FOCUS ON: Pláničkova metoda aneb „chytré“ zemědělství v Čechách

Foto zdroj: Focuson.cz
Rozhovory Technologie 08. 09. 2021

FOCUS ON: Pláničkova metoda aneb „chytré“ zemědělství v Čechách

Digitální zemědělství je v České republice pořád ještě v plenkách. Co si pod tímto pojmem představit a jaký je důvod stále malého podílu moderních farem, vysvětluje Tomáš Hrůša, spolumajitel firmy AGRO-partner.

Praktiky chytrého zemědělství zná česká populace i díky dnes už ikonické komedii Zdeňka Trošky Slunce, seno…, kde mladý úspěšný student Šimon Plánička experimentuje na hoštických krávách – za zvuku hudby krávy dojí lépe a víc. V reálném světě je tohle ale pouze špička pomyslného ledovce a dnes je v oboru běžná i částečná robotizace. Kde jsou hranice moderních technologií v zemědělství?

„Robotika v zemědělství, tedy aspoň v chovu skotu, je poměrně osvědčené důmyslné zařízení, do nějž výrobci investovali mnoho miliard, a je to velký světový byznys, není to tedy úplně stejné (jako Slunce, seno…, pozn. redakce),“ vysvětluje Hrůša. „Spočívá to zejména v efektivitě celé farmy, schválně nechci říkat, že přebírá lidskou práci, protože o tom to není. Systém je daleko efektivnější – souvisí to se zdravím zvířat, efektivitou krmení, takže jde o komplexní věc. Dávno neprodáváme jen dojící roboty, ale nabízíme komplexní systém,“ dodává.

Generační rozdíly digitální zemědělství netrápí

Ať už šlo o rychlý nástup chytrých telefonů, sociálních sítí, nebo i streamovacích služeb, při adaptování na nové technologie a moderní platformy už od počátku nového milénia řešíme neustále tu stejnou otázku: Zvládnou se ji naučit i naše babičky a dědečkové? Stejné pravidlo platí i pro podnikání – obzvláště v „tradičních“ segmentech, jako právě probírané zemědělství.

„Mladší k tomu mají samozřejmě bližší vztah, protože je jim tento svět přirozenější. Nemůžu vůbec říct, že starších se to netýká nebo že o to nemají zájem. Skoro by se dalo říct, že je to naopak – starší vidí ten směr, a pokud budou chtít farmu někam předávat, tak ne s těmi staršími technologiemi,“ komentuje Hrůša.

Jak zvednout zisk?

Velká část komerčního světa má možnost určovat si ceny za své služby a produkty. Důvod je jasný, nabízíme-li nějakou přidanou hodnotu či jsme si jisti svou kvalitou, můžeme jít s cenou nahoru. Tento „luxus“ se ale například zemědělství ne vždy týká. Konkrétně u mléka to tak podle Hrůši není a je to poměrně ojedinělý jev.

„Zajímavé na tomto byznysu je, že farmáři nemají možnost měnit cenu mléka, jako jejich hlavní komodity – to jim určují odběratelé. Mají tak malý manévrovací prostor, můžou maximálně finalizovat produkt, což se občas děje, ale jádro podnikání se pohybuje v daných cenách. Jediné, co mohou ovlivnit, jsou produkční ceny, a pokud se bavíme o efektivitě, to je přesně to, co potřebují, aby dosahovali zisku, a tak si mohli dovolit další rozvoj,“ tvrdí Hrůša.

Autor: redakce

FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.

Další články