Promítač IMAXu: Odyssea měří 18 kilometrů, váží 300 kilogramů a stojí přes milion

Filmový pás měří 18 kilometrů, kompletní zásilka váží téměř půl tuny a výroba s přepravou jediné kopie může stát kolem 60 tisíc dolarů. Pražský IMAX na Floře je přitom jedním z pouhých tří kin v kontinentální Evropě, která dokážou tento analogový formát promítat. Promítač IMAXu Tomáš Vyšinský v pořadu Umělecká propaganda na platformě FocusOn přibližuje zákulisí náročné projekce i to, proč za tímto výjimečným filmovým zážitkem cestují do Prahy diváci z celého světa.

Spotify

Moderní kinematografie prošla v uplynulých dvou desetiletích zásadní proměnou. Většina multiplexů dnes využívá plně automatizovanou digitální správu. Spouštění snímků a tvorbu časových plánů obstarávají manažeři prostřednictvím webových rozhraní.

U velkoformátového analogového filmu je však situace zcela odlišná. V České republice zůstalo pouze několik pracovišť schopných odbavit klasický filmový pás. Sedmdesátimilimetrový IMAX představuje vrchol technologické i obslužné náročnosti. Práce s analogovým formátem IMAX vyžaduje fyzickou manipulaci s materiálem před každým představením. Tomáš Vyšinský se k promítání dostal během studia na SPŠST v Panské ulici. Ve třetím ročníku se přihlásil do promítačského kurzu, v jehož rámci absolvoval povinnou praxi v pražském kině Světozor. Později si tam našel také svou první brigádu v oboru. Za svou kariéru odbavil přes tisíc digitálních titulů, specializace na 70mm analogový formát se však stala jeho profesním vrcholem.

Jak sám zdůrazňuje: ,,V multiplexech je provoz digitálních projektorů často plně automatizovaný. Práce s digitálním projektorem je především prací s médiem a webovým rozhraním, ve kterém plánujete jednotlivá představení. U klasického filmu je obsluha mnohem složitější, protože s filmovým pásem manipulujete před každou projekcí a fyzicky ho promítáte. Práce promítače se skládá z manipulace s filmem, přípravy kopie a samotné projekce,‘‘ vysvětluje Vyšinský.

Šedesát tisíc dolarů za kopii

Ekonomika distribuční kopie ve formátu 70mm IMAX dosahuje čísel, která nemají v běžném filmovém průmyslu obdoby. Náklady na výrobu a přepravu jediné kompletní kopie se odhadují na přibližně 60 000 dolarů, tedy více než 1,3 milionu korun. ,,Přesnou částku neznám, protože jde o smluvní tajemství s distributorem. Na internetových diskusích se ale objevuje částka kolem 60 tisíc amerických dolarů. Je potřeba započítat také transport, nárazuvzdorné a ideálně prachotěsné ocelové krabice i poměrně drahé poštovné. Myslím si, že celý balík vyjde přibližně na 60 tisíc dolarů,‘‘ uvádí Vyšinský.

Film není do kina odeslán jako digitální soubor, ale jako masivní fyzická zásilka ze zámořských laboratoří. Přepravuje se v ocelových, nárazuvzdorných a prachotěsných kufrech uložených na paletách. U tříhodinového snímku, jakým je Nolanova Odyssea nebo předchozí Oppenheimer, dosahuje celková hmotnost zásilky zhruba 480 kilogramů. ,,Film k nám chodí rozdělený zpravidla po hodinových částech ve třech velkých krabicích na paletě. Nákladním výtahem je dopravíme do promítací kabiny, otevřeme bezpečnostní kufry, film vybalíme a přes převíjecí stůl ho navineme na horizontální držák, který slouží k projekci,‘‘ popisuje Vyšinský.

Samotná filmová kopie váží přibližně 300 kilogramů. Po navinutí na ocelový talíř, který je součástí horizontálního projekčního systému, váží celá sestava kolem 400 kilogramů. Filmový pás tříhodinového snímku měří přibližně 18 kilometrů.

Na rozdíl od standardního 35mm filmu se pás ve formátu IMAX pohybuje horizontálně zprava doleva. Při rychlosti 24 snímků za sekundu projde projektorem každou sekundu přibližně 1,7 metru filmového materiálu. 

Do Prahy z celého světa za kulturou

Postavení pražského IMAXu na Floře je v evropském měřítku unikátní. Před digitalizací v roce 2011 byl 70mm projektor v každodenním provozu. Po nástupu digitálních technologií však většina světových kin analogová zařízení vyřadila, rozprodala nebo zlikvidovala.

Technika se na Floře zachovala také díky tamním promítačům. Jeden z nich se zasadil o to, aby byl projektor pouze odpojen, nikoli zlikvidován. Při uvedení snímku Oppenheimer byl pražský IMAX jediným kinem v kontinentální Evropě, které dokázalo film promítat ze 70mm pásu IMAX.

Při uvedení filmu Odyssea se celosvětový počet kinosálů s touto technologií zvýšil na 41. V kontinentální Evropě fungují pouze tři, a to v Praze, belgickém Bruselu a francouzském Montpellieru. Další tři sály se nacházejí ve Velké Británii.

Unikátní technologie udělala z Prahy vyhledávaný cíl filmového turismu. Týdenní bloky vstupenek se mohou vyprodat během pouhých 12 hodin. Kino zaznamenalo návštěvníky z více než dvou třetin evropských zemí, ale také z Argentiny, Austrálie nebo Indie.

Vyšinský tento fenomén potvrzuje: ,,Při Oppenheimerovi jsme byli jediní v kontinentální Evropě, kdo dokázal promítat 70mm IMAX. Nyní je takových kin na světě 41 a v kontinentální Evropě jsme tři. Podle statistik k nám přijeli diváci nejméně ze dvou třetin evropských zemí. Měli jsme také návštěvu z Argentiny, očekáváme návštěvníka z Austrálie a přijelo už několik lidí z Indie. Někteří spojili dvoutýdenní pobyt ve Vídni s jednodenním výletem do Prahy kvůli projekci Odyssey,‘‘ popisuje Vyšinský.

Zvlhčování, valivá smyčka a akustická synchronizace

Provoz 70mm analogového projektoru vyžaduje přísné mikroklimatické podmínky. Filmový pás je citlivý na mastnotu, prach a vlhkost. V kabině se proto udržuje teplota kolem 22 °C a relativní vlhkost vzduchu přibližně 55 procent, aby se film nevysušil nebo nesmrštil.

Běžné 35mm kopie se kvůli mechanickému opotřebení perforace používají přibližně pro 200 až 400 projekcí. Technologie IMAX však využívá patentovaný systém valivé smyčky. Film hladce klouže po rotoru projektoru a nedochází k jeho prudkému posouvání pomocí ozubených válečků.

Díky tomu může kopie vydržet více než 1 000 projekcí. Obraz se přitom promítá na plátno o rozměrech 20 × 25 metrů. Na 70mm filmovém pásu není žádná zvuková stopa. Zvuk je přehráván ze samostatného digitálního procesoru a synchronizaci zajišťuje přesné založení filmu na značku „Picture Start“ s osmivteřinovým odpočtem.

Pokud by promítač poškozený úsek filmu pouze vystřihl a konce slepil, zvuk by ztratil synchronizaci s obrazem. Chybějící část je proto nutné nahradit černým pásem o stejné délce.

,,Kdybychom z kopie vystřihli například pět políček a oba konce slepili dohromady, v místě slepu by přestal být zvuk synchronní s obrazem. Zvuková stopa totiž není fyzicky přítomna na filmové kopii, ale přehrává se externě z digitálního zvukového procesoru. Synchronizace je založena na správném založení filmu a zahájení projekce od políčka Picture Start. Vystřižená část se proto musí nahradit černým pásem. Divák sice uvidí krátké bliknutí černého obrazu, ale synchronizace obrazu se zvukem zůstane zachována,‘‘ vysvětluje Vyšinský.

Zájem mladých o analogová média roste

Rostoucí poptávka po analogových zážitcích se odráží také v zájmu o vzdělávání. Na SPŠST v Panské ulici vede Vyšinský promítačský kurz pro studenty třetích ročníků. Kapacita 35 míst je v posledních dvou letech zcela naplněna a další zájemce musí škola odmítat. ,,Zájem o promítačský kurz po covidu enormně vzrostl a poslední dva roky musíme studenty z kapacitních důvodů odmítat,‘‘ dodává.

Zájem mladé generace o analogová média roste po celém světě. Potvrzuje to i úspěch snímku Oppenheimer, který se v Praze udržel v programu rekordních 15 týdnů. Diváci jsou ochotni platit za prémiový zážitek, který nelze napodobit na domácích obrazovkách ani streamovacích platformách.

Další zatěžkávací zkouškou pro pražský IMAX bude konec letošního roku. Dne 17. prosince má do kin dorazit třetí pokračování velkofilmu Duna režiséra Denise Villeneuva. Snímek byl částečně natáčen 70mm kamerami IMAX. Praha má být jedním z vybraných světových kin, která film uvedou z analogového pásu během exkluzivního třítýdenního vánočního období.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jaké je historické pozadí vzniku technologie IMAX na konci 60. let a proč původně nebyla vůbec určena pro celovečerní hrané filmy?
2. Jaké fyzikální zkreslení obrazu hrozí divákům v prvních řadách a proč byly tyto přední řady paradoxně nejžádanějšími místy v éře 3D dokumentů?
3. Proč je Praha jedním z mála míst na světě, kde lze film ve formátu IMAX 70mm vidět a jaký byl osud analogové techniky v jiných evropských kinech?
4. Jaká specifika má DJská dráha Tomáše Vyšinského a jak se jeho vášeň pro elektronickou hudbu protíná s precizní prací ve filmové kabině?
5. Jaké jsou rozdíly IMAX 70mm oproti jiným typům filmových pásů a jaké jsou specifika jejich obsluhy?