V době, kdy konflikt mezi Izraelem a Hamásem eskaluje již několikátý týden, varují Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka před rostoucími cenami ropy a inflačními tlaky, které ohrožují světovou ekonomiku. Obě instituce přitom počítají s ekonomickým růstem v ČR v roce 2024 okolo 2,3 %, říká Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital.
Nabídkové šoky v podobě pandemie nemoci covid-19 a války na Ukrajině přinutily světové centrální banky včetně domácí ČNB k nejvyššímu růstu sazeb od 70. let, kdy byl svět zasažen „ropnými“ šoky a bojoval rovněž s vysokou inflací.
V poslední době data ukazovala na to, že máme již z pohledu růstu cenové hladiny to nejhorší za sebou. Inflace v domácí ekonomice zpomaluje už osmý měsíc v řadě, zářijových 6,9 % je nejnižší hodnotou od prosince 2021. Nynější krize okolo letité nevraživosti mezi Palestinci a Izraelem může znovu roztočit inflační kola a znejistit naši měnovou autoritu.
Podle reportu Goldman Sachs z konce září by měla ropa vystoupat směrem k 100 dolarům za barel v roce 2024. S tím, že tento report byl zveřejněn před útokem Hamásu na Izrael.
Současné odhady hovoří o tom, že případné vyhrocení situace a zapojení Íránu do tohoto konfliktu by pravděpodobně vedlo k cenám až 130-150 dolarů za barel ropy Brent (severomořský benchmark cen). To by se okamžitě projevilo na cenách benzínu, v ČR by to znamenalo ceny kolem 60–70 korun za litr Naturalu 95.
Všichni si dokážeme představit, jak rychlé by to znamenalo zdražování zboží v obchodech a ohrožení zlepšující se poptávky. ČNB by rovněž musela reagovat a přehodnotit svůj plán se snižováním sazeb z rekordních úrovní 7 %. Bankovní rada na svém listopadovém zasedání v tomto směru bude muset být velmi opatrná, aby případné první snížení příliš neuspěchala.
