Současný svět podle ekonoma Mojmíra Hampla prožívá konec zlatého věku globalizace. Tři dekády nebývalého ekonomického růstu mezi pádem Berlínské zdi a nástupem covidu jsou minulostí. V obsáhlém v pořadu eMoney na platformě FocusOn předseda Národní rozpočtové rady vysvětluje, co to znamená pro budoucnost našeho blahobytu, proč by hotovost měla zůstat součástí platebního systému a proč je pro Česko důležitější udržet Schengen než řešit přijetí eura.
Tři dekády růstu se nevrátí
„Stěží se vrátí tři dekády bohatnutí, které jsme zažívali mezi pádem berlínské zdi a nástupem covidu,“ říká Hampl o období, které považuje za nejlepší zaznamenanou éru v dějinách naší země z hlediska ekonomického růstu.
Podle jeho slov jsou uzavírání světa, stavění hranic a bariéry pro transfery kapitálu spíše motory sestupu než růstu. „Nemusí to být nutně chudnutí, ale neumím si představit, že bychom uměli tak rychle bohatnout jako od sametové revoluce zhruba do nástupu covidu,“ dodává.
Hampl identifikuje tři zásadní rány, které evropský model dostal od roku 2019: ztrátu levných energií z Ruska, levného bezpečnostního deštníku Spojených států a víru v pokračující globalizaci. „Přišli jsme o větry, které pořád poháněly letadlo, i o ten kerosin, který ho držel ve vzduchu,“ metaforicky popisuje současnou situaci.
Hotovost versus digitální platby
Jedním z klíčových témat rozhovoru je debata o budoucnosti hotovosti. Hampl připomíná zajímavou statistiku: „Kdybyste vzal celou peněžní zásobu v České republice, tak hotovost činí nějakých necelých 10 procent. Z každé stokoruny, která tady cirkuluje v ekonomice, je 10 korun hotovost, 90 korun je bezhotovostní.“
Ekonom je překvapen intenzitou současné debaty o roli hotovosti. „Vždycky si kladu otázku, proč se neobjevovala v době, kdy třeba ten podíl hotovosti byl 50 nebo 40 procent,“ ptá se. Zdůrazňuje, že ještě před sedmdesáti lety byla pro běžného člověka prakticky dostupná pouze hotovost.
„Neumím si představit, že by hotovost zmizela, pokud by to nebylo vrchnostenské rozhodnutí státu,“ říká Hampl. Připomíná, že beneficientem existence hotovosti je centrální banka, tedy součást státu, protože hotovost představuje tu část peněžní zásoby, kterou skutečně vytváří centrální banka.
Hampl obhajuje koexistenci obou platebních systémů. „Pevně věřím tomu, že pokud bude hotovosti ubývat nebo přibývat, tak to bude z rozumných důvodů pro klienty. Nemělo by se to speciálně regulovat nebo do toho bouchat ze shora, je to součást fungování systému a nechal bych to spontánnímu vývoji,“ vysvětluje svůj postoj.
Zvláštní pozornost věnuje srovnání se severskými zeměmi: „Ve Švédsku neexistuje zákonná povinnost obchodníků přijímat hotovost a nikdy tam nebyla. U nás ta povinnost existuje podle zákona o oběhu bankovek a mincí, což je velký regulatorní rozdíl.“
Podle Hampla má současný český systém výhodu v tom, že zákon vyžaduje možnost platby hotově, ale nevyžaduje přijímání karet. „Každý klient má tu výhodu, že může vždy zaplatit hotově,“ poznamenává, i když dodává, že řada obchodníků si na povinnost přijímat hotovost stěžuje kvůli nákladům na její manipulaci.
Generační a regionální aspekt
Hampl uznává legitimní důvody pro zachování hotovosti napříč různými skupinami obyvatel. „Ze sprosté úcty k tomu, že máme různé věkové kategorie lidí, různé zvyky a historii, si myslím, že je správné mít vždycky systémy duální,“ říká.
Srovnává situaci s digitalizací státních služeb, kde vždy existuje papírová alternativa pro ty, kdo nejsou IT gramotní. „Vždycky musí existovat rozumná duálnost. Ta digitalizace státu často není levná, protože jedete dvojkolejně – připravujete IT řešení a zároveň musíte držet všechno to papírové.“
„Myslím si, že hotovost řada lidí používá i z jiných důvodů, než že by se chtěli za každou cenu vyhnout všem IT řešením,“ dodává.
Digitální euro: Řešení hledající problém
K plánům Evropské centrální banky na digitální euro je Hampl skeptický. Vysvětluje, že digitální měny centrálních bank (CBDC) nemají nic společného s kryptoměnami jako bitcoin. „Je to pouze digitální vyjádření hotovosti, těch peněz, které jsou přímou vazbou mezi konečným uživatelem a centrální bankou,“ popisuje koncept.
„Je to pokus o řešení, přičemž ale nevíme, jaký problém to vlastně má řešit,“ cituje závěr britské Sněmovny lordů. „Pokud nechci hotovost zrušit a ona dál existuje, tak nevím, proč mám vytvářet elektronickou alternativu. A naopak, pokud lidé hotovost nechtějí používat, tak proč mám vytvářet paralelní alternativu k něčemu, co funguje výborně?“
Euro zůstává sekundární téma
Ohledně přijetí eura zůstává Hampl skeptický, i když připouští, že velká inflace let 2022-2023 byla „velkým zásahem do víry, že to zvládneme lépe než ostatní“. Česko mělo totiž vyšší průměrnou inflaci než zbytek Evropské unie.
„Jsme schopni stabilizovat se měnově vlastními prostředky, což jsme v minulosti opakovaně prokázali,“ obhajuje zachování koruny. Upozorňuje na paradox: „Euro typicky chtějí země, které se nejsou schopny stabilizovat samy a které byste do toho klubu ani nechtěl přijmout. Naopak nechtějí ho země, které byste tam rád chtěl přijmout.“
Pro ilustraci uvádí příklady Švédska a Dánska, které také používají korunu a do eurozóny se nehrnou. „Čím méně jste zodpovědný, tím více chcete euro, ale tím méně byste tam měl být. Čím více jste zodpovědný, tím méně euro potřebujete, ale tím více by vás ten klub chtěl přijmout.“
Schengen důležitější než euro
Pro současnou situaci Česka považuje Hampl za mnohem důležitější udržet Schengen než řešit euro. „Postupná destrukce Schengenu, kterou vidíme všude v Evropě, je pro nás bolestnější než téma eura,“ varuje.
Poukazuje na to, že se porušují pravidla Schengenu na německých hranicích, v Rakousku i Holandsku. „Je to nákaza, která se šíří zbytkem Evropy. A nezdá se, že by to bylo nějaké obrovské předvolební téma,“ dodává s obavami.
Změna fokusu EU
Hampl vidí jako základní imperativ pro EU návrat k modelu přinášejícímu růst blahobytu a bezpečí. „Bez těchto dvou B budou všechny tendence, o kterých si říkáme, mnohem nebezpečnější a silnější,“ varuje.
Obává se, že ekonomická nevýkonnost povede k většímu spoléhání se na národní řešení namísto panevropských. „Jsme kmenové kultury, kmenová společenství v EU, nejsme jeden panevropský národ. Větší důvěru máme k vlastním náčelníkům než těm evropským,“ uzavírá své úvahy o budoucnosti evropské integrace.
Podle Hampla by se EU měla více věnovat udržení Schengenu namísto „ptákovin typu dodržování direktiv“ a kontrolování dodavatelů podle ESG pravidel na druhém konci světa.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast.
- Jakou konkrétní regulaci poplatků za platby kartou v EU stanovuje legislativa?
- Jak vypadá digitální měna centrální banky v Číně a čím se liší od kryptoměn?
- Proč je švédská aplikace Swish považována za přelomovou a jak mění společenské návyky?
- Jak by mohla vypadat ústavní ochrana hotovosti a proč ji Hampl nepovažuje za nutnou?
- Jaká historická a kulturní specifika činí Česko výjimečně konzervativní v měnové politice?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
