Vlastenectví, vrtulníky a chléb v batohu: Jak vypadá rok v aktivní záloze očima desátnice

Do aktivní zálohy se přihlásila před téměř pěti lety. Na dokončení náboru čekala skoro rok a dnes jako desátnice slouží u 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Kateřina Nováková v pořadu Přežít na platformě FocusOn popsala, co ji do armády přivedlo, jak vypadají její výcviky i proč si záložníci stále musejí některé části výstroje pořizovat sami. Vedle služby se věnuje také propojování technologických startupů s obranným sektorem v rámci programu NATO DIANA.

Spotify

Od prvního formuláře k vrtulníkové základně

Když se Kateřina Nováková rozhodla vstoupit do aktivní zálohy, o fungování armády toho podle svých slov zpočátku příliš nevěděla. Ještě před podáním prvního formuláře ale narazila na 22. základnu vrtulníkového letectva, zavolala tam a domluvila se, že by u ní chtěla sloužit.

Během telefonátu se zeptala také na možnost působit jako letecká návodčí JTAC. Dozvěděla se však, že tato specializace vyžaduje další znalosti a dovednosti. Nakonec se domluvila na zařazení k rotě ochrany. Samotný nábor trval téměř rok. ,,V aktivní záloze jsem přibližně čtyři roky. Přihlašovala jsem se v srpnu a čekala téměř celý rok, takže v celém procesu jsem skoro pět let,‘‘ popisuje Nováková.

Do armády ji přivedlo především vlastenectví a snaha pomoci společnosti. Později ocenila také komunitu, přátelství a motivaci udržovat se v dobré fyzické kondici. Ve své rotě se podle svých slov setkává s poměrně vysokým zastoupením žen. Při některých cvičeních tvoří ženy až třetinu všech účastníků. V celé české armádě přitom podle Novákové představují přibližně 15 procent.

Měsíc ročně přímo ve výcviku

Během roku se koná sedm až osm různých cvičení, na která jsou příslušníci její jednotky povoláváni. Záložníci nemusejí absolvovat všechna, povinně však musejí odcvičit minimálně dva týdny ročně. Nováková se zpravidla účastní dvou až tří cvičení, takže ve vojenském prostředí stráví přibližně měsíc za rok.

,,Nelétám jako pilot, ale při cvičeních se dostanu do vrtulníku jako součást posádky. Máme například infiltrace a exfiltrace vrtulníkem. Snažím se jezdit na dvě až tři cvičení ročně, takže dohromady strávím ve výcviku přibližně měsíc,‘‘ říká. Výcvik reaguje také na proměnu současných konfliktů. Během jednoho dvoudenního cvičení instruktor nečekaně vyslal nad jednotku dron, aby prověřil její reakci. Záložníci podle Novákové v první chvíli nevěděli, co mají dělat, protože se s podobnou situací do té doby nesetkali.

Příslušníci roty spolupracují také s leteckými návodčími JTAC. Při mezinárodním cvičení Ample Strike jim zajišťovali blízkou ochranu a mohli se seznámit s jejich prací i vybavením.

Dvacet kilometrů se zátěží, ale bez armádního batohu

Armáda podle Novákové dlouho neměla odpovídající zimní vybavení. Čepice a rukavice začala zavádět přibližně před třemi lety, další části výstroje se k vojákům dostávají postupně. ,,Do té doby jsme měli pouze pletené kukly s otvory a kožené rukavice, které v zimě promrzaly. Od letošního roku má být k dispozici také bunda, oteplováky a návleky na nohy,‘‘ uvádí Nováková

Záložníci letos nově absolvují výroční přezkoušení, jehož součástí je pochod na vzdálenost 20 kilometrů s dvacetikilogramovou zátěží. Odpovídající batohy ale podle Novákové od armády nedostali. ,,Nemáme na to batoh, takže si musíme pořizovat vlastní,‘‘ upozorňuje.

Maso ve sklenici a celý chléb

Podobné komplikace se objevují také při stravování v terénu. Pokud vojáci dostanou teplé jídlo, bývá podle Novákové většinou v pořádku. Horší je situace ve chvíli, kdy si musejí stravu nést s sebou. Místo lehkých bojových dávek někdy dostanou konzervy, maso ve sklenici a celý chléb.

,,Existují sice bojové dávky potravy, ale člověk je nedostane vždy. Už tak má hodně věcí a ještě v tom tahat sklenici s masem a chléb je problém,‘‘ říká.

Zájemce může na vstup čekat až rok

Za službu v aktivní záloze dostávají záložníci odměnu podle počtu odsloužených dnů a dosažené hodnosti, obdobně jako profesionální vojáci. Mohou získat také odměnu za zařazení, náborový příspěvek nebo další náhrady. Finančně může být služba podle Novákové zajímavá zejména pro studenty.

Komplikace může nastat ve vztahu se zaměstnavatelem. Ten obdrží povolávací rozkaz a ze zákona má zaměstnance uvolnit. V praxi je ale důležitá také osobní dohoda. Delší nepřítomnost pracovníka může být pro firmu organizačně náročná, a proto Nováková považuje za důležitou větší osvětu mezi zaměstnavateli.

Ještě větší překážkou náboru je jeho délka. Uchazeči musejí absolvovat prohlídky ve vojenské nemocnici a následně čekají na konkrétní termín kurzu základní přípravy. ,,Zájem o aktivní zálohu je mezi lidmi neskutečný. Spousta lidí by se chtěla připojit. Problém je v tom, že musejí projít vojenskou nemocnicí a dostat se na konkrétní turnus, což trvá třeba půl roku až rok. Někteří lidé potom proces z různých důvodů nedokončí. Nemáme ani žádná data o tom, kolik lidí takto odpadlo, a příliš se s tím nepracuje,‘‘ uzavírá Nováková.

Zkušenosti z armády propojuje s technologickými startupy

Vedle služby v aktivní záloze pracuje Nováková v Defense Hubu agentury CzechInvest. Ten v České republice zprostředkovává program NATO DIANA zaměřený na rozvoj technologických startupů a jejich propojení s obranným sektorem. ,,Akcelerátor je program, který se snaží začínající firmy, tedy startupy, posunout z úvodní fáze do fáze rozvinutější, ať už v oblasti technologií, byznysu, nebo obrany. Tento projekt organizuje přímo NATO, které ho vytvořilo v reakci na to, že především evropský obranný průmysl v posledních letech výrazně zaostával,‘‘ vysvětluje.

Program se soustředí na takzvané dual-use technologie, tedy řešení s civilním i vojenským využitím. Zapojené firmy pocházejí z celé Aliance. Defense Hub je propojuje s obrannými složkami a lokálními mentory, zatímco technologie mohou být testovány v NATO Testing Labs. Mezi uváděné příklady patří kyberbezpečnostní řešení, drony nebo maskovací materiály české společnosti Infrahex.

,,Jedním z největších problémů inovací je, že startupy nebo vznikající technologie nejsou otestované, a proto by nemohly být v armádě použity. V NATO Testing Labs je možné řešení otestovat tak, aby je armáda dokázala začlenit do svého systému,‘‘ dodává Nováková.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast a dozvíte se:

1. Jak se během čtyř let změnil pohled rodičů Kateřiny Novákové na její službu v armádě?
2. Jak se dnešní šestitýdenní kurz základní přípravy liší od výcviku, který absolvovala během pandemie?
3. Jaké zdravotní prohlídky musejí uchazeči o službu v aktivní záloze podstoupit?
4. Kterých specializovaných dovedností a kurzů mají záložníci podle Novákové stále málo?
5. Jak probíhá vojenský výcvik určený středoškolákům a podle čeho si vybírají konkrétní útvar?