Česká ekonomika a průmysl jsou na tom o něco lépe, než jsme se ještě před půl rokem obávali, přesto není situace zdaleka optimální. Odvětví svírají strukturální limity, které nejsou otázkou jednorázového výkyvu. Jejich vyřešení nebo alespoň zmírnění je pro celkovou stabilitu naší ekonomiky klíčové. Firmy si při problémech musí říct o pomoc včas.
Většina ekonomických zpráv, které si dnes můžeme přečíst, komentuje vývoj hrubého domácího produktu. Prognózy se radují, že nedojde k jeho poklesu. Ano, účetně by nemělo. Podle Analýzy českého průmyslu 2023 by se měly v tomto roce tržby průmyslových firem, lakmusovém papírku české ekonomiky, zvýšit o dvě procenta. Za pozitivní zprávou se však skrývá mnoho ale.
České firmy ve výprodeji
Tržby by se měly zvyšovat velkým firmám (často nadnárodním korporacím se svou pro Českou republiku ne příliš přátelskou dividendovou politikou), malé a střední společnosti, stabilizátor ekonomiky, očekávají nulu. Při dvouciferné výši inflace, která podle předpovědí České bankovní asociace letos ještě neklesne na jednocifernou úroveň. I z tohoto důvodu očekávají odborníci rozprodej českého vlastnictví.
„Lze předpokládat, že rodinné firmy, které byly založeny v devadesátých letech, budou v následujících letech usilovat o institucionalizaci či odkup, a to především s ohledem na vzrůstající náklady, regulatorní nároky a absenci nástupnictví ve vedení těchto společností,“ říká Jakub Lichnovský, partner naší druhé největší právní kanceláře PRK Partners. A první vlaštovky v podobě Meopty nebo Zetoru jim dávají za pravdu.
Nebude z čeho zaplatit daně
Náklady na většinu dodávek komponent a materiálů již přestaly růst (potvrzuje 76 procent ředitelů průmyslových firem), ustálily se však na úrovni vyšší, než na které jsou nastaveny jejich tradiční marže. Při snahách vyjednat u svých zákazníků zvýšení ceny české firmy velmi často narazí.
Přičteme-li k tomu tlak na růst mezd a rostoucí finanční náklady způsobené nebývale silnou korunou a drahými úvěry, dostaneme předpokládaný pokles zisku o šest procent. Malé a střední podniky se připravují na snížení své ziskovosti o desetinu. V době, kdy vláda musí řešit zvýšení daní kvůli zachování stability veřejných financí, kterou narušil i daňový výpadek způsobený poklesem korporátních zisků za minulý rok.
„Čeká nás negativní vývoj ziskovosti o mnoho desítek procent vlivem vysokých nákladů, nedostatku zakázek a klesajících prodejních cen,“ uvádí Roman Senecký, generální ředitel Mondi Group. „Tržby naší firmy budou o třetinu nižší oproti minulému roku, zakázek budeme mít polovinu. Naše firma se připravuje na významnou ztrátu,“ přiznává Jiří Kozák, ředitel firmy Cedima. I strojírenskou firmu Anaj čeká těžký rok: „Výše obratu nám zůstala stejná, se ziskem jsme na třetině,“ uvádí její ředitel Vavřinec Pečinka.
Mzdově-inflační spirála
Že nedostatek kvalitních pracovníků limitoval růst průmyslových firem v době konjunktury, tomu se nikdo nedivil. Ale že bude tento faktor uváděn jako největší překážka dalšího rozvoje i po sérii krizí, to klade ještě větší urgenci na řešení tohoto již dvacet let starého problému. K čemu nedostatek lidí v praxi vede? Ke vzniku mzdově-inflační spirály na úrovni ekonomiky. Na firemní úrovni nahrává propadu do červených čísel.
Firmy se bojí ztráty svých talentů, a tak při trvající dvouciferné inflaci musí svým zaměstnancům přidat. Průměrný růst mezd ve výši osmi procent v posledních dvou letech je přitom víceméně stejný jako v době konjunktury. A zdaleka mu neodpovídá růst produktivity práce, která činí pouhá dvě procenta.
„Letos jsme navýšili personální náklady o desetinu při stejné produktivitě. Byla to nutnost pro udržení pracovníků,“ komentuje Vladimír Grunt, ředitel firmy LARM.
Již nyní mají průmyslové firmy velké potíže promítnout vyšší náklady do ceny svých výrobků. Lze tedy předpokládat, že vyšší mzdy ponesou z velké části na svém hrbu. Nižší disponibilní finance rovná se nižší investice do inovací, což se v koncovém důsledku projeví ve ztrátě konkurenceschopnosti a zakázek. A to už se děje (potvrzuje většina průmyslových firem).
Při problémech je třeba říct si o pomoc včas
Problémy jsou komplexní a jejich řešení nejde shrnout do jednoho odstavce. Navíc, pro každou firmu je třeba udělat něco jiného. To nejdůležitější – říct si o pomoc včas – však platí pro všechny. Není třeba nechat problémy uzrát až do červenajících se výkazů. Profesionální krizoví manažeři nebo poradci jsou vázáni mlčenlivostí, firmy se při výběru toho správného proto nemusí bát ztráty reputace a zákazníků.
Autor: Alena Burešová
