Takhle české firmy porušují práva zaměstnanců, odhalil audit

Sociální audity nejsou v československém prostředí úplnou novinkou, přesto pro mnohé firmy představují první střet s hlubší odpovědností vůči zaměstnancům, dodavatelům i zákazníkům. V rozhovoru pro pořad Audit na platformě FocusOn popsal auditor Michal Rückschloss, co obnáší etický audit, jaká pochybení nejčastěji nachází a proč jsou některé firmy překvapené, co všechno odhalí. Pořadem provází Pavol Plevják ze společnosti DQS.

„Sociální nebo etický audit je v našich podmínkách stále považován za novinku, i když já osobně je provádím už přes dvanáct let,“ uvedl v úvodu Michal Rückschloss. Přestože jde o oblast, která je také součástí podnikání v rámci ESG reportingu a udržitelnosti, firmy se s ní často setkávají poprvé. Sociální audit totiž nezahrnuje jenom konkrétní firmu, ale zvažuje celý dodavatelský řetězec — tedy i zákazníky (kteří požadují plnění) a subdodavatele (za které částečně nese odpovědnost firma).

Standardně však nejde o certifikaci v klasickém slova smyslu, i když existují i certifikovatelné standardy. . „Stále jsme ve fázi, kdy by firmy měly požadavky na své dodavatele teprve nastavovat. Ještě to není plně povinné, ale ten vývoj tam směřuje,“ doplňuje auditor. Čím dál častěji se objevují požadavky na takzvané řetězcové audity, kde nestačí prověřit pouze jednu úroveň. V principu tedy nestačí, aby firma řekla, že sama jedná eticky — musí prokázat, že totéž platí i pro její partnery.

O jaké oblasti jde?

Sociální audity se provádějí napříč různými obory. Rückschloss upozorňuje, že původně si každý zákazník nastavoval vlastní kritéria, což vedlo k situacím, kdy firmy čelily až šesti auditům ročně. „Dnes už se systémy sjednocují. Nejrozšířenější a zároveň nejpřísnější je Sedex SMETA, který audituji jako jeden z nejtěžších,“ vysvětluje.

Standardy se specializují i podle oborů. Například automobilový průmysl využívá systém RSCI, který si vyvinul vlastní pravidla. V oblasti zpracování hliníku se zase rozšířil standard ASI, jenž kromě technických aspektů sleduje i environmentální a sociální kritéria. Sedex SMETA je ale univerzální: „Audituji jím firmy od potravinářství po strojírenství, dokonce i bezpečnostní agentury. Je použitelný v jakémkoliv odvětví,“ uvádí Rückschloss.

Jak audit probíhá: dokumentace, rozhovory a pozorování

Sociální audit probíhá formou tzv. triangulace – tedy kombinace tří prvků: dokumentace, rozhovorů se zaměstnanci odbory resp. zástupci zaměstnanců a pozorování pracovního prostředí. „Vidíte, jestli jsou lidé v práci v pohodě, nebo jestli se před vámi stahují. Často se stává, že už během obchůzky vidím, že něco není v pořádku,“ popisuje Rückschloss.

Zaměstnanci se auditu neobávají, naopak často vítají příležitost otevřeně se vyjádřit. „Lidé se svěří. Někdy si audit vyžádá až 50 rozhovorů. Když se stejné jméno manažera objevuje u více stížností, je jasné, že je problém,“ vysvětluje. Auditor má ovšem za úkol posoudit, zda jde o aktuální problém, nebo dávno vyřešenou záležitost. Přesto platí, že „v těchto auditech je důkazem už to, že to člověk řekl. Neexistuje papír jako u technických auditů. Právě výpověď je nositelem důkazu.“

Nejčastější pochybení: nelegální práce, diskriminace a šikana

Přestože se většina firem domnívá, že porušování práv se jich netýká, realita bývá jiná. „Zaměstnanci si myslí, že si u nás nenechají nic líbit. Ale skrytých forem porušení práv je mnoho. Například nejasnosti v odměňování jsou extrémně časté,“ upozorňuje auditor.

Audit často odhalí netransparentní systém benefitů, nepravidelnosti v pracovním čase, nedostatečný odpočinek mezi směnami, ale i pokuty, které zaměstnavatelé neoprávněně srážejí z mezd. „Manažeři jsou přesvědčeni, že lidé reagují jen na peníze. Tak je pokutují, i když to standardy výslovně zakazují,“ říká Rückschloss.

Dalšími častými problémy jsou diskriminace na základě pohlaví, věku, původu nebo sexuální orientace, a to přesto, že firmy často tvrdí opak. Objevuje se také šikana ze strany nadřízených. „Je to skryté. Ale odhalí se to v rozhovorech i pozorováním. A to i v případech, kdy lidé pracují 12 až 16 dní bez volna,“ konstatuje.

Co firmám audit přináší: sebereflexe, prestiž i přístup k zahraničním trhům

Audity nejsou jen o kontrole – přinášejí firmám i výraznou přidanou hodnotu. „Organizace často zjistí o sobě věci, které netušily. Report má desítky stran i bez vyplnění. Když se doplní, je to hodně podrobný dokument,“ říká Rückschloss.

Sociální audit zvyšuje prestiž firmy a její kredibilitu vůči zahraničním partnerům. „Kdo ví, co audit SMETA obnáší, hned ví, že firma musela projít velmi náročným procesem,“ dodává. Audity také přispívají k sebereflexi – ukazují, kde je prostor pro zlepšení, a zvyšují povědomí o mezinárodním právu a standardech.

Budoucnost: ESG, digitalizace a tlak na transparentnost

Výhled do budoucna je podle Rückschlosse jasný – více ESG, více transparentnosti a více odpovědnosti. „Standard SMETA má ambici stát se nástrojem ESG reportingu. Ještě tam nejsme, ale ten vývoj je zřejmý,“ říká. Digitalizace bude podle něj sehrávat klíčovou roli — sběr dat, jejich vyhodnocení i srovnávání firem mezi sebou bude stále důležitější.

S globalizací narůstá i migrační tlak, a tím pádem i riziko pracovních přestupků. „Ještě před pár lety bychom si nedovedli představit, že budeme mít ve firmách zaměstnance z Filipín nebo Indie. Dnes je to běžné a s tím přichází nové problémy,“ dodává.

Audity tak vznikly jako reakce na selhání globálních značek — například v případech, kdy děti v Asii šily oděvy pro nadnárodní řetězce. „Firmy tehdy tvrdily, že o tom nevěděly. A tak vznikl tlak na to, aby to věděly,“ uzavírá Michal Rückschloss rozhovor s tím, že ani velké značky nejsou imunní. 

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jak probíhá triangulace a proč je základem každého kvalitního auditu?
2. V čem je Sedex SMETA náročnější než jiné standardy a co všechno kontroluje?
3. Jak odhalit diskriminaci, která není na první pohled vidět?
4. Proč právníci často narážejí na rozdíly mezi zákonem a etickým standardem?
5. Kdy audit pomohl firmě předejít reputačnímu riziku při zaměstnávání pracovníků ze zahraničí?