Když přijde blackout, stát vám nepomůže. Přiznává to i vládní příručka

Krizová připravenost se stává stále důležitějším tématem. Přesto většina lidí stále nepovažuje větší krizové situace za něco, co by se mohlo dotknout právě jich. Zakladatel organizace PrPom Ondřej Koudela v pořadu Rušičky na platformě FocusOn.cz vysvětluje, proč je klíčové naučit se zvládat stres přímo v krizových situacích, proč nestačí pouze teoretické znalosti a jakou roli mohou v budování odolnosti společnosti sehrát firmy, samosprávy i občanské iniciativy.

Spotify

Když dojde k dopravní nehodě, náhlému kolapsu člověka nebo jiné krizové situaci, většina lidí neselže kvůli nedostatku informací. Mnohem častěji je problémem silný stres, který člověka paralyzuje a znemožní mu jednat. Právě proto organizace PrPom staví své kurzy na zážitkové pedagogice. Podle Ondřeje Koudely jde o jedinou metodu, která se při výuce laické první pomoci dlouhodobě ukazuje jako skutečně účinná.

,,Videa, přednášky, nácviky bez zážitků nebo e-learningy se podle dostupných dat ukazují jako málo účinné. Zážitková pedagogika je jediný nástroj, kterým se dá laická první pomoc opravdu naučit,“ říká Koudela.

V krizové situaci se lidská psychika nejčastěji uchyluje ke třem základním reakcím – zamrznutí, útěku nebo agresi. Schopnost zvládnout první vlnu stresu je podle něj zásadní.

,,To první, co musíte vyřešit, abyste uspěli, je vaše vnitřní nastavení, tréma a stres. Když se vám podaří překonat počáteční šok a dokážete se na začátku krize ovládnout, umožní vám to včas si všimnout nebezpečí a následně hledat efektivní řešení situace,“ vysvětluje.

Více než 70 procent lidí s krizí nepočítá

Podle údajů, které Koudela zmiňuje, si přibližně 72 procent lidí nepřipouští, že by se jich mohla větší krizová situace osobně dotknout. Nepřipravují se na ni a ve svém běžném životě s ní nepočítají.

Právě tato skutečnost podle něj představuje jednu z největších výzev současnosti. ,,72 procent lidí si neuvědomuje, nepřipravuje se a nepočítá s tím, že se jich potenciál nějaké větší krize osobně dotýká. To je hlavní číslo, které musíme změnit,“ upozorňuje. Na rostoucí potřebu praktické přípravy reaguje organizace PrPom novým kurzem Blackout. Ten simuluje rozsáhlý vícedenní výpadek elektrické energie a učí účastníky zvládnout první kritické dny bez pomoci zvenčí. Kurz je zaměřen především na běžné občany, kteří by měli být schopni postarat se sami o sebe během prvních 72 hodin krizové situace.

,,Státu nesmírně pomůže kterýkoliv občan, který prvních 72 hodin zvládne sám a nebude od státu nic požadovat. Stát se tak může soustředit na rozběhnutí krizových mechanismů a na lidi se zvýšenými potřebami, například pacienty v nemocnicích nebo obyvatele domovů pro seniory,“ říká Koudela.

Proč stát dělá podle odborníků tak málo?

Otázka krizové připravenosti podle Koudely naráží i na limity státní správy. Přestože stát občany vyzývá k přípravě a vydal například příručku zaměřenou na zvládnutí prvních 72 hodin, praktická podpora nebo systematické vzdělávání veřejnosti podle něj zatím chybí.

Jedním z důvodů je podle něj i ukončení fungování týmu KRIT, který se tématu krizové připravenosti intenzivně věnoval.

,,Myslím si, že stát si ze své struktury škrtl tým KRIT, který měl velký potenciál a kompetence tuto oblast rozvíjet. To je jeden z důvodů, proč je dnes situace složitější,“ říká.

Současně však upozorňuje, že stát není jediným aktérem, který může odolnost společnosti posilovat.

Zahraniční inspirace

Inspiraci hledá Koudela v zahraničí, kde vznikají takzvaná resilience centra neboli centra odolnosti. Ta propojují občany, firmy, neziskové organizace i veřejnou správu a společně hledají způsoby, jak posilovat připravenost komunit na krizové situace. Podobnou iniciativu chce podle něj rozvíjet také Petra Sokol- Maňasová, ředitelka Impact Hubu.

,,Potkávají se tam občané se zájmem o toto téma, veřejná správa, firmy i neziskové organizace. Je to prostor, kde se mohou propojovat, komunikovat a společně rozvíjet témata odolnosti a připravenosti,“ říká Koudela. Podle něj by právě podobné iniciativy mohly sehrát důležitou roli v době, kdy stát této oblasti nevěnuje dostatečnou pozornost.

Důležitou roli hrají také města a obce

Vedle státu, firem a neziskových organizací upozorňuje Koudela ještě na jednoho důležitého hráče – místní samosprávy. Starostové, hejtmani nebo představitelé městských částí totiž budou podle něj mezi prvními, na které se občané v případě krize obrátí.

,,Jejich potřeba toto téma uchopit se vůbec nemění. Naopak si myslím, že mají velký zájem o spolupráci a chtějí se do tématu zapojovat,“ říká. Právě propojení místních samospráv, občanů, firem a neziskových organizací považuje za jeden z klíčů k budování odolnější společnosti. Skutečná připravenost podle něj nevzniká pouze díky zásobám nebo krizovým příručkám. Důležitá je také znalost lidí a organizací ve svém okolí, na které se lze v případě problémů obrátit.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jaké konkrétní praktické dovednosti si účastníci odnášejí z celodenního kurzu Blackout?
2. Jaké reakce lidského organismu se nejčastěji objevují při náhlém silném stresu?
3. Proč podle Ondřeje Koudely nestačí k výuce první pomoci pouze e-learning nebo přednášky?
4. Jak fungují zahraniční resilience centra a proč mohou být inspirací i pro Česko?
5. Jaké místo by podle odborníků měly v budování krizové odolnosti zaujmout firmy a místní samosprávy?