Raději pokuta než EET. Nová evidence tržeb má přinést důslednější kontroly

Zavádění Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele přineslo do českých firem největší administrativní obrat za poslední dvě dekády. V pořadu eMoney portálu FocusOn.cz to uvedla Julie Kamanová, ředitelka účetní společnosti JK EDIT. V rozhovoru podrobně rozebírá nejen prvotní chaos a reálné dopady nového systému hlášení na trh, ale také nadcházející příchod normy EET 2.0, proměnu bezhotovostní ekonomiky a důvody, proč papírová hotovost z našich peněženek jen tak nezmizí.

Spotify

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, zkráceně JMHZ, vstoupilo podle Julie Kamanové do ostrého provozu 1. dubna. Jeho cílem je snížit administrativní zátěž a postupně vytvořit jeden formulář pro komunikaci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce a později také s dalšími institucemi.

První dva až tři měsíce fungování systému však podle zkušeností účetní společnosti JK EDIT přinesly spíše opačný efekt. Administrativy zatím přibylo. ,,Naše vedoucí mzdová účetní nazvala JMHZ revolucí ve mzdách za posledních 20 let,‘‘ uvedla Kamanová.

Nový systém podle ní vyžaduje evidenci údajů, které některé společnosti dosud neměly digitalizované. Informace o zaměstnancích, které se doposud nikde neevidovaly, například jejich pracovní zařazení, vzdělání, apod., mohly být uloženy pouze v papírových dokumentech. Firmy proto musely během krátké doby převádět velké množství údajů do elektronické podoby. ,,V této chvíli je administrativa ještě velmi náročná, ale jak řekla jedna z našich šikovnějších účetních, přežít se to dá a bude to lepší,‘‘ dodala.

Na testování zbývaly pouze tři měsíce

Systém se podle  Kamanové testoval od ledna a 1. dubna byl spuštěn ostrý provoz. Na přípravu tak zbývaly přibližně tři měsíce. Podle jejích slov by odklad spuštění systému o několik měsíců, případně až o půl roku, uvítali jak účetní, tak Komora daňových poradců.

Vláda však chtěla dodržet původní harmonogram, ke kterému se zavázala. Kamanová zároveň upozornila, že další odkládání by bylo finančně náročné a ovlivnilo by i řadu navazujících procesů.

Krátká doba na přípravu se podle ní projevila na připravenosti státní správy i dodavatelů účetních programů. ,,Nedostatků je v této chvíli celá řada, od připravenosti státní správy po připravenost softwaru tak, aby bylo možné jednotlivá hlášení odesílat a aby software dokázal tento formulář vytvořit,‘‘ uvedla Kamanová.

Zpracování mezd proto dnes nevyžaduje pouze znalost účetnictví a legislativy. Mzdové účetní musejí zvládat komunikaci se státní správou, účetními programy i klienty. Současně jim musí vysvětlovat rostoucí náročnost práce a případné zvýšení cen služeb.

,,Toto klade vysoké nároky na mzdové účetní. Možná to některé nevydržely. Znám případy, kdy řekly, že už to dál dělat nebudou. Samozřejmě se to týká třeba i starších ročníků,‘‘ uvedla Kamanová. Nemyslí si však, že by automatizace připravila mzdové účetní o práci. Samotné zpracování mezd bude podle ní potřeba i nadále. Očekává ale, že se fungování nového systému postupně zjednoduší. ,,Vize je taková a já věřím, že to bude trvat půl roku až rok. Také  roční mzdové  výkazy jako ELDP, vyúčtování srážkové a zálohové daně má JMHZ nahradit. To ukáže první rok fungování. Setkala jsem se s prognózou, že za dva roky to bude tak automatické, že budeme rádi, že to máme, a řekneme si, proč jsme to nezavedli dříve,‘‘ uvedla Kamanová.

EET 2.0 se má týkat plateb přímo na místě

Další připravovanou změnou je návrat elektronické evidence tržeb pod označením EET 2.0. Podnikatelé mají mít podle Kamanové na přípravu přibližně tři čtvrtě roku. Evidence se má týkat zejména plateb uskutečněných přímo při nákupu výrobku nebo poskytnutí služby. ,,Pokud bych vám teď něco prodala a vy byste mi zaplatil hotově, kartou nebo QR kódem, bude se to evidovat. Týká se to poskytnuté služby osobně. Například kadeřnictví nebo služeb péče o nehty,‘‘ vysvětlila Kamanová.

Pokud firma poskytne službu a zákazníkovi následně vystaví fakturu, neměla by podle Kamanové taková platba EET podléhat. Podnikatelé v režimu paušální daně by nemuseli tržby evidovat. Pro nejmenší podnikatele má být podle jejích slov k dispozici také evidence prostřednictvím mobilního zařízení.

Některým podnikatelům se vyplatily pokuty

Úspěch nového systému však podle Kamanové nebude záviset pouze na jeho technickém nastavení, ale také na důslednosti kontrol. Předchozí zavedení EET přineslo podnikatelům lepší přehled o každodenních tržbách a výkonnosti zaměstnanců. Evidence současně omezila platby mimo oficiální účetnictví.

Ne všichni podnikatelé však pravidla dodržovali. Kamanová popsala případ provozovatele několika větších restaurací, který EET vůbec neevidoval. ,,Zažila jsem podnikatele, který EET vůbec neevidoval. My jsme ho potom přestali účtovat. Sdělil mi, že při občasných kontrolách zaplatí na pokutách méně, než by zaplatil, kdyby EET evidoval,‘‘ uvedla.

Podle Kamanové tento případ ukázal, jak důležitá je dostatečná kontrola ze strany státu. Pokud jsou kontroly pouze občasné a sankce nízké, mohou někteří podnikatelé dojít k závěru, že se jim porušování pravidel finančně vyplatí.

Podnikatelé se k hotovosti pravděpodobně nevrátí

EET však neovlivňuje pouze evidenci tržeb. Znovu otevírá také otázku, zda se část podnikatelů nezačne vracet k hotovosti. Kamanová výrazný obrat tímto směrem neočekává. Především pořadatelé festivalů a dalších akcí s tisíci návštěvníky se podle ní budou muset přizpůsobit platebním návykům zákazníků.

,,Na festivalech je potřeba mnoho plateb najednou, takže si podnikatelé určitě poradí. Pokud tam mají tisíce lidí, neřeknou jim: Plaťte nám hotově. Já v kapse 100 korun nemám, 20 korun mám v autě na parkování. Jsem si jistá, že když o tom podnikatelé vědí tři čtvrtě roku dopředu, poradí si,‘‘ uvedla Kamanová.

Přechod na elektronické platby může podle ní přimět firmy, aby si v přijímání plateb vytvořily lepší systém. ,,Často si řeknou: Ono vlastně není špatné, že nás to donutilo udělat si v tom systém a konečně to zavést elektronicky. I v dnešní době jsem viděla firmy, kde se sváží hotovost a dává se do banky, ne proto, že by nebyla jiná možnost, ale protože to tak dělaly doposud,‘‘ dodala.

Hotovost chrání soukromí a udržuje ji starší generace

Pokračující digitalizace však podle Kamanové neznamená, že bankovky a mince úplně zmizí. Hotovost nadále využívá především starší generace, která je zvyklá s fyzickými penězi běžně pracovat. Svou roli hraje také soukromí. Každá platba kartou totiž zanechává digitální stopu, což může být nepříjemné například při nákupu dárku.

,,Pokud se podíváte na klavír, hudební nástroj nebo kytaru, najednou se to začne nabízet celé rodině a všichni vědí, že to člověk někde hledal. Když navíc nákup zaplatíte elektronicky, vidí to všichni, kdo mají přístup k účtu a dárek neutajíte. I takové nepodnikatelské důvody mohou vést k zachování hotovosti,‘‘ vysvětlila Kamanová.

Podle Kamanové navíc hotovost stále vyžadují také některé státní instituce. Jako příklad uvedla poplatky spojené s vyřízením řidičského průkazu, které se podle její zkušenosti nadále hradí v hotovosti.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jaké údaje musejí firmy kvůli JMHZ nově digitalizovat?
2. Proč byly tři měsíce na otestování nového systému nedostatečné?
3. Jaké nové dovednosti dnes potřebují mzdové účetní a proč některé z nich z oboru odcházejí?
4. Kterých plateb se má podle Julie Kamanové týkat EET 2.0 a jaké možnosti mají získat drobní podnikatelé?
5. Proč se firmy podle Kamanové nevrátí k hotovostním platbám a proč hotovost přesto úplně nezmizí?