Spalovna Malešice je technologicky vyspělý kolos, který každoročně zpracuje stovky tisíc tun odpadu. Přesto o ní veřejnost překvapivě moc neví. Její ředitel, Aleš Bláha, v pořadu Městověda otevřeně mluví o tom, jak se z výtopny stala moderní kogenerační jednotka, proč výhřevnost odpadu roste, jaké kovy tahají ze škváry a proč dnes 80 tisíc tun zbytkového materiálu využívají na stavbách. A taky o tom, proč by se spalovna mohla stát novou pražskou dominantou. Pořadem provází Tomáš Hudeček, bývalý pražský primátor.
Aleš Bláha má za sebou unikátní profesní dráhu – z Česka emigroval po maturitě v roce 1982, vystudoval chemické inženýrství v Norimberku a dvacet let se podílel na výstavbě a provozu spaloven v Německu. „Byl jsem v týmu, který stavěl pro Norimberk novou spalovnu. Získal jsem kontakty, znalosti, a to se mi tady hodilo, když mě v roce 2006 povolali jako šéfa pražské spalovny,“ popisuje.
V čele pražské spalovny stojí už 19 let. Za tu dobu proměnil zařízení z výtopny na moderní kogenerační zdroj tepla a elektřiny. „Dodávali jsme tehdy jen páru do sítě. Dneska jsme plnohodnotná teplárna a elektrárna v jednom,“ říká. Spalovna je součástí Pražských služeb, které vedle ní provozují ještě úklid komunikací a svoz a recyklaci odpadu.
Denně 1 100 tun odpadu. Výkon i za víkendových úklidů
Spalovna zpracuje ročně kolem 400 tisíc tun odpadu, tedy v průměru 1 100 tun denně. „Běžíme 355 dní v roce. O víkendu svezeme třeba 300 tun, ale pondělí a úterý bývá špička, kdy přivezou až 1 800 tun,“ říká Bláha. Výjimku tvoří pouze desetidenní odstávka kvůli servisům a revizím.
Do spalovny putuje nejen směsný komunální odpad z černých popelnic, ale i odpad od živnostníků. „Není to tak, že bychom vozili odpad z Moravy. Většina odpadu je pražského původu,“ dodává. Vysoký výkon zařízení umožňuje fungovat v režimu 24/7, a navíc dosahovat stabilní efektivity spalování.
Energie pro město: teplo pro domácnosti, elektřina pro síť
Díky modernizaci spalovna dodává elektřinu i teplo. „Vyrobíme přes 100 000 MWh ročně, z toho asi 80 000 MWh jde do veřejné sítě, 25 000 MWh spotřebujeme přímo ve spalovně,“ upřesňuje Bláha. Teplo je distribuováno do domácností i podniků – například do provozů Coca-Coly a Laktosu, kde se používá jako technologická pára.
Zařízení se proměnilo díky investicím v letech 2007–2011, kdy proběhla instalace dioxinového a následně denoxového reaktoru. „Přidali jsme i rekuperaci tepla ze spalin, čímž jsme zvýšili účinnost zařízení o zhruba 10 %,“ říká. Všechny procesy probíhají automatizovaně, s dohledem operátorů a on-line monitoringem emisí.
Škvára jako surovina. 80 000 tun s hodnotou
Zbytkem po spalování je škvára – ročně jí vznikne kolem 80 000 tun, tedy zhruba 20 % vstupní hmotnosti odpadu. „Dřív to bylo až 25 %, ale jak ubývá inertního materiálu a přibývá plastů, je jí méně,“ vysvětluje ředitel. Obsahuje železné i neželezné kovy – 8 000 tun železa a 2 000 tun barevných kovů ročně.
„Ekonomicky mají železa a neželeza podobnou hodnotu – barevné kovy jsou sice objemově menší, ale cennější,“ říká. Tyto materiály jsou vytěženy pomocí magnetů a vířivých proudů a následně prodány jako druhotná surovina.
Vedle toho se škvára využívá jako náhrada za štěrkodrť ve stavebnictví. „Postavili jsme parkoviště pro sto aut, spotřebovali jsme na to 700 tun škváry. Stavební firmy to chtějí – má lepší vlastnosti než štěrk a šetří náklady i CO₂,“ popisuje Bláha. Inspirací jsou Nizozemsko a Dánsko, kde se tento přístup používá běžně.
Čistý provoz, minimální emise. Spalovna se „vejde“ do města
Mnoho lidí má kvůli spalovnám obavy ohledně emisí. Podle Aleše Bláhy jsou ale hodnoty pod 5 % limitů, a to včetně NOx, jejichž množství činí 350 kg denně. „Praha jich ale vyprodukuje z dopravy asi 20 tun denně, takže spalovna dělá jen asi 2 %,“ zdůrazňuje.
Filtrace probíhá v několika fázích, včetně katalytického čištění, dvoufázového praní a rukávových filtrů. „Díky filtrům zachytíme i mikročástice a mikroplasty. Ve výsledku je náš provoz srovnatelný se spalovnami v Mnichově nebo Vídni,“ uvádí.
Emisní data jsou zveřejňována denně na webu spalovny. Kontrolu provádí pravidelně Ministerstvo životního prostředí i Česká inspekce životního prostředí. „Emise jsou měřeny nepřetržitě, a počítač, který je zaznamenává, je zapečetěný,“ dodává.
Zabezpečení a opatření
Vstupní odpad do pražské spalovny Malešice prochází přísnou kontrolou na radioaktivitu. Každé auto projíždí speciální branou, která dokáže zachytit i stopová množství radioaktivních látek – například plenu od dítěte, které bylo na vyšetření s použitím radionuklidu. Pokud systém přítomnost radioaktivity detekuje, celý náklad je okamžitě odstaven a řeší se podle zvláštního havarijního postupu. Tato opatření zajišťují maximální bezpečnost jak pro zaměstnance, tak pro okolí zařízení.
Ocelové město: může být spalovna krásná?
Technologie uvnitř spalovny je moderní. Vzhled budovy tomu ale zatím neodpovídá. „Zvenčí to pořád vypadá jako něco mezi Černobylem a elektrárnou z osmdesátých let,“ přiznává ředitel. Odhady na rekonstrukci fasády se pohybují mezi 100 a 200 miliony korun.
Jsou připraveny dva návrhy – jeden střídmější, druhý výrazně inspirovaný legendou o Golemovi. „Rekonstrukce by mohla udělat ze spalovny symbol. Ve Vídni se po zásahu Hundertwassera stal objekt turistickou atrakcí,“ říká Bláha. Upozorňuje na to, že do spalovny pravidelně jezdí exkurze i zahraniční delegace.
Vize do budoucna tak není jen technologická, ale i architektonická. „Zachovat technologii, ale obalit ji něčím, co bude důstojné. Estetické. Možná i odvážné,“ uzavírá.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak spalovna rozezná radioaktivní odpad a co se děje, když detekuje stopu po nukleárním vyšetření?
- Co se stane, když do spalovny dorazí tlaková lahev a exploduje přímo v kotli?
- Proč je pro Pražany ekologičtější házet kelímky od jogurtu do černé popelnice místo žluté?
- Kolik energie by ušetřilo, kdybychom místo štěrku používali škváru a proč to už dnes dělají Dánové?
- Proč emise z pražské dopravy zásadně převyšují výstup spalovny – a proč ani snížení NOx pod 40 mg/m³ nemusí být ekologicky výhodné?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
