Koupit starší auto, schovat ho do garáže a za pár let prodat se ziskem. Lákavá představa má podle hostů pořadu AutoLife na FocusOn zásadní háček: vyšší prodejní cena ještě neznamená výdělek. Jindřich Topol z AURES Holdings, provozovatele AAA AUTO a Mototechny, a motoristický novinář Martin Vaculík ze Světa motorů vysvětlují, proč může škodovka za 120 tisíc zklamat a proč ani prezidentská minulost nezaručí mimořádný zájem.
Spotify,,V dnešní době se spojení investiční auto používá v podstatě výhradně jako marketing, protože jedno auto z tisíce je opravdu investiční,’’ říká Topol. Za podstatnou považuje historii skutečně uskutečněných obchodů, například výsledky aukcí za posledních deset let. Jako příklad uvádí Ferrari F40, u něhož podle něj opakované prodeje potvrzují růst ceny.
Vaculík upozorňuje, že kupující často zaměňují vysokou cenu za vysokou kvalitu. U Mercedesu řady 124 popisuje nabídky od zhruba 6 tisíc do 30 či 40 tisíc eur. Seřadit si je od nejdražšího přitom nestačí. ,,Je dost lidí, kteří mají průměrné auto a nasadí na něj youngtimerovskou cenu, čímž ho zařadí mezi nejlepší auta,’’ upozorňuje Vaculík. O to důležitější je prověřit konkrétní kus, jeho stav, motorizaci i výbavu.
Škodovka za 120 tisíc. Nostalgie má své limity
Jak rychle může nadšení předběhnout skutečnou hodnotu, ukazuje Vaculík na škodě 120. Kolem roku 2010 se podle jeho vzpomínek dala pořídit za 3 tisíce korun. Část vozů však skončila ve šrotu a pozdější zájem lidí, kteří s nimi spojovali dětství, narazil na omezenou nabídku. V roce 2015 nebo 2016 testoval zachovalou škodu 120 L nabízenou za 120 tisíc korun. A auto se skutečně prodalo.
Další výrazné zdražování ale podle něj nepřišlo. ,,To byla první panika trhu a pak přišlo rozkoukání,’’ popisuje Vaculík. U srovnatelného vozu dnes zmiňuje i cenu kolem 60 tisíc korun. Zároveň rozlišuje běžné verze 105 L či 105 S a vzácnější 136 GL, kterou v pěkném stavu oceňuje přibližně na 400 tisíc. Zájem o jednu značku tedy neznamená, že stejně porostou všechny její modely.
Havlova lancia
Výjimečný původ může hodnotu výrazně posunout. Topol připomíná Lancii Kappa po Václavu Havlovi z roku 1997 s nájezdem pouhých 30 tisíc kilometrů. V roce 2018 se prodala za 400 tisíc korun. Dnes by si podle jeho odhadu mohl majitel říci i o milion. Nejde však o doloženou prodejní cenu. Ani slavné jméno navíc nezabere pokaždé: Mercedes třídy R, který firma od Havla koupila v roce 2010, se podle Topola prodával přibližně půl roku a bez velké pozornosti.
Opačný vývoj ilustruje Tatraplan. U renovovaných kusů Topol vzpomíná na ceny až kolem 1,5 milionu korun, zatímco nyní mluví přibližně o milionu. Důvod vidí také ve střídání generací: mladší kupci hledají spíše auta z devadesátých let a začátku nového tisíciletí. ,,To auto bude vždycky hezké. Každý se za ním otočí, ale už málokdo si ho bude chtít koupit,’’říká o Tatraplanu.
Vyšší cena není čistý zisk
Vlastní zkušenost přidává Vaculík. Mercedes 124 koupil v roce 2006 za 70 tisíc korun. V roce 2024 by podle něj mohl mít hodnotu kolem 180 tisíc, kdyby neměl potíže, které jeho cenu snížily. Nakonec ho prodal levněji kvůli vibracím, jež se nedařilo zcela odstranit. I zdánlivě výrazný rozdíl mezi pořizovací a pozdější hodnotou je přitom nutné poměřovat s inflací a náklady na péči.
Topol k servisu a garážování přidává také ušlou příležitost: peníze vázané v autě mohly mezitím vydělávat jinde. Oba se proto shodují, že základem má být vztah k vozu, nikoli očekávání snadného zbohatnutí. ,,Auta musí být v první řadě hobby a radost. Když se povede něco vydělat, tím lépe, ale nemůže to být prvotní motivace, proč auto koupit,’’ uzavírá Topol.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Proč se hosté rozcházejí v pohledu na budoucí hodnotu manuálních převodovek?
- Které barvy a provedení první Fabie považuje Vaculík za sběratelsky zajímavé?
- Proč bývají nejzachovalejší stará auta často v nejchudší výbavě?
- Co se může poškodit na autě, které dlouhodobě stojí v garáži?
- Mohou se sběratelskými vozy stát také elektromobily?