Osm z deseti Čechů zažilo psychické potíže, které zasáhly do jejich běžného života. Čtyři z deseti se je přitom snaží zvládnout sami a mezi mladými ve věku od 18 do 26 let už 47 procent využilo kvůli duševnímu zdraví umělou inteligenci. Lukáš Krčil, spoluzakladatel a CEO psychoterapeutické platformy Hedepy, v pořadu Avokádo na platformě FocusOn.cz popsal, proč se lidé stále bojí požádat o pomoc, proč mladí patří k nejosamělejším skupinám a jak Hedepy vyrostlo do devíti zemí s více než 1 300 terapeuty.
SpotifyPříběh Hedepy se začal psát v roce 2020, kdy Lukáš Krčil vedl marketingovou agenturu. Pandemie tvrdě dopadla na celý obor a Krčil musel během krátké doby výrazně zmenšit svůj tým. ,,Byl to velmi těžký rok nejen kvůli covidu, ale také pro marketing obecně. Tehdy jsem musel propustit ze sta lidí asi padesát, což jsem nikdy předtím v životě nedělal. Hodně mě to zasáhlo,‘‘ popisuje Krčil.
Náročná zkušenost ho přivedla také k jeho první terapii. Přestože mu ji doporučovali přátelé, samotné setkání jeho očekávání nenaplnilo. Začal proto přemýšlet, jak by bylo možné terapeutickou péči zlepšit a zpřístupnit lidem, kteří ji potřebují. ,,Poprvé v životě jsem to šel zkusit a neměl jsem z toho dobrý pocit. Říkal jsem si, že by to šlo udělat lépe, protože je tu spousta lidí, kteří mají problémy s duševním zdravím a říkají, že jim terapie pomáhá,‘‘ říká Krčil. Z osobní zkušenosti a následných úvah postupně vznikla online platforma Hedepy.
Psychické potíže zasáhly 8 z 10 Čechů
Potřebu dostupnější péče potvrzují také výsledky průzkumu agentury Ipsos pro Hedepy. Do šetření se zapojilo 1 021 respondentů ve věku od 18 do 65 let. Celkem 79 procent z nich uvedlo, že psychické potíže někdy zasáhly do jejich běžného života. Mezi mladými ve věku od 18 do 26 let se jednalo dokonce o devět z deseti dotázaných. ,,Když vidíte reálná data od Ipsosu, podle nichž osm z deseti lidí říká, že má duševní obtíže, které ho v životě nějak limitují, hodně mě to překvapuje,‘‘ doplňuje Krčil.
Podle něj jsou přitom Češi zvyklí řešit fyzické zdravotní problémy mnohem rychleji než ty psychické. Pokud je něco bolí, vyhledají lékaře. Psychické vyčerpání, nechuť vstát z postele nebo dlouhodobou nespokojenost však často přehlížejí a skrývají před okolím. ,,Když mě bolí ruka, jdu k lékaři. To, že mě bolí duše nebo cítím něco, co mi zasahuje do života, například že se ráno netěším do práce nebo nemohu vstát, jsme však zvyklí přehlížet, stydět se za to a neukazovat to navenek. Z mého pohledu je to stále velké tabu,‘‘ doplňuje.
Čtyřicet procent Čechů řeší své problémy samo
Samotný počet lidí s psychickými obtížemi představuje pouze jednu část problému. Tou druhou je skutečnost, že si mnozí neřeknou o pomoc. Podle průzkumu se 40 procent respondentů snaží své potíže zvládnout zcela samo a 65 procent Čechů se o svých problémech bojí mluvit. Nejčastější bariérou je stud, který uvedlo 25 procent dotázaných. Dalších 22 procent se obává reakcí okolí, stejný podíl nedokáže své pocity popsat nebo nechce být pro druhé přítěží. Šestnáct procent respondentů nemá o svých potížích s kým mluvit.
,,V Česku máme hodně zažité, že nechceme nikoho obtěžovat tím, že se cítíme špatně. Nejsme zvyklí o tom mluvit na veřejnosti, protože nechceme ukazovat své selhání. Když nás bolí duše, máme pocit, že jsme selhali. A to je největší problém,‘‘ komentuje Krčil.
Podle něj dnes není hlavní překážkou nedostatek terapeutů nebo dlouhé čekací lhůty. Přestože se rozvíjí online péče i centra duševního zdraví, lidé se stále bojí přiznat psychické problémy, aby nevypadali slabí před partnerem, kolegy nebo svým okolím.
Problémem je také úzký okruh lidí, kterým se Češi dokážou svěřit. Celkem 61 procent respondentů může o svých pocitech mluvit pouze s jedním nebo dvěma lidmi, zatímco 13 procent nemá vůbec nikoho. Vysoký počet kontaktů na sociálních sítích přitom ještě neznamená, že má člověk kolem sebe skutečně blízké lidi. ,,Na sociálních sítích to může vypadat, že máme mnoho virtuálních přátel, ale skutečná intimita je velmi malá,‘‘ upozorňuje Krčil.
Nejosamělejší nejsou senioři, ale mladí lidé
Přestože by se mohlo zdát, že osamělost nejvíce trápí seniory, opak je pravdou. Mezi nejosamělejší skupiny patří mladí lidé ve věku od 18 do 26 let. Pocity osamělosti nebo izolace uvedlo 46 procent z nich. Mezi lidmi ve věku od 54 do 65 let to bylo pouze 14 procent, zatímco v celém zkoumaném vzorku činil podíl 21 procent.
Krčil tento rozdíl spojuje mimo jiné se zkušeností generace, která během pandemie přišla o každodenní kontakt se spolužáky a zvykla si trávit dlouhá období doma. ,,Nazval bych je trochu covidovými dětmi. V době uzavření Česka si zvykli být sami doma, přišli o svou kontaktní skupinu spolužáků a dnes jsou už o něco starší,‘‘ říká Krčil.
Stejná věková skupina se zároveň nejčastěji obrací se svými problémy na umělou inteligenci. Místo rozhovoru s blízkým člověkem nebo osobního setkání s terapeutem stále častěji otevírá chat s AI.
AI kvůli duševnímu zdraví vyzkoušela čtvrtina Čechů
Umělou inteligenci kvůli duševnímu zdraví využilo 24 procent Čechů, mezi mladými od 18 do 26 let dokonce 47 procent. Chatbotům se svěřují s úzkostmi, vztahy, konflikty i životními rozhodnutími.
,,AI je dostupná 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Je tam někdo, komu se můžete svěřit, byť virtuálně. Zároveň vám může pomoci strukturovat emoce a myšlenky,‘‘ popsal Krčil.
Snadná dostupnost však přináší také rizika. ,,AI se vás snaží utvrzovat ve vaší pravdě, což nemusí být pro duševní zdraví dobré. Může také vzniknout návyk řešit s ní každý problém,‘‘ varoval Krčil. Umělá inteligence proto podle něj může odbornou péči doplňovat, terapeuta ale plně nenahradí.
Slon v ulicích měl prolomit mlčení
Hedepy se pokusilo otevřít téma duševního zdraví také prostřednictvím osvětové kampaně. V Praze rozmístilo velké nafukovací slony odkazující na výraz „elephant in the room“, tedy na problém, o kterém se nemluví. Lidé na ně mohli připevňovat lístky se svými nepojmenovanými tématy.
,,Každý z nás má svého slona, za kterého se třeba stydí nebo má problém o něm mluvit. Rozmístili jsme proto po Praze velké slony, aby na ně každý mohl umístit lístek se svým problémem a začít tak bořit bariéry v komunikaci o duševním zdraví,‘‘ vysvětlil Krčil. Během kampaně se na instalacích objevily tisíce vzkazů.
Devět zemí a více než 1 300 terapeutů
Hedepy dnes působí v devíti zemích, od Česka po Ukrajinu a od Litvy po Řecko. Síť platformy tvoří více než 1 300 terapeutů. ,,Naší misí je, aby každý, kdo řeší své duševní zdraví, dostal co nejkvalitnější pomoc a mohl si ji dovolit,‘‘ řekl Krčil. Platforma proto spolupracuje také se zaměstnavateli a pojišťovnami, aby byla odborná péče dostupnější i finančně.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jakou roli při prvních úvahách o Hedepy sehrála manželka Lukáše Krčila, která je psycholožka?
- S jakými praktickými překážkami se podle Krčila setkává člověk z menší obce, který by musel za terapeutem dojíždět do krajského města?
- Proč se podle Lukáše Krčila důležité okamžiky terapie často odehrávají až mezi jednotlivými sezeními?
- Kam se má putovní slon po pražské části kampaně přesunout a na jakých akcích se s ním lidé mohou setkat?
- Kolik lidí si místo terapeuta povídá s AI?