Vymyslel aplikaci, kterou zaměstnanci milují. Používají ji i soukromě, říká vývojář 

Téměř všichni zaměstnanci v jedné z největších automobilek v Česku aktivně používají mobilní aplikaci pro interní komunikaci. Ve svém volném čase, na vlastních datech a na soukromých telefonech. Jak se tohoto neuvěřitelného čísla podařilo dosáhnout? A proč je vnitřní marketing stejně důležitý jako ten vnější? O tom všem jsme si povídali s Petrem Mikšovičem, zakladatelem společnosti Sova Net a duchovním otcem aplikace Plusco v pořadu Echo digitalizace na platformě FocusOn. 

Vznik aplikace Plusco byl v mnoha ohledech nečekaný. „Oslovil mě jeden můj spolužák z vysoké školy z Prahy. Říkal, že ho kontaktovala firma z Ostravy, která chce něco naprogramovat, něco individuálního, co na trhu běžně není. Jednalo se o Hyundai Motor v Nošovicích. Připadalo mi to jako zajímavý nápad, protože jsem v takové společnosti ještě v životě nebyl,“ vzpomíná Petr Mikšovič na začátky projektu.

Právě tato náhoda se ukázala být klíčová nejen pro Sova Net, ale i pro celý segment interní firemní komunikace v Česku. Výběrové řízení firma nakonec vyhrála a pustila se do vývoje aplikace, která měla splnit na první pohled téměř nesplnitelný úkol.

Zadání, které znělo jako science fiction

Hyundai Motor měl jasnou představu, ale zároveň velmi ambiciózní cíl. „Chtěli konečně aplikaci, kterou budou zaměstnanci používat a milovat,“ cituje Mikšovič klíčové zadání. „Dělal jsem v marketingu v tu dobu patnáct let, ale takovou aplikaci jsem v životě neviděl. Řekl jsem si, že pokud se nám to povede, bude to velký úspěch,“ dodává.

Cílová čísla byla odvážná – 80 procent zapojení všech zaměstnanců. Výchozí situace přitom nebyla vůbec jednoduchá. Z 3 500 zaměstnanců automobilky jich 76 procent nemělo přístup k firemnímu IT. „Cílem bylo motivovat zaměstnance, aby vzali svůj soukromý telefon ve svém soukromém čase, na svých vlastních datech a komunikovali s firmou. Připadalo mi to téměř nereálné,“ přiznává Mikšovič. Dnes jsou však na čísle 96 procent zapojených zaměstnanců.

96 procent jako důkaz skutečné lásky k aplikaci

Jak vůbec změřit, že zaměstnanci aplikaci „milují“? Pro Petra Mikšoviče je odpověď jasná. „Tohle je ta největší a nejsilnější metrika, kterou vždy uvádím. Když si zaměstnanec s důvěrou tu aplikaci nainstaluje a používá ji ve svém soukromém čase – na cestě z práce, do práce nebo o víkendech – je to důkaz důvěry. Důvěry k firmě, k managementu, který to zavedl, a samozřejmě i k samotné aplikaci,“ vysvětluje.

Aplikace přitom funguje obousměrně. Umožňuje nejen komunikaci firmy se zaměstnanci, ale také mezi samotnými zaměstnanci navzájem. „Důležité je, aby to nebylo jednostranné. Zaměstnanci mezi sebou potřebují také komunikovat,“ vysvětluje Mikšovič.

Co dělá aplikaci tak přitažlivou?

Tajemství úspěchu tkví v několika principech. Aplikace musí být především užitečná a uživatelsky přívětivá. „Nesmí to být jen další komunikační kanál, kde firma něco sděluje. Musí to být platforma, kde zaměstnanec najde to, co potřebuje – od mzdového lístku přes jídelníček v kantýně až po možnost si objednat služby nebo se zapojit do firemních akcí,“ vysvětluje Mikšovič.

Dalším klíčovým faktorem je obsah. „Informace musí být relevantní, aktuální a pro zaměstnance zajímavé. Pokud tam budete dávat jen suché firemní informace, nikdo to číst nebude. Musíte tam mít mix užitečného obsahu, zábavy i možnosti zapojit se do dění ve firmě,“ dodává.

Od výrobních hal po mateřské školy

Ačkoliv Plusco začínala ve velkých výrobních podnicích, spektrum zákazníků se postupně rozšířilo. „Začali jsme ve výrobních firmách, kde je mnoho dělníků, kteří nemají přístup k běžným komunikačním nástrojům. Nemají Slack ani jiné aplikace, protože nemají firemní zařízení. Zavedení aplikace znamená, že je motivujeme, aby to začali používat,“ popisuje Mikšovič původní cílovou skupinu.

Postupně však aplikaci začaly využívat i zcela jiné typy organizací. „Máme například mateřskou školu, která má třicet zaměstnanců a řeší problém, že učitelky a další pracovníci se střídají a nemají jednu společnou nástěnku. Pro ně funguje aplikace spíše jako intranet – jedno místo, kde sdílejí informace,“ vysvětluje Mikšovič. Mezi zákazníky patří i byznys kluby sdružující podnikatele nebo dokonce fanoušci jazzového festivalu. Jeden zákazník dokonce používá aplikaci pro komunikaci business-to-business, čímž nahradil zákaznickou sekci na svém webu.

Mýtus o chybějících smartphonech

Časté námitky firem, že jejich zaměstnanci nemají chytré telefony, se v praxi ukázaly být přehnané. „Bývá to častý argument firem, které nechtějí aplikaci zavádět. Praxe ale ukazuje, že lidí bez smartphonů jsou jen jednotky procent,“ říká Mikšovič.

Pro tyto případy existují alternativní řešení. „Mohou se dostat do aplikace z domácího počítače, z kavárny, nebo firma vytvoří informační kiosek přímo na pracovišti. Tam se zaměstnanec může přihlásit a vyřídit si komunikaci s firmou,“ vysvětluje možnosti. Paradoxně právě zavedení aplikace často vede k tomu, že si zaměstnanci bez smartphonu během několika měsíců pořídí. „Je to zajímavý jev – lidé, kteří tvrdili, že smartphone nepotřebují, si ho během měsíce nebo dvou pořídí,“ konstatuje s úsměvem Mikšovič.

Co vlastně znamená angažovanost zaměstnanců?

Pojem angažovanost zaměstnanců není vždy jasně definovaný. „Je těžké na to odpovědět, protože ta definice bývá různá. Já se na to dívám tak, že je to něco víc než základní motivace, kdy zaměstnanci chodí do práce za mzdu vykonat práci, na kterou jsme je najali,“ vysvětluje Mikšovič.

Angažovanost se podle něj projevuje v konkrétních činnostech. „Angažovaný zaměstnanec mluví o firmě pozitivně, dokáže přivést nového kolegu, přemýšlí nad svou prací, jak ji zlepšit. Pokud něco nefunguje, má zájem to nahlásit, místo aby to jen kritizoval. Angažovanost se měří tím, co jsou zaměstnanci ochotni pro firmu udělat nad rámec svých běžných povinností,“ dodává.

Když angažovanost ovlivňuje zisk firmy

Význam angažovanosti dokládají i výzkumy renomovaných společností. „Podle společnosti Gartner z roku 2021 stoupla angažovanost u 82 procent organizací, které zavedly digitální interní komunikaci,“ uvádí konkrétní čísla Mikšovič.

Důsledky se pak projevují v mnoha oblastech. „Pod angažovaností se skrývají metriky jako fluktuace, materiálové krádeže, absence, efektivita práce… až po ziskovost. Je zajímavé, že když jsou zaměstnanci angažovaní, má to vliv na zisk firmy,“ konstatuje. Organizace zabývající se výzkumem angažovanosti, jako je Gallup, dlouhodobě sledují tyto souvislosti.

Investice dovnitř se vyplatí stejně jako marketing ven

Mnoho firem stále upřednostňuje investice do externího marketingu před interním. „Setkávám se u zákazníků s tím, že rádi investují do marketingu směrem ven z firmy, aby něco prodali. Ale investice do vnitřního marketingu jsou už méně časté,“ potvrzuje tuto zkušenost Miroslav Dašek z Asseco Solutions, spolumoderátor pořadu Echo Digitalizace.

Petr Mikšovič s tím souhlasí a vysvětluje paradox, který firmy přehlížejí. „Sova Net začínala jako firma zabývající se digitálním online marketingem. Typické zadání bylo: máme ve skladu 150 výrobků, potřebujeme je prodat. Naše aktivita směřovala k tomu, abychom to prodali a dostali ven. A to je první, co firmy chtějí – prodávat, být vidět, mít dobré PR.“

Klíčové však je uvědomit si prioritu. „Krásné motto od Richarda Bransona říká, že zákazníci nejsou na prvním místě. Na prvním místě jsou zaměstnanci. Když se o ně budete starat, postarají se oni o zákazníky. V tom je ta pravda, kterou by si měl každý podnikatel uvědomit. Investice dovnitř může vydělávat peníze daleko snadněji,“ vysvětluje Mikšovič. U výrobních firem s stovkami až tisíci zaměstnanci jsou mzdové náklady obrovské, takže jakékoliv zlepšení v řádu několika procent znamená významné finanční dopady.

Firemní kultura jako krevní oběh organizace

Komunikace v moderní firmě není jen přenos informací, je to mnohem víc. „Spousta firem vnímá firemní kulturu jako soubor hodnot – že jsme proaktivní a podobně. Definují si to s konzultanty nebo se zaměstnanci. Ale důležité je, aby komunikace fungovala jako krevní oběh. Pokud je součástí firemní kultury, pak tyto hodnoty dávají lidem smysl,“ vysvětluje Mikšovič.

Problém je podle něj v tom, že hodnoty často zůstávají jen na papíře. „Kdybych se zeptal vás, jaké jsou firemní hodnoty vašich firem, pravděpodobně byste mi je hned nevyjmenovali. Důležité je, aby hodnoty ve firmě žily. Neznamená to mít je velkými písmeny u vchodu do haly. Znamená to pochválit někoho za zlepšovací návrh, a to potřebujete odkomunikovat,“ pokračuje. Pasivní prezentace hodnot na nástěnce nebo v magazínu nestačí. „Pokud budou hodnoty aktivně komunikovány a pozitivně prezentovány, když budou vidět konkrétní příklady lidí, kteří žijí pro firmu a pomáhají jí růst – teprve pak je komunikace tím krevním oběhem,“ uzavírá tuto myšlenku Mikšovič.

Nebezpečí odosobnění nebo úspora času?

Častá obava při zavádění digitální komunikace se týká odosobnění vztahů mezi lidmi. „Je to velká otázka, kterou řešíme téměř na každé akci, konferenci nebo webináři. Mnoho lidí se obává, že přestanou komunikovat osobně,“ přiznává Mikšovič.

Jeho pohled je ale optimističtější. „Říkám jim: potkávejte se dál, to je skvělé. Ale věci, které můžete odkomunikovat digitálně, vám ušetří čas. Tím si vytvoříte prostor na to, abyste mohli mluvit o tom, jak se vám daří v životě, kde si s člověkem lépe navážete vztah. O běžných věcech – kam míříme, jak pracujeme – to není nutné mluvit osobně,“ vysvětluje.

Digitální komunikace má podle něj jasné výhody. „Když potřebujete něco po firmě, dáte dotaz a firma odpoví, když bude mít čas. Nemusíte běhat na personální oddělení, zjišťovat, že paní Nováková není na místě, jít podruhé, potřetí. Digitální komunikace umožňuje zautomatizovat běžnou rutinní komunikaci a vytvořit prostor pro osobní. Proto říkám, že digitální komunikace pomáhá té osobní,“ shrnuje.

Udělejte radost stovkám lidí najednou

Na závěr rozhovoru jsme se Petra Mikšoviče zeptali na jednu zásadní radu. „Proč je digitální komunikace důležitá? Abychom zjednodušili lidem život,“ odpovídá bez zaváhání.

A pak přidává konkrétní příklad: „Když dám informaci do naší aplikace, udělám radost třeba stovkám lidí hned teď. Pokud využiju moderních technik a například ředitel udělá zdravici na Silvestra nebo Vánoce přes aplikaci, zaměstnanci se najednou cítí být ve vztahu s ředitelem. To dřív bylo velmi těžké.“

Každá firma přitom potřebuje v interní komunikaci trochu něco jiného. „Nejde to jednoduše vydefinovat univerzálně. Ale dohromady to podporuje důvěru a zapojení lidí do firemních cílů. A o to přece jde,“ uzavírá Petr Mikšovič.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast, kde se dozvíte:

• Jak se rodil úplně první projekt aplikace Plusco pro Hyundai Motor a jaké byly výzvy v komunikaci s 3 500 zaměstnanci, z nichž 76 % nemělo přístup k firemnímu IT

• Proč motto Richarda Bransona „zákazníci nejsou na prvním místě, zaměstnanci ano“ platí obzvlášť ve výrobních firmách s vysokými mzdovými náklady

• Jaké konkrétní metriky dokazují vliv angažovanosti zaměstnanců na ziskovost firmy a proč společnost Gartner zaznamenala nárůst angažovanosti u 82 % organizací s digitální interní komunikací

• Jak digitální komunikace pomáhá osobní komunikaci tím, že automatizuje rutinní úkony a vytváří prostor pro budování skutečných vztahů mezi kolegy

• Proč je aplikace postavená jako komunitní platforma úspěšná nejen ve výrobních firmách, ale i v mateřských školkách, byznys klubech nebo mezi fanoušky jazzových festivalů