Přežil přes 20 operací a přišel o nohu. Dnes jako trenér motivuje ostatní

Na spinningovém kole nikdy neseděl, přesto podle svých slov otevřel první komerční spinningové centrum v Česku. Fitness trenér a odborník na výživu Bořivoj Drastich v pořadu Přežít na FocusOn vypráví, jak po více než 20 operacích a ztrátě nohy začal trénovat ostatní. Popisuje také případ muže, který během roku snížil hmotnost ze 180 na 140 kilogramů, a vysvětluje, proč kondici nevybudujeme za dva nebo tři měsíce.

Spotify

Inspiraci pro spinningové centrum našel Drastich v západní Evropě, především v Německu a Itálii. V Brně na Kounicově ulici pak podle svého vyprávění otevřel první komerční provoz tohoto typu v republice. Sám přitom nemohl službu vyzkoušet. ,,V životě jsem na tom neseděl, protože neohnu nohu na to kolo,“ říká. Kvůli následkům nehody má totiž vedle amputace také poškozené koleno.

Momentálně má dva provozy: brněnské Spinning a Fitness a franšízový projekt Body Express, který nabízí osobní tréninky s podporou elektrostimulace. Vedle pohybu se věnuje sestavování jídelníčků. Jeho klienty jsou rekreační sportovci i lidé, kteří vůbec necvičí a chtějí upravit stravování. Trénovat ostatní přitom začínal ještě o berlích, v době, kdy neměl protézu.

Více než 20 operací a pět měsíců bez pohybu

K posilování se dostal v 15 letech. Zásadní zlom v jeho životě přinesla nehoda na motorce. V nemocnici strávil téměř šest měsíců a celkem podstoupil více než 20 operací. Vážně poraněnou měl nejen nohu, ale také ruku. Lékaři mu nakonec museli nohu amputovat. ,,Přišel jsem o ni až po pěti měsících, kdy jsem ležel bez hnutí na zádech a nemohl jsem se hnout,“ vzpomíná.

To, že před nehodou pravidelně cvičil, mu pomohlo rychleji se vrátit do kondice. Pokroky při rehabilitaci mu navíc dodávaly psychickou sílu. Znal cviky, věděl, jak s tělem pracovat, a pokroky mu pomáhaly zvládat novou situaci. Cílem bylo znovu si zahrát nohejbal a lyžovat. Když nemohl stát, cvičil vleže nebo vsedě. ,,Je to o tom snažit se po malých krocích jít dál,“ popisuje přístup, který ho postupně vrátil ke sportu i práci.

O 40 kilogramů méně. Jídelníček se měnil postupně

Jako příklad ze své praxe uvádí známého, jehož hmotnost se během roku snížila ze 180 na 140 kilogramů. Podle Drasticha bylo důležitou součástí změny nastavení jídla a jeho množství.

Drastich se opakovaně setkává s lidmi, kteří přes den nemají čas se pořádně najíst a větší jídlo odkládají na večer. Řešení ale nevidí v povinnosti jíst každé dvě hodiny. ,,Za mě snídaně, oběd, večeře a případně nějaká svačina k tomu. Je to ale spíš o tom, aby tam bylo množství energie, které daný člověk potřebuje,“ vysvětluje. Pozornost tak přesouvá od samotného rozvrhu jídel k potřebám konkrétního člověka.

Dva tréninky týdně jako začátek

Při sestavování režimu využívá orientační měření tělesného složení na přístroji InBody. Sleduje podíl svalové hmoty, tuku a vody. Následně zohledňuje pracovní den i pohyb: jiné nároky bude mít skladník nebo číšník, jiné člověk, který většinu dne sedí u počítače. Připočítává také tréninky a rozlišuje, zda chce klient především udržovat kondici, zlepšovat výkon, nebo redukovat tuk.

Ani na otázku, kolikrát týdně chodit do posilovny, proto nemá jednu odpověď pro všechny. ,,Dvakrát do týdne, s tím už se dá docela pracovat,“ říká. U vysokých sportovních ambicí zmiňuje čtyři až pět tréninků týdně a případně dvoufázovou přípravu. Za podstatné však považuje nastavit jídlo i pohyb tak, aby u nich člověk dokázal dlouhodobě vydržet.

Zkratka na dva měsíce nefunguje

Drastich odmítá představu, že zásadní proměnu vyřeší krátké období maximálního nasazení. ,,Nemá smysl dělat věci tak, že teď tomu dva nebo tři měsíce dám maximum a budu obrovský. Tak to nefunguje,“ upozorňuje. Zlepšování síly a kondice podle něj vyžaduje dlouhodobou práci, ať už člověk běhá, nebo zvedá činky.

Také ve výživě dává přednost režimu, který zapadne do běžného života. Zmiňuje obyčejné potraviny, jako jsou vejce, maso, ovesné vločky, rýže či brambory. U práškových náhrad jídla připouští doplňkové využití, ale celodenní stravování na nich stavět nechce. Důraz klade na skladbu jídelníčku a přiměřené množství, nikoli na jediný výrobek, který má všechno vyřešit.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jaké komplikace provázely Drastichovy první zkušenosti s protézou?
2. Proč podle něj děti potřebují při začátcích v posilovně dohled?
3. Jaká jídla by si vybral do zásob pro krizové situace?
4. Jak se dívá na kloubní výživu a protahování?
5. Proč zmiňuje tvaroh jako večerní součást jídelníčku?