Půl milionu na účtu a 300 Kč měsíčně. Banka dorovná státní příspěvek

Systém penzijního spoření prochází letos velkými změnami. Na co se připravit, ale i na co si dát pozor a čeho se případně dočkáme v budoucnu, s námi ve studiu probírali Jana Petrovská, členka představenstva a ředitelka pro obchod a marketing Penzijní společnosti Komerční banky, a Vladimír Jeřábek, předseda představenstva a výkonný ředitel Penzijní společnosti Komerční banky a zároveň viceprezident Asociace penzijních společností. 

Od letošního července přijdou o státní příspěvek na penzijním spoření ti, co si ukládají měsíčně maximálně 500 korun. Zaznamenali jste už v Penzijní společnosti Komerční banky rostoucí zájem o navýšení této částky? „Přestože Češi mají náturu nechávat věci na poslední chvíli, tak už nyní pozorujeme, že zvedají příspěvek právě nad tuto hranici,“ odpovídá Jeřábek.

„Máme nějaké zkušenosti už z penzijní reformy před více než 10 lety. Tehdy si zhruba 70 % klientů nakonec upravilo svou měsíční platbu tak, aby dostávali státní příspěvek,“ upozorňuje na historický precedent. 

Na důchodce se zapomnělo

Bohužel ze systému vypadávají lidé ve starobním důchodu. Toto rozhodnutí státu Jeřábek kritizuje. „Své sociální a zdravotní potřeby budou lidé řešit i později, klidně po sedmdesátce, a chtěli by si tedy spořit i dále.“

„Rozhodli jsme, že jim budeme garantovat ‚státní příspěvky‘ minimálně do konce roku 2025,“ doplňuje jeho slova Petrovská. „Pokud se nám akce osvědčí a budou pro to vhodné ekonomické podmínky, tak v ní budeme dál pokračovat. Připravili jsme nabídku, kdy starobním důchodcům budeme příspěvky garantovat v případě, že splní dvě podmínky: musí mít u Penzijní společnosti KB na svém penzijním účtu minimálně 500 tisíc korun a budou si dále pravidelně spořit alespoň 300 korun měsíčně. V takovém případě klientům vyplatíme kvartální odměnu, která se rovná státnímu příspěvku.“

2 500 korun po dobu 35 let

Když už si člověk sjedná penzijní spoření, vyvstane otázka, kolik si měsíčně spořit pro pokojný důchod. „Hodně závisí na tom, jaké má každý očekávání, jakou chce mít životní úroveň v postproduktivním věku a jaký majetek si vybudoval – jestli má vlastní byt, dům nebo jiný majetek, zemědělskou půdu, anebo žije v nájmu,“ odpovídá trochu zeširoka Jeřábek.

„Opravdové minimum je tak lehce nad 1 100 korunami,“ předkládá následně konkrétní částku. Vychází přitom i ze statistik nově zakládaných penzijních spoření. Přičteme-li k tomu 1 200 korun jako průměrný příspěvek od zaměstnavatele, dostáváme se na sumu 2 300 korun měsíčně.

„Průměrná doba dožití v důchodu bude pro dnešní padesátníky nějakých 21,5 roku,“ vypočítává Jeřábek.„Když si budu chtít vybírat 10 tisíc měsíčně, potřebuji mít investici v dnešních cenách ve výši 2,5, milionu korun. A když vezmu dnešní průměrnou mzdu, což je 45 tisíc korun, dostanu se k těm 2,5 tisícům korun po cca 35 let.“

V mobilní aplikaci i na pobočce

Změnit si výši měsíčního příspěvku jde dnes už poměrně snadno. Přeci jen je ale třeba si na pár věcí dát pozor. „Vždy je nutné udělat dodatek ke smlouvě,“ upozorňuje Petrovská. „Změna lze provést poměrně jednoduše, těch způsobů je několik. Asi nejoblíbenější a nejmodernější je prostřednictvím digitálních kanálů – mobilní aplikace nebo internetového bankovnictví Komerční banky.“ Samozřejmě ale můžete i „postaru“ zajít na pobočku, zavolat do kontaktního centra nebo se obrátit na externího poradce.

Spolu s minimem pro získání státního příspěvku se u penzijního spoření změnila i částka potřebná pro dosažení maximální podpory. Reagují i na to klienti Penzijní společnosti Komerční banky? „Skupina lidí, kteří si už předtím platili více než 1 700 korun, je nemalá, cca 12 %,“ upozorňuje Jeřábek. „A zhruba dalších 10 000 klientů si v prvním kvartále ze zmiňovaného důvodu upravilo svůj příspěvek.“

„Samozřejmě ti, co si spoří malou částku, do pětistovky, to je hodně málo z pohledu dlouhodobého horizontu,“ obává se Jeřábek, že někteří z klientů mohou nakonec pociťovat zklamání. „Lidé si už naštěstí postupně zvedají vkládané částky. Pomalu nám rostou celkové průměry. Je to ovlivněno třeba také tím, že dnes s námi investují i děti, zákon to umožňuje,“ poukazuje na zajímavou změnu. Když dítěti začnete spořit od narození, prodlužuje se doba vkládání příspěvku klidně i na 60 let – a to se samozřejmě promítne i do výše měsíční částky.

Statní důchod nemusí stačit

Ekonomika se pohybuje v cyklech a lidé by měli být správně informováni o své budoucnosti. „Jedna z klíčových informací je, že první pilíř, kdy platíte sociální pojištění s tím, že vám v budoucnosti stát zaplatí nějaký starobní důchod, se dostal ve výplatním poměru skoro na historicky nejvyšší hodnotu, přes 40 %. A to je neudržitelné,“ má jasno Jeřábek.

„Ze střednědobého i dlouhodobého pohledu ten poměr bude spíše klesat, třeba i na 30 %, a každý si musí odpovědět, jestli mu očekávaná částka bude stačit na pokrytí vlastních potřeb,“ varuje Jeřábek. „Vedle toho lidé mají ještě biliony korun na běžných spořicích účtech. A reálná hodnota těchto peněz klesla o 20 %. Bylo by lepší je proto investovat.“

Nehrozí v budoucnu určitá forma nespravedlnosti, kdy ti zodpovědnější, kteří si dostatečně spoří na penzijním spoření, zadotují důchody těch méně prozíravých? „Nejsem sociolog, demograf ani politik, to jsou otázky spíše na tyto skupiny,“ odpovídá nejdřív upřímně Jeřábek. Ale i tak se k některým věcem ze své pozice vyjádřit může: „Když jsem se nedávno díval na rozložení lidí, jak spoří, tak těch 25 %, co má nejnižší příjem, nespoří vůbec. Přitom každý, kdo má zaměstnání, by měl být schopen aspoň tu pětistovku investovat.“

„Vhodné by bylo, aby budoucí zdroje stály na více pilířích – jedním jsou vlastní investice, dalším státní spoření a pak třeba minimální příspěvek od zaměstnavatele,“ dodává na závěr Jeřábek svou představu, jak by mohl být celý systém důchodového spoření uspořádaný.