Státní podniky spravují majetek v hodnotě 1,3 bilionu korun a zaměstnávají přes 85 000 lidí. Přesto veřejnost často neví, kdo je řídí, jak byli vybráni ani jaké mají zkušenosti. Projekt Transparentní Česko vedený neziskovou organizací Oživení přináší alarmující data: ani jeden ze 30 analyzovaných ředitelů státních firem nebyl v roce 2025 vybrán v transparentním výběrovém řízení. Předsedkyně Oživení Šárka Zvěřina Trunkátová v rozhovoru pro pořad Deep State vysvětluje, proč je personální oblast největší slabinou českého státu, jaké obavy brzdí změny a kde se inspirují v zahraničí.
Analýza Transparentního Česka ukazuje, že transparentní výběry vrcholových manažerů státních podniků prakticky neexistují. „Je překvapivé, že v roce 2025 není u státních firem nastaven standard, který by naplňoval požadavky transparentnosti. Personální oblast je velmi slabá a netýká se to jen státních podniků, ale i regulačních úřadů či ministerstev,“ říká Šárka Zvěřina Trunkátová.
Podle ní chybí veřejná slyšení, záznamy z finálních kol nebo možnost, aby se do procesu mohla zapojit veřejnost. „Ani jeden generální ředitel z 30 analyzovaných firem neprošel skutečně otevřenou fází výběrového řízení,“ doplňuje.
Jedním z hlavních důvodů je podle ní nízká politická vůle. „Vláda se obává, že se nikdo nepřihlásí, když bude řízení veřejné. Nicméně víme, že v jiných zemích to funguje, například na Slovensku,“ zdůrazňuje.
Státní podniky spravují 1,3 bilionu korun. Polovina firem tají své vedení
Podle Oživení hospodaří státní podniky s majetkem přes 1,3 bilionu korun a zaměstnávají zhruba 85 000 lidí. Přesto je u velké části firem problém najít základní informace o managementu.
„Chybí jasná pravidla, mnoho firem nezveřejňuje životopisy vedení ani dozorčích rad. Zveřejňování CV není zákonnou povinností, ale dobrá praxe, některé firmy ji přijaly, ale většina stále ne,“ vysvětluje Trunkátová.
Podle ní by mělo být samozřejmostí vědět, kdo státní firmu řídí a odkud přichází.
„Je důležité, aby veřejnost věděla, kdo je ve vedení, jaké má zkušenosti a zda je kompetentní,“ říká.
Obranný průmysl jako „černá díra“ transparentnosti
Zejména oblast obranného průmyslu trpí podle analýzy velmi špatnou úrovní otevřenosti.
„Neřekla bych, že jde přímo o bezpečnostní riziko, ale určitě o riziko důvěry. Armáda ji potřebuje,“ upozorňuje Trunkátová.
Současně připomíná, že některá obranná odvětví začínají situaci řešit:
„Nedávno jsme měli schůzku s VOP CZ. Jejich ředitel prošel relativně otevřeným výběrovým řízením, sice bez veřejného slyšení, ale s robustnějšími kroky než obvykle. Transparentnost posiluje legitimitu vedení,“ doplňuje. I v této oblasti však naráží Oživení na dilema: jak sladit transparentnost s bezpečnostními opatřeními. „Snažíme se s firmami hledat hranici mezi tím, co může být zveřejněno, a co už spadá do bezpečnostních zájmů,“ říká.
Veřejné zakázky: 15 % HDP, ale nedostatek profesionalizace
Veřejné zakázky tvoří v Česku přibližně 15 % HDP, přesto je oblast stále náchylná k podezřením a manipulacím. „Nejsem zakázkář, ale z praxe kolegů vím, že zakázkám často chybí profesionalita na obou stranách. Nejde jen o právní formality, ale o ekonomické uvažování a profesionální konkurenci,“ říká Trunkátová.
Ačkoliv mediální kauzy získávají velkou pozornost, často se podle ní ukáže, že podezření nejsou opodstatněná. „Je důležité podněty rychle prověřovat. Často se ukáže, že informace nejsou pravdivé,“ dodává. Slabiny systému podle ní spočívají v nedostatečném know-how, nízké transparentnosti a nedůvěře mezi zadavateli a dodavateli.
Whistleblowing: anonymní podání umožňuje jen 10 ze 30 státních firem
Český zákon o ochraně oznamovatelů podle Oživení nepřinesl dostatečnou ochranu. Z analýzy vyplývá, že anonymní whistleblowing umožňuje pouze 10 z 30 státních firem.
„Zákon staví anonymní oznámení na horší úroveň než podepsaná. Je na vůli každé organizace, zda anonymní podání přijme. To je problém,“ říká Trunkátová.
Oznamovatelé tak podle ní stále riskují výrazné osobní dopady.
„U nás nemají oznamovatelé silnou ochranu. Musí doufat, že firma podnět bere vážně, nebo si najít advokáta a jít do sporu,“ upozorňuje.
Státní správa se stále učí
Na otázku, zda Česko v oblasti boje proti korupci postupuje příliš pomalu, odpovídá Trunkátová: „Je to velká změna myšlení. Státní správa se stále učí, že je možné dělat chyby, hledat řešení a nehroutit se z toho.“
Podle ní hraje zásadní roli také podhodnocení státní správy, zejména nízké platy úředníků, které brání profesionalizaci. Zmiňuje i roli EU: „Největší roli hraje Evropská unie. Kdyby nebylo tlaku EU, mnoho protikorupčních zákonů by se nikdy nepřijalo,“ říká.
Připomíná i pokutu 54 milionů korun, kterou ČR dostala za pozdní přijetí zákona o ochraně oznamovatelů.
Jak zvýšit transparentnost? Pomůže personální reforma
Podle Oživení má největší potenciál transparentní výběr lidí. „Personální oblast může zasáhnout samotné jádro byznysových a politických vazeb v Česku. Právě transparentní výběrová řízení mohou toto prostředí měnit,“ vysvětluje Trunkátová. Projekt Transparentní Česko proto publikoval přesný seznam kritérií, která musí státní firmy splnit, aby dosáhly nejvyššího hodnocení.
Upozorňuje, že transparentnost není garancí bezchybnosti, ale významně omezuje prostor pro korupci. „Ani nejlepší firmy nejsou imunní, například Správa železnic má dobré hodnocení, ale i tam zasahuje policie. Transparentnost ale posiluje důvěru a omezuje rizika,“ říká.
Dobrovolnost vs. povinnost: co funguje lépe?
Mělo by se zveřejňování informací stát zákonnou povinností? Podle Trunkátové je cesta jiná: „Jakmile dáte něco jako povinnost, přichází odpor. Pomalejší cesta dobrovolnosti a kultivace praxe je efektivnější,“ říká.
Upozorňuje, že žebříčky, doporučení a pozitivní příklady fungují lépe než příkazy shora.
„Dobrá praxe se šíří tím, že vidíte, že to někde funguje. To je přirozenější motivace,“ dodává.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jaké konkrétní instituce na Slovensku slouží jako inspirativní příklad transparentních výběrových řízení?
- Jaké argumenty státní podniky nejčastěji používají proti zveřejňování životopisů vedení?
- Jak probíhalo hodnocení jednotlivých firem v projektu Transparentní Česko krok za krokem?
- Jaké konkrétní překážky brání anonymnímu whistleblowingu v praxi?
- Co obsahuje národní strategie pro investování a jaké protikorupční prvky v ní Oživení považuje za klíčové?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
