Drahé potraviny? Chyba vlády, přesto jsou u nás šesté nejlevnější v Evropě

Česká ekonomika žije stále v covidových číslech. Inflace sice klesá, ale lidé o tom neví. „Otevřme Česko zahraničí, podpořme menší potravináře, a tím snížíme ceny,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Potravinářství čelí těžkým výzvám spojeným s vysokými náklady, především v oblasti energií. Každé zvýšení cen se propíše do finální ceny produktů. „V minulosti byly energetické náklady pro potravináře 2 % z celých nákladů, teď je to 8. Zdražování nebude, pokud pan ministr vyřeší ceny energií,“ říká Prouza.

Úlevu by mohla přinést podpora pro malé místní farmáře a zemědělce. Nabízí se i varianta dovozu potravin ze zahraničí. „Podporu dostával pouze potravinářský průmysl, obchody ne. To je rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, který před třemi týdny oznámil, že zdražení bude mít dopad na ceny. Je to problém politiků, kteří se před ním snažili zavírat oči,“ vysvětluje Prouza.

Za zdražování mohou agrobaroni

Oznámení Energetického regulačního úřadu, které upozorňovalo na zvýšení regulovaných cen energií, vyvolalo rozsáhlou debatu v českých médiích. Velcí potravinářští výrobci a další firmy varovali před očekávaným nárůstem nákladů, které se projeví jako zvýšení cen výrobků. Jak se k tomu postavila vláda?

Kvůli 10% zdražení se diskutuje o možné kartelové dohodě. „Tento argument jsem zachytil u politiků, kteří se chtějí zbavit zodpovědnosti. Debata běžela tři týdny v řadě médií. Nebyla to žádná tajná informace. Během jednání s ministrem Výborným jsme říkali, ať se připraví na to, že na jednu stranu tu bude zlevňování kvůli nižšímu DPH, ale proti tomu řada českých dodavatelů posílá nové ceníky, které jsou výrazně vyšší, právě kvůli cenám energií. Říkali jsme, ať s tím něco dělá. Ministr Výborný s tím pracoval tak, že vylezl před kamery a řekl, že obchody budou zdražovat,“ dodává Prouza.

Trh se rozděluje podle komodit. Tou první jsou věci, které se dají dovážet do českých obchodů. „Mezi ně patří máslo nebo vejce. Tam vidíte, že od ledna je máslo levnější o 20 a vajíčka o 16 %. Funguje tu konkurence, protože není úplně složité sáhnout si pro zboží po celé Evropě,“ vysvětluje Prouza.

„V Česku nám chybí více dodavatelů. Třeba v Polsku můžete vybírat mezi pěti velkými dodavateli, kteří mezi sebou bojují,“ upozorňuje Prouza.

České cukrovary mají nejvyšší zisky

Problém vzniká například v případě pečiva, které vyžaduje čerstvost, a proto není dováženo ze zahraničí. „Pak jsou tu potraviny, které jsou relativně levné a těžké. U nich jsou náklady na dopravu obrovské. Třeba v případě cukru náklady na logistiku seberou to, o kolik ho můžete koupit levněji ze zahraničí,“ vysvětluje principy fungování cen Prouza.

V Česku chybí střední zemědělci. Právě ty by měla vláda podporovat v boji proti agroholdingům – to se ale podle Prouzy neděje. „Druhá věc, která hraje obrovskou roli, je DPH. Podívejte se na DPH u potravin. V Česku je zatím 15 % a bude 12, v Polsku je 0 % – to je teda extrém. Když se ale podíváme na Německo, tam je to 7 %. U Rakouska a Slovenska 10. Když si vzpomenete na nákup premiéra Fialy, tak říkal, že rozdíl byl asi 50 korun na nákupu. Z těch 50 korun dělala 35 korun právě nižší sazba DPH v Německu,“ dodává Prouza. 

„Všechno má nějaké důsledky a politik by měl mít dostatek odvahy, aby si obhájil své rozhodnutí. To my tady úplně nevidíme. Když u nás ministr zemědělství hlasuje pro zvyšování cen energií, hlasuje pro konsolidační balíček, a pak říká: ‚Ano, my jsme sice firmám zvýšili náklady, ale oni si to nesmí promítnout do cen‘,“ stěžuje si Prouza.

Pokud se vracíme do normálu, lidi to neví 

V Česku máme levnější potraviny než v Německu, přitom ale třetinové platy. Jak je to vůbec možné? Podle Prouzy má Česko šesté nejlevnější potraviny v Evropě – hned po Polsku – a druhé nejlevnější v regionu. „Řada potravin výrazně zlevňovala. Dnešní inflace – pokud pominu ceny energií – je 4,3 %. Téměř se vracíme do normálu, nikdo to ale lidem neříká. Když se Česká národní banka ptá lidí, jaká je podle nich inflace,  říkají, že je 27 %. Doopravdy je ale 4 %,“ tvrdí Prouza.

Řetězce investují do obnovy, ta jim šetří peníze

„Osm velkých řetězců mělo dohromady v součtu nižší ziskovost než v předchozích pěti letech. Že jeden z nich vystřelil nahoru, je ale z velké části dáno tím, že výrazně investoval do provozních nákladů. Vyměnil chladicí zařízení, na pronájmech a ve skladech obměnil osvětlení. Nárůst zisku tam byl primárně díky velkým úsporám nákladů,“ dodává Prouza.

Jaké je podle Prouzy finální řešení? „Stačilo by zrušit zbytečnou byrokracii, která český byznys dusí výrazně více než v řadě jiných zemí. Proto se i restart Česka po covidu stále nekoná. Jsme jediná ekonomika v Evropě, která je na tom dneska hůř než před pandemií. Všechny ostatní země už jsou dávno nad covidovými čísly. Konkurence jim funguje, zatímco tady stát stále blokuje dovozy potravin ze zahraničí. Kdyby se dotáhly tyto problémy, tak na tom budeme výrazně líp,“ uzavírá rozhovor Prouza.