Trendy ve fotovoltaice pro příští rok? Rozšíří se do vinic, věří odborník z pojišťovny

SPECIÁL UDRŽITELNOST #3: Právě velké firmy musejí udávat trend v udržitelnosti. O souvislostech mezi environmentálně citlivým chováním a korporátem, o rozdílech v pojištění fotovoltaiky na rodinném domě a výrobní hale, ale i o trendech budoucnosti jsme si povídali s Martinem Flajšarem, šéfem produktového managementu korporátního a průmyslového pojištění v Generali České pojišťovně.

Na úvod jednoduchá, ale zásadní otázka: Udržitelné podnikání, co to vlastně je? „Každé podnikání funguje na ekonomické rovině, ale to udržitelné je přece jen jiné – vedle ekonomické oblasti zohledňuje i sociální a environmentální rovinu, které musí mít v rozhodování firem stejnou váhu jako ekonomická. Důležité je, jak se k udržitelnosti chovají velké korporace, jako jsme právě my nebo klienti, které máme v portfoliu,“ vysvětluje Flajšar.

Eva Svobodová z Asociace malých a středních podniků České republiky, se kterou jsme si tady povídali nedávno, vidí budoucnost udržitelnosti v mladé, nástupnické generaci. Jak se na to dívají v Generali České pojišťovně? „Nemám dostatečně relevantní data, abych se k tomu mohl nějak fundovaně vyjadřovat,“ odpovídá Flajšar. „Generali Česká pojišťovna nicméně pořádá soutěž pro firmy, které se zabývají udržitelností, a když jako porotce vidím množství účastníků i kvalitu jejich projektů, musím konstatovat, že rok od roku jsou jejich počty větší a kvalita je nesporná.“

Zvýhodňují energeticky úsporné budovy

„Když vidíte firmu, která dokáže udělat z odpadového materiálu v zubním průmyslu znova primární materiál, nebo firmu, která má celé podnikání nastavené jako eco a pustí se do cirkulární ekonomiky v potravinářství – to je obrovská radost. Anebo firmu, která dokáže z hub vytvořit alternativu pro plasty a pro dřevo v obalových materiálech,“ vyjmenovává některé z úspěšných projektů šéf produktového managementu korporátního a průmyslového pojištění v Generali České pojišťovně.

Udržitelnost přitom nemusí automaticky znamenat dražší pojištění. „Nás především zajímá rizikovost,“ uvádí věci na správnou míru Flajšar. „A právě naopak se snažíme našim klientům, kteří se na tuto dráhu pustili, přinést nějaká zvýhodnění. Například v našem připravovaném produktu na pojištění bytových domů budeme cenově zvýhodňovat budovy, které jsou energeticky úsporné. Klientům nabídneme pojištění všech alternativních zdrojů elektrické energie, a to nejen pro základní živelná, ale i všechna technická rizika.“

„Také zvýhodňujeme klienty, kteří pořádají festivaly nebo různé společenské, kulturní akce a chovají se udržitelně – to znamená, používají omyvatelelné, kompostovatelné nebo zálohovatelné nádobí, třídí odpad, upřednostňují platbu elektronickou formou, podporují sdílenou nebo hromadnou dopravu,“ dodává k tomu Flajšar.

Občanské a podnikatelské pojištění

Pokud jde o v současnosti velmi aktuální fotovolatiku, nejčastěji si pojištění sjednávají firmy, které vlastní budovy s dostatečnou velikostí střechy, ale jsou to třeba i bytové domy nebo školy. Vydrží příznivé trend i příští rok? „My věříme, že ano,“ neztrácí optimismus Flajšar. „I podle ohlasů, co máme od klientů, spousta z nich plánuje stavbu fotovoltaik i jiných zdrojů energie, které jim umožním řešit složitou energetickou situaci.“

Co ale spousta lidí neví, je, že se v principu liší občanské pojištění od podnikatelského. „Pokud si instalujete fotovoltaiku na rodinný dům, její hodnota se připočte k hodnotě nemovitosti – a potom klient občan musí navýšit i hodnotu nemovitosti. V podnikatelském pojištění nic k hodnotě nemovitosti nepočítáme, každá fotovoltaika musí být pojištěná samostatně. Vychází se z toho, že fotovoltaiky, které jsou na průmyslových areálech, jsou větší. Proto je chceme mít pojištěné samostatně.“

Jak se vyhnout podpojištění

Tzv. podpojištění je podle Flajšara nejhorší situace, která může nastat. „Dobrá zpráva ale je, že každá pojišťovna má v pojistných podmínkách ujednanou určitou toleranci u tzv. podpojištění,“ vysvětluje dále. „To znamená, do jakého procenta podpojištění neuplatňuje. U nás je to 15 %. Špatná zpráva na druhou stranu je, že za poslední tři roky šly ceny stavebních prací a materiálů až o 30 % nahoru. Tolerance vás pak nemusí chránit.“

Řešení se ale podle Flajšara nabízí. „Každý rok by mělo dojít ve spolupráci s vaším správcem pojištění k revizi hodnoty nemovitostí a movitých věci – jestli splňují podmínku, že jsou pořád pojištěné. Nebo se naopak hodnota aktualizuje. Protože klient by měl dostat skutečný nárok, který mu ze smlouvy plyne.“

Tomu všemu ovšem vždy předchází sjednání smlouvy. Jak ideálně, i s ohledem na riziko podpojištění, postupovat? „V podnikatelské sféře by se měl člověk obrátit na svého správce pojištění, ať už interního, nebo externího,“ radí Flajšar. „Pokud žádného nemá, stačí jít na naše webové stránky – pro každou oblast je tam stanovený specialista na podnikatelské pojištění. Když se budeme bavit jen o nemovitostech, standardně potřebujeme zejména informace o tom, jaký je to druh nemovitosti – jestli je to třeba administrativní budova, skladová nebo výrobní hala –, jaká je její nová hodnota, kde se nachází atd. Potom už se jenom s klientem, respektive správcem dohodneme, na jaká pojistná nebezpečí smlouvu napíšeme a s jakými limity budeme počítat.“

Zcela specifické podmínky jsou u objektů fotovoltaických elektráren. „Nad 100 kW peaku a při hodnotě nemovitosti včetně přerušení provozu nad 100 milionů korun vyplňujeme dodatečný dotazník, kde se klienta ptáme, jaká je konstrukce střechy, jaká je tam protipožární ochrana, ochrana proti bleskům a jaké jsou parametry fotovoltaické elektrárny. Tj. jaké jsou tam panely, jejich počet, hodnota fotovoltaiky, jaké jsou tam měniče, jaké bateriové úložiště, jaký řídicí monitorovací systém. Na základě těchto údajů potom předložíme nabídku pojištění,“ vysvětluje Flajšar.

Fotovoltaika mezi vinicemi možná už za rok

A co trendy budoucnosti? Kde jinde se ještě bude fotovoltaika stavět? „Možná si vzpomenete, že zhruba před 20 lety vznikaly fotovoltaické elektrárny na zemědělské půdě – to už dneska téměř není možné. Připravuje se ale legislativa, která by povolila stavbu fotovoltaických elektráren třeba nad vinicemi nebo ovocnými sady. Rýsuje se tak alternativa, jak přispět k udržitelnosti a dalšímu rozvoji fotovoltaického byznysu,“ líčí možné cesty, po kterých se toto odvětví bude ubírat, šéf produktového managementu korporátního a průmyslového pojištění v Generali České pojišťovně.

„Věřím, že zemědělci na to budou slyšet, protože když se podíváte třeba na segment bioplynových stanic, drtivá většina z těch provozovaných v České republice je ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví zemědělských klientů,“ uzavírá náš rozhovor Flajšar s přesvědčením, že už příští rok bychom se mohli dočkat prvních takových instalací.