Ital půjde v obleku i s košem, tohle v nátuře nemáme, říká módní expert

Foto zdroj: Focuson.cz
Byznys Lidé 13. 09. 2022

Ital půjde v obleku i s košem, tohle v nátuře nemáme, říká módní expert

Jak se projeví inflace na ceně za oblečení? Zdražujeme, ale ne o tolik, jak jiné sektory. Oblečení totiž nakupujeme i tři čtvrtě roku dopředu. Už teď děláme objednávky na zimu 2023, říká Milan Polák, CEO společnosti ZOOT.

Pandemie koronaviru hodně ovlivnila online obchody, třeba byznys doručování jídla. Jak se to dotklo online nakupování oblečení?

Móda měla jednu nevýhodu – nedala se nikam nosit, protože byly zavřené bary, restaurace, lidi byli na home officu –, takže my jsme neměli takové peaky jako jiné segmenty. Online jsme stále ale fungovat mohli – mohli jsme prodávat a vydávat objednávky. Jsem samozřejmě za to rád. Koronavirus nám ukázal spoustu cest. Když byli lidi vystrašení, tak vůbec nenakupovali módu, potom si ale zase vyrovnávali potřebu z těch předchozích týdnů. A my jsme si řekli, že si vyhrneme rukávy a využijeme tu dobu ke zlepšení služby, kterou nabízíme zákazníkovi, a k zavedení nových služeb. Zavřeli jsme třeba na 14 dní naše IT oddělení a pak spustili marketplace, protože jsme si uvědomili, že je spousta značek, které nejsou online a chtějí i v období jako lockdown být prodávané, ale nemají kudy. Takže jsme se pro ně stali prodejním kanálem.

A co návyky lidí v posledních letech, vnímáte nyní rostoucí zájem o online nákupy, nebo naopak stále přetrvává preferování kamenných prodejen? 

Určitě pro e-commerce celkově to byly 2 schody přeskočené najednou – každý schod je jeden rok. Móda je strašně specifická v tom, že člověku musí ta věc sednout, musí mu slušet, musí v ní vypadat dobře. Spousta lidí si chtěla módu koupit online, ale byl tam blok, že si to nemůžou vyzkoušet. A v tom právě spatřujeme také největší výhodu, u nás si může člověk objednat oblečení online a vyzkoušet offline v jedné ze zkušebních kabinek po celé České republice. Co mu není, tak tam prostě nechává, odchází a nemusí běhat s krabicí tam a zpátky, to je to zásadní. Tohle mi tou službou zjednodušujeme. Když se chvíli výdejny zavřely, tak zákazníci úplně přestali nakupovat, a když se zase otevřeli, začali znovu nakupovat a zkoušet, takže je vidět, že jsou na to hodně fixovaní, že tuto službu milují. A plus, na čem jsme hlavně pracovali, byla rychlost doručení. My jsme si prostě řekli, že máme sklad v Říčanech, čili v Česku, a musíme mít doručení nejrychlejší – je trapné, pokud nás porazí někdo ze zahraničí. To je pro nás jedna ze zásadních výzev, abychom to doručení opravdu zrychlili. A už jsme to fakt zrychlili. Teď jsme té službě dali i název – říkáme jí módní expres.

Vy řídíte několik módních e-shopů. Už jste trošku naznačil, jakou transformací si prošly. Jaké jsou v tuto chvíli největší výzvy do budoucnosti?

Česká republika je velmi konkurenční trh z hlediska e-commerce. Já teď nemám úplně nejnovější data, ale vím, že vždycky na konferencích v naší bublině se mluvilo o tom, že jsme snad druhá země v počtu e-shopů na počet obyvatel – to je v rámci světa neuvěřitelná věc. Já myslím, že to je tou českou náturou – on prodává něco přes internet, tak si taky udělám na Shoptetu svůj e-shopek. Samozřejmě kdyby většina těch e-shopů zmizela, tak si toho nikdo moc nevšimne. Jsou tak maličké, že to číslo nehraje roli, jsou to velcí hráči, kdo zabírá většinu trhu. A já mám pocit, že strašně dlouho trvalo českým hráčům vyrazit do světa. I pro nás ta největší výzva v tuto chvíli je expanze. Rozhodování – nejdeme do zahraničí, jdeme do zahraničí, ale jenom skrze nové státy. Teď jsme teda zrovna spustili tři nové země – Španělsko, Itálie a Řecko. Jsou to  západnější země, v těch východních už totiž jsme. Nicméně mezi nimi zase jsme si definovali takovou složitou vstupní analýzou dvě země, ve kterých cítíme největší potenciál – a ty nechci jmenovat, aby konkurence nevěděla, co chystáme. A tam chceme začít lidem vysvětlovat, že my jsme nejen ten brand, ale je tu i ta naše služba, ve které si myslím, že třeba tady u nás už jsme silní. Ale chceme to začít rolovat i do dalších zemí. A to je ta zásadní výzva.

Inflace teď míří k 20 procentům, zdražuje energie nebo jídlo. Jak to vypadá s cenou oblečení, bude se také zdražovat?

Bylo by asi divné, kdyby to byl jediný segment, který zůstane na stejných cenách. Oblečení zdražuje průběžně. Samozřejmě jsou nějaké slevové akce, výprodeje, ty se ale týkají až věcí, které se neprodávají atd. Takže i oblečení se to týká. My jako prodejci máme svoji privátní značku, kde vidíme, že i vstupy se nám zdražují, takže na ní řešíme celkově pricing. Kdežto tady to máme v tomhle jednoduché, dostaneme nějaké nákupní ceny, k nim je nějaká procentuální marže, kterou máme pořád stejnou, a máme prodejní cenu pro zákazníka. A z té procentuální marže musí firma přežít. Mě naštvalo, když jsem někde četl, že móda se zdražuje, protože si prodejci navyšují marže. To je úplně postavené na hlavu, to vůbec není pravda. Proč bychom to dělali? Vždyť bychom byli nekonkurenceschopní. To bychom se museli domluvit všichni a fakt navýšit ceny – to je prostě nesmysl. Proti tomu jsem se chtěl ohradit. Nějakým způsobem cena průběžně jde nahoru, ale takové to rychlé zdražení, jak v některých segmentech, tak to u nás úplně neproběhlo, z prostého důvodu – my módu objednáváme tři čtvrtě roku dopředu. My už teď děláme objednávky na podzim–zimu 2023, léto máme nakoupené, to už je ve výrobě, to nám začne chodit v březnu. Tedy objednáváme tři čtvrtě roku dopředu a i podepisujeme objednávky za ceny, které jsou v té době. My jsme teď nechtěně zafixovali ceny našim zákazníků, takže to, co teď vidí ještě na webu ZOOTu, je – i ve výprodejích – kolekce jaro–léto. Tím nechci tvrdit, že ceny v módě zůstávají, nějakým způsobem inflace funguje.

A otázka na závěr. Víte, kolik průměrný Čech utratí měsíčně nebo ročně za oblečení a obuv? Existují nějaké takové statistiky? 

Data se liší, tak různě, jak je najdete na internetu. Ale samozřejmě snažíme se to odhadnout, protože i při porovnávání s kupní sílou v zahraničí to obrovsky narostlo. V roce 2016 činila roční útrata na osobu nějakých 5000 korun a teď je to 20 000. Jsem zvědavý, co bude teď, jestli móda bude tím oborem, kde se zákazníci budou trošku víc rozhlížet. Myslím, že lidi se oblékají rádi. My ale v poměru ke světu na tom nejsme úplně silně, zas tak to neprožíváme. Někteří z nás sice žijí v nějaké pražské bublině, kde si myslíme, že se všichni oblékají nějak, a máme pocit, že to stejné se děje v Příbrami, v Karviné a na dalších místech v Česku. Například v Klášterci nad Ohří, odkud já pocházím, tam si myslím, že ta priorita vypadat co nejlíp je trošku jiná, než když jdu v Praze do hipsterské kavárny. Takže ta částka je rozprostřená do celé naší země a někde jsem četl, že třeba na Ukrajině před konfliktem utráceli mnohem víc v poměru ke svým příjmům. Ukrajinky se rády oblékají, mají to rády, je to část životního stylu. A to stejné Rumunky. Nebo Moldavanky prý zase milují barevnou módu. Hodně se to v rámci světa liší. Někde mají rádi velké nápisy, velké značky, třeba Bulharsko, Rumunsko, někde zase chtějí tu módu úplně jinou. U nás si myslím, že jsme tak někde uprostřed. A je to asi přirozené, asi to chvíli bude ještě trvat. Čtyřicet let zpět, když naše babičky byly mladý, tak jediné, kde mohly získat něco hezkého na sebe, tak bylo si to ušít podle zahraničního katalogu. Byly šikovné. A tak to nemáme v nátuře, jako třeba Ital, který půjde s košem nebo na kafe a vezme si klidně oblek. To si u nás neumím představit. U nás oblek patří na ples nebo na svatbu.

Autor: redakce

FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.

Další články