Digitalizace jako nekonečný proces

Foto zdroj: Focuson.cz
Byznys Lidé 07. 06. 2022

Digitalizace jako nekonečný proces

Když vidíme, jak rychle se vyvíjí software a technologie, tak digitalizovat musíme průběžně. Není to ale všelék na firemní procesy, říká Tomáš Buřival, vedoucí oddělení automatizace ve společnosti Fermat. 

Co znamená digitalizace průmyslu? 

V posledních letech jsme si zvykli objednat pizzu nebo knihu přes internet. Zvykli jsme si zvolit, kdy nám to přijde domů. Stejný proces očekáváme v průmyslu. Také bychom si vše chtěli prohlídnout v mobilním telefonu a podrobně sledovat výrobní proces celé firmy. A když je například problém, tak o tom chceme vědět ihned. Aby se čas reakce na nějakou událost významně zkrátil. 

Jak probíhá digitalizace v průmyslové výrobě?

Digitalizace má několik úrovní. Je to digitalizace naší výroby, tzn. já mám výrobu a digitalizuji proces a sleduji výrobu. Poté mám výrobky, které vyvážíme po celém světě. Proto chceme být neustále ve spojení, abychom věděli, co se s ním děje, co náš zákazník dělá, jestli nemá problém. Aby on nevolal nám, ale abychom zavolali my, že má nebo potenciálně může mít technický problém, na který je potřeba se zaměřit a připravit tak, aby se minimalizovaly výpadky výroby. My mu pak včas můžeme dodat náhradní díly. Případně si je může objednat online a nečekat, až mu někdo pošle nabídku. Dále abychom se online podívali, jestli máme díly na skladě. Chci to vidět, i když nejsem ve firmě. Chci mít přístup k těmto datům.

Jak dlouho může digitalizace firmy trvat?

Já si myslím, že je to nekonečný proces. Když vidíme, jak se vyvíjí software, jak se vyvíjí technologie, tak v podstatě digitalizovat musíme průběžně. Softwary se vyvíjí, technologické možnosti se vyvíjí, proto je proces nekonečný. Samozřejmě padne otázka, jestli vůbec musíme digitalizovat? To bych si troufl tvrdit, že nám jiná cesta nezbývá.

Digitalizace se tedy nevyhne žádné firmě? Nebo existuje oblast, kde víte, že to nemá smysl?

Samozřejmě digitalizace není všelék na firemní procesy. Ty musí být nastaveny v malé firmě, středně velké firmě. Já osobně si troufám tvrdit, že například velké firmy jako automobilky jsou digitálně poměrně vyspělé a fungují. My střední firmy se od nich můžeme učit a můžeme používat jejich cestičky, které už prošlapaly. Nevím, jestli digitalizace má smysl pro firmu s pěti lidmi, protože tam je tok informací jednoduchý. Pokud ale budeme mít sto a více lidí, tak už není jediný člověk, který by věděl vše. Je tedy potřeba nastavit systém, který bude hlídat, předvídat problémy. 

Když firma přemýšlí o digitalizaci, kolik je to bude stát? A co proto musí udělat?

To je velká výzva, protože firmy z tradičního strojírenského odvětví, mezi které částečně taky spadáme, nemají vlastní IT odborníky. Mají externisty a na trhu je nedostatek takových lidí. Je potřeba se včas připravovat, přemýšlet o tom a diskutovat možnosti. Přemýšlet, zda potřebuji přenášet data z výroby na cloud, a mít je dostupná pro případ, že nastane porucha počítače. Zda chci, aby konstruktéři viděli do výroby, měli zpětnou vazbu. Myslím si, že pro firmy to bude velká výzva, protože IT odborníci velmi dobře rozumí počítačovému prostředí, ale neví přesně, co výroba potřebuje. My aktuálně hledáme lidi, kteří budou schopni propojit výrobu a výrobní proces s počítačovým světem a vytvořit efektivní most pro informace, aby se přenášely ty správné a hodnotné. 

Jak ovlivnila nebo ovlivňuje váš byznys pandemie? 

Probíhalo to různými fázemi. První fáze byla, že se vše najednou zastavilo. Byla to trošku hysterie, která se potom uklidnila. Já si myslím, že lidé se postupně přepnuli do digitální roviny, jelikož sentiment fungovat normálně byl ohromný. My už v té době před dvěma lety, kdy začala pandemie, tak jsme měli nástroje jako Google Meet, Facetime. Nástroje, abychom efektivně komunikovali na dálku. Tudíž lidem, kteří s nimi nebyli sžití, nezbývalo nic jiného než je začít používat. 

Do online prostředí se přenesl i prodej a nákup, lze vůbec prodat přes e-shop takto velký stroj?

Velký stroj se neprodává přes e-shop. V první řadě musí být nějaká potřeba. My máme tu výhodu, že dodáváme stroje výrobcům, kteří vyrábějí například komponenty pro elektrárny. Ať jsou to jaderné, vodní, nebo větrné elektrárny. Je to v podstatě kritická infrastruktura, která nejde úplně zastavit a je často naplánovaná nějakou dobu dopředu. Když potřebují obrábět na takovém stroji, tak ho potřebují koupit a hledají možnosti. V době pandemie měli všichni možnosti v podstatě stejné. Řešilo se to tak, jak šlo. Rozdílná byla situace v Evropě, kde jsme nemohli cestovat mnohdy ani přes jednotlivé státy. Jiná byla situace na trhu v Americe, kde restrikce nebyly tak silné, to znamená, že naši obchodní zástupci v Americe mohli cestovat, tudíž to nějakým způsobem fungovalo. Často se lidé znají, mají vybudované osobní kontakty, důvěru, a to napomáhá tomu, aby se v takové těžké době dalo fungovat.

Součástí propagace, networkingu a získávání nových zakázek jsou nejrůznější typy veletrhů. Jak to vidíte, vrátí se zpátky, jak byly před pandemií, nebo se zcela přesunou do online prostředí? 

To je otázka, kterou si často také kladu. Samozřejmě není to jen covidem. Je to částečně i větší propojeností. My jsme se jako Česká republika poměrně dobře zapojili do Evropské unie. Já si myslím, že některé tuzemské veletrhy už možná nebudou tak důležité nebo nebudou přitahovat takový zájem lidí. Protože můžou bez problémů cestovat třeba do Milána na daleko větší veletrh, kde toho uvidí víc. Dneska už se neomezujeme na nákup, prodej zařízení v rámci České republiky, protože můžeme prodávat v podstatě kdekoliv bez jakýchkoliv omezení. Myslím si, že velké veletrhy zůstanou, jelikož sociální kontakt mezi lidmi bude vždy důležitý. 

Jste průmyslová firma a vstoupili jste do Asociace pro aplikovaný vývoj v IT. Jak to spolu souvisí, proč tam jste? 

Ono to spolu nesouviselo před 50 nebo 100 lety, ale dnes to spolu souvisí.  Přirovnal bych to například k autu. Auto se vyvíjí a představte si auto bez elektroniky. To by určitě nikdo dnes nepovažoval za sofistikovaný výrobek. Stroje jsou dnes protkané celou řadou senzorů, jsou nabité elektronikou, propojené do počítačových sítí. Já se můžu dívat tady odsud, jak mi obrábí stroj na druhém konci světa. Reálně máme naše výrobky propojené a sledujeme, v jaké jsou kondici, kolik mají provozních hodin. Podobně, jak bychom sledovali u automobilu. 

Do Česka proudí zhruba 28 miliard na digitalizaci v rámci národního plánu obnovy, jak by podle vás měly být takové peníze rozprostřeny? 

Zní to jako velká suma, ale pokud to rozdělíme mezi subjekty v poměrně průmyslové zemi, tak je pořád potřeba velká invence od firem. Firmy se musí chtít podílet a musí do toho vložit vlastní prostředky. Proto bych řekl rozdělit to asi firmám, které mají potenciál digitalizovat, chtějí digitalizovat, jsou ochotny na tom pracovat a jsou progresivní. 

Autor: redakce

FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.

Další články