Čínský právní systém žalostně málo chrání zájmy jednotlivců i podniků. Nikde to není lépe vidět než ve vztahu mezi advokátem a klientem. Informuje o tom web The Diplomat.
V asijské zemi něco jako důvěryhodné vztahy mezi advokátem a klientem neexistuje. Nedotknutelné pouto, které zbytek světa považuje za samozřejmost, tady neplatí. Naopak ho chápou jako potenciální riziko pro zájmy státu – konkrétněji vládnoucí Komunistické strany Číny.
Právní systém, který zde vybudovali, má za úkol hlavně působit uklidňujícím dojmem na zahraniční investory a obchodníky. Nedělá totiž o moc víc, než že vytváří útulnou, ale umělou komfortní zónu pro ty, kteří hledají důvěru na straně právníka. Najmout si místní advokátní kancelář je pak pro ně ve většině případů takřka nezbytností. Obavy vedení zahraničních firem konejší vědomí, že jejich čínský právní tým určitou situaci prověřil nebo případně schválil znění konkrétní smlouvy.
Málokdo ale přitom ví, že vše, co se týká dokončení právních transakcí, je k dispozici jak úřadům, tak konkurentům. A to pokud k tomu čínského advokáta někdo donutí nebo pokud celou věc považuje za svůj zájem. Někteří zahraniční právníci, kteří mají z definice zakázáno vykonávat v asijské zemi praxi, otevřeně hovoří doslova o díře v čínské právní ochraně.
Čína nezná advokátní tajemství
Americký advokát Fred Rocafort v roce 2019 napsal na blogu kanceláře Harris Bricken, že „Čína nezná institut advokátního tajemství“. Ve svém textu cituje dalšího amerického právníka Brada Luo. Podle něj „čínská etická pravidla pro právníky mají ‚jasnou linii‘, která jim zakazuje zastupovat obě strany ve stejném sporu, ale jen máloco navíc“. Podle Lua Čína nevyžaduje, aby právníci zůstali loajální vůči bývalým klientům. Naopak jim umožňuje obrátit se proti nim, „aniž by porušili jakoukoli etickou povinnost mlčenlivosti“ vůči starému nebo novému klientovi.
Rocafort ve zmiňovaném blogu uvádí několik příkladů: „Třeba váš čínský právník má jiného klienta, který by se rád podíval na vaši novou patentovou přihlášku. Taky ale může advokátní kancelář mít prospěch z toho, když dá tip vašemu konkurentovi předtím, než podáte přihlášku ochranné známky.“ Zkušenosti obou advokátů pak velí pečlivě zvažovat, „jestli o některých věcech se svým čínským právníkem mluvit“.
Čína, stejně jako většina autoritářských zemí, rozprostírá velký deštník nad většinou informací, které by mohly ovlivnit nebo poškodit národní bezpečnost. A i když by primárně čínský právník měl chránit obchodní tajemství svých klientů, pokud toto obsahuje například technologický návrh, který čínská vláda označí za záležitost ovlivňující její národní bezpečnost, přestává být v Číně tajemstvím.
Autor: Petr Pláteník
