Málokteré město je tak ekologicky smýšlející jako Berlín. A přesto jeho obyvatelné v nedělním referendu odmítli urychlení zelené tranzice. Německá metropole se tak nestane klimaticky neutrálním městem už v roce 2030, ale bude postupovat stejnou rychlosti jako zbytek země. Německo se zavázalo dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2045, o pět let dříve než Evropská unie.
Výsledky referenda byly těsné. Pouhých dvacet tisíc hlasů nakonec rozhodlo o tom, že Berlín neuspíší přechod na klimaticky neutrální město. Podstatnou roli v rozhodnutí obyvatel hrály nepochybně odhadované náklady 110 miliard eur (2,65 bilionu korun). Tolik by měla stát přeměna všech budov v Berlíně, dopravy a vytápění na bezemisní.
Každý desátý Berlíňan nezvládá své finanční závazky
Zadlužení versus nutné ekologické investice jsou velkým tématem dnešního Německa. A předmětem bojů na vládní půdě. Deficit hospodaření berlínského Senátu se blíží 70 miliardám eur (1,7 bilionu Kč) a nutné investice by toto zadlužení zásadně prohloubily.
Česká představa bohatých Němců poněkud zaostává za realitou. Kvůli rostoucím nákladům na bydlení, energii, potraviny a také další produkty a služby vinou osmiprocentní inflace je bezmála každý desátý obyvatel metropole předlužen a nezvládá své finanční závazky.
Německá spolková vláda letos vyčlenila do dubna 2024 na zastropování cen energií 300 miliard eur, tedy v přepočtu 7,2 bilionu korun (dokázala je snížit přibližně na úroveň českou s ještě nižšími cenami pro německý průmysl). Nicméně i tak v zemi roste hospodářské napětí.
Energiewende – s dostatkem energie Schluss?
Neexistuje rychlá, snadná, levná a škálovatelná alternativa, jak eliminovat využívání fosilních paliv bez vážných dopadů na lidi a průmysl. Současné rozdělení primární energie a také prognóza americké vládní Agentury pro informace v energetice (EIA) ukazují, že Energiewende, tak jak byla navržena, není reálná.
Podle veřejných zdrojů Německo v roce 2022 zvýšilo podíl tzv. čistých zdrojů energie hlavně ze slunce a větru téměř na polovinu. Pozor. Tyto údaje se týkají pouze elektroenergetiky. Ta má ovšem na spotřebě primárních zdrojů energie v Německu a shodně také ve světě podíl pouhých 17 procent, 83 procenta světové spotřeby energie včetně té německé kryje ropa, zemní plyn a uhlí.
Snadno si dopočítáme, jak velká elektrifikace Evropy musí nastat, abychom se přiblížili k nulovým emisím (aktuálně jich Evropa produkuje osm procent). Proto se na půdě evropských vlád a energetických výborů připravují scénáře pro možný blackout. Včetně Česka. U nás má podle propočtu ČEPSu nastat v příštích letech dokonce s vysokou pravděpodobností sto dní v roce, nezmění-li se dosavadní vývoj situace.
Možná je negativní výsledek berlínského referenda první varovný signál evropských voličů. Příští rok si ve všech státech EU zvolí nových více než sedm set poslanců Evropského parlamentu, kteří pak zvolí nové složení Evropské komise. Zůstane v obou klíčových orgánech jako dosud silná levicově-zelená frakce? Toť otázka nejen s ohledem na velké energetické a sociálně-ekonomické problémy ve většině zemí EU.
Autor: Alena Burešová
