Naše armáda je bojeschopná. Je však otázkou, jakou roli bychom v konfliktu s Ruskem měli, říká Mazal

Foto zdroj: Focuson.cz
Technologie 31. 01. 2022

Naše armáda je bojeschopná. Je však otázkou, jakou roli bychom v konfliktu s Ruskem měli, říká Mazal

Hrozí válka, nebo ne? Na tuto otázku nezná odpověď nikdo a samotné spekulace vzbuzují ve společnosti nepříjemné pocity. Není se čemu divit, jelikož jedno je podle Jana Mazala, vedoucího Katedry vojenské robotiky Univerzity obrany, jisté. S vyspělostí dnešních zbraní a technologií, kdy místo vojáků budou zastávat důležité role IT specialisté, by byl další velký konflikt devastační.

Naše armáda je součástí Severoatlantické aliance (NATO), předpokládá se proto, že v případě vzniku jakéhokoli konfliktu by působila v její sestavě. Jak na tom ale samotná armáda NATO, když vezmeme v potaz kontext událostí posledních dnů, v porovnání s Ruskem je?

„NATO by dle spekulací mělo mít nad Ruskem početně navrch. Musíme si však uvědomit, že spousta jejích armád není momentálně v ideální kondici a USA se soustředilo na konflikty na Středním východě, což odvedlo pozornost od strategických technologických směrů, které by měly rozvíjet. Rusko naopak disponuje zbraněmi, vůči kterým buďto není, nebo je velmi obtížná obrana – například hypersonické střely,“ říká plukovník Mazal.

Jak by do potenciálního konfliktu přispěla česká armáda?

Česká armáda je dlouhodobě podfinancovaná a potýká se s několikasetmiliardovým vnitřním dluhem. Technologie, kterými nyní disponuje, jsou proto mixem moderních zbraní a zbraní pocházejících z osmdesátých let minulého století. Je tedy jasné, že by náš technologický arzenál nebyl přehlídkou moderních zbraňových systémů, které můžeme vídat na současných zbrojních veletrzích.

„Nicméně po stránce personálu si myslím, že je česká armáda připravena dobře, a je tedy otázkou, v jakém postavení se vyskytne celé NATO a jak bychom byli v tomto celém konfliktu angažováni my. Naše armáda je však zcela jistě bojeschopná, je dobře připravena a s problémy, se kterými se potýká, se potýkají i jiné armády NATO,“ komentuje Mazal.

Zcela nová podoba konfliktu

Celkem jistě však budou budoucí potenciální konflikty výrazně robotizovány a automatizovány. NATO se dokonce v rámci svého summitu v roce 2018 vyjádřilo k tomu, že hodlá tuto oblast výrazněji podporovat. Jedná se pro představu o výstavbu inteligentních dronů, které jsou schopny autonomně zasahovat cíle, oblast velení a řízení, kdy podpůrné programy dokážou navrhovat majitelům konkrétní kroky pro to, aby byli v rozhodování co nejefektivnější, nebo například laserové zbraně, nutné pro sestřelování vysokorychlostních cílů.

„Zatím je to vidět v těch taktických úrovních a plnění rutinních úkolů, ale do budoucna bychom se mohli dočkat plně inteligentních autonomních systémů, které by byly schopny převzít úlohu vojáka téměř ve 100 procentech jeho činnosti. Je vidět, že světová technika výrazně pokročila a dosahujeme stavu, kdy vývoj v této oblasti začíná být trochu nepředvídatelný. Můžeme se tedy během několika blízkých let dostat do relativně revoluční doby,“ dodává Jan Mazal.

Autor: redakce

FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.

Další rozhovory