Oproti loňskému roku přibylo lidí, kteří chrání své úspory před inflací tím, že je vkládají na výhodné spořící účty. Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu České bankovní asociace, který proběhl ve dnech od 29. června do 7. července mezi 1 013 Čechy ve věku 18-79 let. Jeho výsledky jasně ukazují zájem veřejnosti o programy finančního vzdělávání pro dospělé, ale i nutnost zavedení důkladnější finanční gramotnosti ve školách.
Dotazník byl postaven na základě série jedenácti dotazů, které zůstaly stejné jako v minulých letech. Je tak možné vyhodnotit finanční chování Čechů v čase. Letošní výsledky ukazují, že Index finanční gramotnosti ČBA zůstal na 56 bodech, stejně jako v minulém roce.
Již tradičně měli Češi největší problém s otázkou výhodnosti úvěru. Na tu odpovědělo správně pouze 32 % respondentů. Míra úspěšnosti se tak od minulého roku zvýšila pouze o 1 procento. Nejvíce správných odpovědí (80 %) bylo naopak u schodkového rozpočtu domácnosti.
S tím souvisí i fakt, že právě v hospodaření s rozpočtem domácnosti si věří nejvíce lidí, a to více než polovina respondentů. Dále 36 % lidí si věří ve spoření a tvorbě rezerv, 25 % v ochraně peněz související s kybernetickou bezpečností, 21 % v úvěrech a půjčkách a pouhých 13 % respondentů v investování. 5 % dotazovaných dokonce uvedlo, že se v oblasti financí nevyzná vůbec. Oproti minulým rokům jde však o mírné zlepšení.
Lidé si stranou odkládají nejčastěji 2 500 korun
Zvýšilo se také procento lidí, kteří si odkládají peníze na stáří (43 %) a pro případ nečekaných situací (59 % populace). S těmito finančními rezervami by více než čtvrtina z nich vyšla po dobu tří měsíců. Doporučenou finanční rezervu na šest měsíců má 22 % respondentů odkládajících si peníze. „Potěšujícím zjištěním je, že i přes finanční krizi a zvyšování výdajů pro domácnosti jsou lidé schopni dále vytvářet finanční rezervu a pokračovat ve spoření na stáří. Zároveň je pozitivní, že si stále více lidí uvědomuje potřebu zhodnocovat své peníze nebo je alespoň uchránit před znehodnocením,“ říká Michal Straka z agentury Ipsos.
Shodně si obě skupiny lidí – ti, kteří šetří na stáří i ti, kteří šetří na nečekané situace, dávají stranou nejčastěji 2 500 korun (31 % respondentů). „Češi si v otázce spoření nevedou nijak špatně. Bohužel až 34 % dlouhodobých spořitelů odkládá část svých prostředků na běžný účet, který není vhodný pro dlouhodobé zhodnocování,“ upřesňuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR. Kromě toho se dle pravidelných statistik AKATu potvrzuje i zájem o pravidelné investování, kde není nutné investovat velké částky, ale zásadní je právě ona pravidelnost.
Finanční gramotnost do škol i mimo ni
Z průzkumu je také vidět, že lidé o vzdělání ve finančních oblastech zájem mají. Uvítali by například větší dostupnost programů finančního vzdělávání pro dospělé prostřednictvím institucí, jako je ministerstvo financí a Česká národní banka. Kvalitní základ finanční gramotnosti by se však měl objevovat především ve školách.
„Častěji si s financemi neví rady lidé se základním vzděláním, což nás utvrzuje v přesvědčení, že bychom se tomuto tématu měli věnovat už od útlého věku a zaměřit se na rozvoj kompetencí, které vedou k lepšímu porozumění správy osobních financí již v rámci základního vzdělávání,“ říká Monika Zahálková, výkonná ředitelka České bankovní asociace (ČBA).
Letos bude ČBA pořádat již desátý ročník vzdělávacího projektu Bankéři do škol, který v minulém roce přinesl základy finanční gramotnosti téměř sedmi tisícům žáků a studentů.
Autor: Lenka Hrušková
