelstva, takže pokud by se elektrárny domluvily s českými obchodníky, napřímo mimo burzu, bylo by to hned znát. Inflace by u nás nebyla taková, jaká je. Na Slovensku mají cenu elektřiny tisíc sedm set korun za megawatthodinu, nebo dokonce ještě nižší, no a my dneska máme elektřinu za jedenáct tisíc, včetně distribuce, takže to se prostě někde musí projevit, například na konkurenceschopnosti našich podnikatelů a celkově průmyslu ve světě. Takže domácnosti to určitě přežijí, ale jestli bude růst nezaměstnanost, což si myslím, že bude, nikdo si příliš nepomůže.

Je to tedy problém především pro firmy? V porovnání s domácnostmi. 

Domácnosti pracují ve firmách, takže to jsou takové spojené nádoby. Proto zde podle mě nebude žádný vítěz. Důležitý je pro nás v tuto chvíli průmysl a podnikání, kde žádné dotace nebo podpůrné programy zatím nejsou. Dodavatelé se na to ale musí určitou formou nachystat a připravit na to své systémy, což rozhodně není žádná legrace a implementace takovýchto věcí může klidně trvat měsíce. Takže pokud to bude nastavené stejným způsobem jako snížení DPH, což si myslím, že by pro nás v tuto chvíli bylo nejlepší, protože ti dodavatelé už mají svůj koncept nastavený, ale namísto toho se zase vymyslelo něco jiného a všichni musí předělávat systém znovu, aniž by to mělo nějaký extra dopad. Pokud se podíváme třeba na DPH, tak pokud byla cena minulý rok dva tisíce korun, tak DPH na jedné megawatthodině bylo čtyři sta korun. Pokud si vezmeme jednadvacet procent ze sedmi tisíc, dostáváme se na hodnotu tisíc čtyři sta korun, takže i prosté snížení DPH na pět procent by znamenalo, že na tom stát vybere plus minus stejně nominálně peněz. Zároveň by zákazníci už asi chtěli o něco více a pro dodavatele by to nebylo tak náročné, takže myslím si, že i v tomto kontextu z trhu spousta firem odejde.

Co říkáte na ustanovení, že by byla povinnost naplnit plynové zásobníky na osmdesát procent? Myslíte si, že to může zabránit výkyvům cen, a vůbec, dokážeme zásobníky takto naplnit? Protože Rusko by tím ztratilo páku, kterou nyní, bohužel, na všechny má.

Tak má, ale i nemá. Rusko plyn potřebuje prodávat, protože ho potřebuje těžit, a zároveň ho musí nějakou formou dodávat kvůli jiným partnerům. To znamená, že zaplacená dodávka z mého pohledu nemůže být nedodána. Možná se objeví nějaké prodlevy s dodáním, ale pokud je stanovený určitý bod, kam Rusko musí plyn dodat, tam ho, z mého pohledu, dodá. Takže cena plynu a zásobníky, to je fajn, zásobníky nám uskladní v podstatě celou spotřebu domácností, ale už tam není nic pro firmy a průmysl. Takže zásobníky samozřejmě řeší podstatnou část toho problému. Zaplať pánbůh za to, že je máme v takovém rozsahu, v jakém je máme. Na druhou stranu, pokud se zásobníky dnes plní za 150 eur za megawatthodinu, cena by možná mohla i klesnout, ale to se necháme překvapit. 

Už jsme zmínili krach Bohemia Energy a dalších dodavatelů. Jaká je nyní vlastně situace? Budou krachovat i další, nebo je to pouze otázka trhu a především těch menších dodavatelů, zdali dokážou v této turbulentní době na trhu přežít?

Problémy velkých i malých dodavatelů jsou vlastně totožné. Pokud je někdo větší, tak má jenom jinou nulu v tom svém problému. Takže, pokud se podíváme na to, že Pražská plynárenská byla zadotována ve výši čtyř miliard korun, takovouto částku pochopitelně žádný jiný menší dodavatel potřebovat nebude, ale problémy mají samozřejmě všichni. Krachovat určitě budou i další dodavatelé energií, myslím si, že na konci března příštího roku zbude třetina. Je to způsobeno právě tou cenou na spotovém trhu, kdy má spousta dodavatelů ještě stále fixní produkty u zákazníků, ale nakupují pro ně za podstatně vyšší ceny. A zároveň bude opět růst potřeba jistin, protože dnes elektřina stojí sedm tisíc, pokud to ale bude dvanáct, jistiny se zase zvednou, a to takovým způsobem, že to může jít kamkoliv. A donekonečna zvedat jistiny, to zkrátka nejde, takže pokud nás v tom dodavatelé, vláda nebo stát nechají, firmy budou určitě odcházet. To, že se tady financuje městský podnik, to je super. Prostě to muselo být, ale je tu dalších osmdesát společností, které mají kontrakty u zákazníků, a pokud tyto malé firmy spadnou a zákazníci u nich budou mít zafixované ceny, najednou zase spadnou k dodavateli poslední instance a tam se jim bude opět nabízet pouze ten spotový produkt, což bude znamenat sedmi- až osminásobné zdražení, z měsíce na měsíc. A to je taková časovaná bomba. 

Od 1. července platí povinnost pro zprostředkovatele v energetice registrovat se u Energetického regulačního úřadu. Mimo jiné by to mělo pomoct s omezením „energošmejdů“. Bude to podle vás efektivní?

Já si myslím, že nikdo už nikam chodit nebude. „Energošmejdi“ v podstatě do určité míry končí, protože ti zákazníci se poučili, a registr sám o sobě v tuto chvíli funkční nebude, protože se tam může přihlásit každý a subjekty většinou historii nemají. To znamená, že kdo se přihlásí, tak ta selekce toho trhu bude následující dva tři roky a mezitím spousta dodavatelů nebude. To znamená, že zákazníci nebudou mít takovou možnost volby. A zároveň si myslím, že podomní prodeje a různé aukce, které ani nebyly aukcemi, ale byla to přímá smlouva s nějakým dodavatelem, tak prostě skončí.

Budou se podle vás řešit i pokuty za předčasné ukončení smlouvy s dodavatelem energie?

To nevím. My, když jsme dělali energetický zákon, chtěli jsme to omezit, ale v rámci toho prostoru, který jsme po třetím čtení dostali, nezbylo na to místo, z hlediska průchodnosti celého balíku. A pokud to někdo bude řešit, bude to fajn. Výše těch sankcí je mnohdy neúměrná – za jeden rodinný dům už jsem viděl i pokutu padesát tisíc, a to zkrátka ani neodpovídá té škodě. Na druhé straně je dnes cena energií taková, že to všechno šlo nahoru, ale sankce by takto vysoké být pochopitelně neměly.

Někteří dodavatelé začali před podpisem nové smlouvy vyžadovat, aby jim spotřebitel doručil tzv. akceptaci ukončení smlouvy od předchozího dodavatele. Co na tuto novinku říkáte? A pomůže spotřebitelům? 

Vidím v tom v prvé řadě neochotu některých dodavatelů dělat pořádně svou práci. Novela energetického zákona platná od prvního ledna 2022 toto upravuje a každý dodavatel je povinen sdělit datum ukončení dodávky energií. Tedy pokud o toto datum v rámci přechodu zákazníka nový dodavatel požádá toho starého, mělo by se vše vyřídit bez toho, aby do záležitosti vstupoval zákazník a fungoval jako doručovatel nějakého lejstra mezi starým a novým dodavatelem. 

Jaký je váš názor na tzv. komunitní energetiku, která využívá solární panely, obnovitelné zdroje a podobně. Je to budoucnost?

No, musí být. To je nevyhnutelné. Jediná nevýhoda v tomto případě je zkrátka to, že to nevyrábí 24 hodin 7 dní v týdnu. Ta fotovoltaika vyrábí přibližně tisíc hodin ročně a svítit jenom v létě nechcete. Chcete svítit celý rok, takže je potřeba pochopitelně řešit i toto. 

Autor: redakce

FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.

Další články